CELOZRNNÁ ŽITNÁ MOUKA DOBÝVÁ LIBANONSKOU KUCHYNI

I na Blízkém východě dochází postupně ke změně životního stylu a stravovacích návyků. Ještě před deseti lety nebyl v Libanonu k vidění jiný chléb než pšeničný bílý v podobě arabských placek pita, které slouží především k zabalení skopového, hovězího, či kuřecího masa. Výslední pokrm je známý pod místním jménem „shawarma“, v Evropě pokrm více zdomácněl pod řeckým názvem „gyros“.

Ilustrační foto: Shutterstock

Bílý pita chléb se vždy používal jako příloha k masům, sýrovým pomazánkám a zeleninovým salátům. V posledních několika letech je v nabídce široká škála nových pekárenských produktů. Velké popularitě se v Libanonu těší produkty francouzského typu, jako jsou bagety, croissanty a různé druhy černého chleba, jejímž základem je žitná celozrnná mouka.

Zejména mladá generace upřednostňuje produkty s vysokým obsahem vlákniny, minerálů a vitamínů. Výhodou zejména žitné celozrnné mouky je vysoká sytící schopnost s nižším obsahem lepku, vysokým podílem vlákniny a vyšším obsahem beta glukanů oproti klasické pšeničné mouce.

PŘÍLEŽITOST PRO ČESKÉ EXPORTÉRY

Právě žitná celozrnná mouka je novou exportní příležitostí pro české výrobce a exportéry, nejen z důvodu nastupujícího zdravého životního stylu, zejména u místní mladé generace, ale i díky faktu, že žito se v oblasti Blízkého východu vůbec nepěstuje a veškerá žitná mouka se dováží. Místnímu trhu zatím v tomto segmentu dominuje dovozová mouka z Německa.

Vzhledem k tomu, že v Česku již několik mlýnů disponuje moderními mlecími technologiemi, díky kterým je výsledná granulace mouky a zejména otrub srovnatelná s granulací mouky hladké, myslíme si, že libanonský trh je vhodným trhem pro české exportéry této komodity. Minimálně za pokus to stojí.

Lýdia Skolilová, ekonomická diplomatka, Velvyslanectví ČR v Bejrútu

 

Díky našim firmám o nás ví celý svět