BULHARSKÁ RAFINÉRIE ROZŠÍŘÍ ELEKTRÁRNU NA SVÉM POZEMKU
Společnost Lukoil Neftochim Burgas oznámila, že ještě v tomto roce plánuje zahájit rekonstrukci a rozšíření tepelné elektrárny (TE LNB) na pozemku rafinérie. Pro české vývozce může být tento investiční záměr v tradiční energetice zajímavou příležitostí.
Rafinérie Lukoil Neftochim Burgas. Foto: Shutterstock
Celkové náklady projektu dosáhnou 339 milionů leva (173 milionů eur) a rozšířená elektrárna by měla disponovat 960 MW tepelného a 257 MW elektrického výkonu. Plánovaný termín dokončení je rok 2024.
Tento záměr je součástí pětiletého plánu rozvoje TE LNB, který firma podle energetického zákona předložila ke schválení regulátorovi (KEVR). Hlavním důvodem pro zahájení projektu je fakt, že stávající elektrárna, jejímž úkolem je zajistit nepřetržitý provoz chemických zařízení, často vykazuje poruchy, zejména poté, co byl zprovozněn nový komplex pro zpracování těžkých zbytků z hydrocrackingu asfaltu (H-Oil). Spotřeba tepelné a elektrické energie v kombinátu je srovnatelná s velkým městem.
Pro srovnání – Teplárna Sofie, jež je největším zařízením tohoto druhu v zemi, udává výkon 1 253 MW tepla a 239 MW elektrické energie. Tepelná elektrárna v areálu rafinérie bude využívat jako palivo pouze zemní plyn a veškerá vyprodukovaná tepelná i elektrická energie bude využita v rámci kombinátu, nepočítá se s dodávkami do sítě.
Potřebné investice má pokrýt samotná firma Lukoil, přičemž v roce 2021 počítá s náklady ve výši přes 80 milionů leva (především rozšířený základní projekt, zahájení pracovního projektu modernizace TE a dodávka plynových turbín). V roce 2022 přijdou největší investice – zhruba 140 milionů leva, neboť se počítá s dodávkou kotlů, hlavního i pomocného zařízení. Samotné stavebně-montážní práce proběhnou hlavně v roce 2023, což si vyžádá 69 milionů leva. V posledním roce investiční výstavby je plánováno vynaložit 45 milionů leva.
Energetika je tradičním strategickým oborem bulharské ekonomiky, který české firmy sledují a v němž hledají potenciální projekty pro jejich zapojení. S ohledem na zaměření projektu a zkušenosti českých vývozců nemusí být ani tato investice výjimkou.
Petr Vávra, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Sofii