BUDOUCNOST S JASNÝMI PRAVIDLY: VIETNAM MÁ NOVÝ ZÁKON O UMĚLÉ INTELIGENCI

S heslem „AI ve službách člověka“ vstupuje ve Vietnamu v platnost přelomový zákon o umělé inteligenci, který vnáší do sektoru jasná pravidla, citlivě vyvažuje bezpečnost s podporou inovací a vytváří stabilní půdu pro komerční nasazení AI aplikací, jejichž vznik má podpořit nový národní fond.

„Technologie mají lidem pomáhat, nikoliv je nahrazovat,“ zdůraznil ministr vědy a technologie Nguyen Manh Hung. Zákon proto definuje AI jako podpůrný nástroj, přičemž poslední slovo, a především odpovědnost v zásadních momentech vždy ponechává lidem. Hlavním dozorovým orgánem je ministerstvo vědy a technologie, které zodpovídá jak za implementaci pravidel do praxe, tak za následný dohled nad jejich dodržováním napříč všemi sektory.

Tři stupně rizika

Základem zákona je klasifikace rizik do tří úrovní: vysoké, střední a nízké. U vysoce rizikových systémů zákon vyžaduje podstatně náročnější bezpečnostní standardy a přísnější dohled. Jde o systémy, které by mohly mít zásadní dopad na lidská práva, veřejnou bezpečnost, klíčové veřejné sektory nebo aplikace, u nichž hrozí dalekosáhlé a těžko napravitelné důsledky. Pro systémy se středním rizikem platí povinnost transparentního fungování a součinnosti s kontrolními orgány. U nejméně rizikových aplikací je pak dohled pouze reaktivní – úřady do jejich fungování zasahují až ve chvíli, kdy zjistí jakékoliv nesrovnalosti.

Posuzování rizik se řídí pěti klíčovými pravidly. Vedle dopadů na lidská práva a bezpečnost zohledňuje i specifika daného odvětví. Zásadním měřítkem je pak míra automatizace – tedy hranice, kde končí dohled člověka a začíná samostatné rozhodování stroje – spolu s celkovým rozsahem a silou potencionálního dopadu.

Konec skrytých identit

Nová legislativa vyžaduje, aby systémy umělé inteligence neskrývaly svou identitu. Jasné označení AI se tak stává základním „pravidlem hry“ pro bezpečné digitální prostředí. Je tedy povinností poskytovatelů zajistit plnou transparentnost každé interakce. Uživatelé tak musí být srozumitelně upozorněni, že komunikují se systémem využívajícím umělou inteligenci. Zároveň jsou poskytovatelé v souladu s vládními předpisy povinni vkládat do zvukových, obrazových a video souborů generovaných umělou inteligencí strojově čitelné značky. Toto opatření se týká především obsahu, který napodobuje hlas nebo vzhled skutečné osoby či simuluje události reálného světa. Cílem těchto pravidel je efektivní omezení šíření deepfakes a ochrana před zavádějícími informacemi.

Umělá inteligence se stává strategickým pilířem státu. Národní infrastruktura umělé inteligence je navržena s cílem zajistit vysokou míru propojenosti a vzájemné kompatibility. Tato digitální základna umožní rychlé škálování nových řešení a podpoří růst celého odvětví umělé inteligence. Zákon rovněž vytváří prostor pro užší spolupráci prostřednictvím dobrovolného sdílení dat. Cílem je zpřístupnit datové zdroje státním orgánům i dalším partnerům na základě vzájemné dohody, což přispěje k celonárodnímu technologickému pokroku. K urychlení inovací zákon zavádí takzvané regulační sandboxy. Tato bezpečná prostředí umožní prověřovat inovativní systémy AI v kontrolovaném režimu ještě před jejich ostrým nasazením.

Národní fond pomůže i startupům

Zásadním nástrojem podpory celého sektoru se má stát národní fond pro rozvoj umělé inteligence. Tento fond bude například financovat vědecký výzkum, budování moderní technologické infrastruktury, vzdělávání odborníků či podporu startupů. Souběžně s finanční podporou zákon nařizuje rozvoj talentů v oblasti umělé inteligence, a to prostřednictvím vzdělávacích programů. Cílem je rozšiřování výuky umělé inteligence a datové vědy a zároveň prohlubování strategických partnerství mezi podniky, výzkumnými institucemi a mezinárodními organizacemi. Klíčovým krokem je také vybudování jednotné národní databáze AI, která bude umístěna v Národním datovém centru. Do tohoto centrálního uzlu budou plně integrovány AI databáze všech složek státní správy – od ministerstev a vládních úřadů až po lidové výbory na všech úrovních.

Legislativa může zvýšit náklady

Zákon má extrateritoriální účinek, a proto mohou být české firmy u vysokorizikových systémů povinny zřídit vietnamské zastoupení nebo jmenovat lokálního zástupce, což může zvýšit jejich provozní náklady. Přestože regulace představuje vyšší administrativní a technické požadavky, současně otevírá nové příležitosti – české firmy již zvyklé na evropské standardy mohou snáze splnit vietnamské požadavky, profitovat z rostoucí poptávky po důvěryhodné AI například v bezpečnostním, průmyslovém či zdravotnickém sektoru a využít rozvoj chytrých výrobních center ve Vietnamu. Díky tomu se pro ně tato jinak náročná regulace může stát konkurenční výhodou.

Matěj Bíma, stážista, Velvyslanectví ČR v Hanoji

Eva Urbanová, ekonomická diplomatka, Velvyslanectví ČR v Hanoji