BUDE ŘECKÉ SLUNCE VYRÁBĚT ZELENÝ VODÍK TAKÉ PRO ČESKO?

Řecko má ambice stát se vodíkovým uzlem jihovýchodní Evropy, přijalo specializovanou legislativu a začíná masivně investovat do výrobních kapacit a infrastruktury. Vodíková ekonomika by v budoucnu mohla být korunována projektem Evropského jihovýchodního vodíkového koridoru, jenž by dopravoval ekologicky vyrobený plyn z Řecka na Balkán i do střední Evropy, a to včetně Česka.

Rozšíření integrace plynů jako biometan a vodík do energetického mixu zřejmě v budoucnosti bude nezbytným předpokladem pro dosažení klimatických cílů a posílení energetické bezpečnosti. Tuto nutnost si uvědomuje i Řecko, které náležitou pozornost věnuje přípravě strategických plánů v energetice – a to jak rámcových, tak zaměřených na jednotlivé energetické sektory, včetně vodíku. Podle národního klimaticko-energetického plánu, aktualizovaného začátkem letoška, se v Řecku zatím vyrábí pouze šedý vodík, kterého místní rafinerie vyprodukují ročně 7 TWh. Postupně se nicméně budují také kapacity na výrobu zeleného vodíku z obnovitelných zdrojů, jejichž zapojení do řeckého energetického mixu neustále narůstá. Podle odhadů by v roce 2030 měla roční produkce zeleného vodíku činit již nejméně 1,2 TWh.

Až třetina na export

Část domácí produkce by měla směřovat na export (do roku 2040 by to měla být celá třetina v Řecku vyrobeného vodíku), část by země spotřebovala sama – zejména v sektoru dopravy. Společnost Motor Oil letos v červnu uvedla do provozu první veřejnou vodíkovou čerpací stanici v zemi pod obchodní značkou AVIN, která byla spolufinancována z unijního nástroje Connecting Europe Facility (CEF) – Transport. V souvislosti se systémem emisních povolenek se také hledají technologická řešení pro využití vodíku jako zeleného paliva v letecké a námořní dopravě. Vodík je nadějí i pro těžký průmysl, jako jsou cementárny, ocelárny a sklárny.

Řecká společnost DESFA, která je operátorem národní plynárenské infrastruktury, je zapojena do všech evropských iniciativ souvisejících s přepravou vodíku. Je zakládajícím členem Evropské sítě provozovatelů vodíkových sítí (ENNOH) a participuje v iniciativě Hydrogen Europe. Její desetiletý program na léta 2024 až 2033 zahrnuje investice do plynárenské infrastruktury v hodnotě 1,37 miliard eur. Plán počítá jednak s výstavbou nových plynovodů (o celkové délce téměř 1 300 kilometrů) se specifikací „hydrogen ready“, jednak s úpravou stávající infrastruktury tak, aby tomuto požadavku také odpovídala.

Řecký vodík pro Evropu

V rámci unijní iniciativy European Hydrogen Backbone spolupracuje DESFA s dalšími evropskými operátory včetně českého NET4GAS na rozvoji evropské vodíkové infrastruktury. Jedním z hlavních projektů je vodíkové propojení Balkánu se střední Evropou, Evropský jihovýchodní vodíkový koridor (South-East European Hydrogen Corridor, SEEHyC). Řecký úsek by měl být dlouhý 570 kilometrů a navázat na plynovod směřující přes Bulharsko do Rumunska, Maďarska, Slovenska a Česka s konečným cílem v Německu. DESFA zpracovala základní studii projektu vodíkového propojení Řecka s Bulharskem a spolu s bulharskou společností Bulgartransgaz prověřují zájem potenciálních výrobců vodíku o využití kapacity tohoto „vodíkovodu“. Konečné rozhodnutí o realizaci řeckého úseku padne v letech 2026 až 2028 a pokud se projekt ukáže být rentabilním, mohl by být uveden do provozu do roku 2035.

Země plánuje nové výrobní kapacity

Součástí národní strategie na podporu využití vodíku je samozřejmě i důraz na rozvoj výrobních kapacit. Vzhledem k finanční náročnosti je sice tempo rychlosti instalace elektrolyzérů pomalejší než se předpokládalo, ale zejména za přispění z prostředků Evropské unie zdárně pokračuje. Řecko se svými více než 250 slunečnými dny v roce má ideální potenciál pro výrobu zeleného vodíku ze slunce. Většina současných a plánovaných elektrolyzérů proto využívá solární energii, některé také vítr. Země dále zkoumá možnosti využití vodní energie. Příkladem zajímavých aktuálních projektů je třeba energetická transformace lignitového regionu Západní Makedonie. V komplexu vysloužilé uhelné elektrárny v Amynteu u severořeckého města Florina, kde se donedávna těžil lignit, by měla do roku 2027 vzniknout produkční jednotka na výrobu vodíku s počáteční výrobní kapacitou 50 MW a možností rozšíření až na 200 MW. Investice v hodnotě 60 milionů eur bude prvním komerčním závodem na výrobu obnovitelného vodíku v jihovýchodní Evropě. Stojí za ní konsorcium Hellenic Hydrogen založené v roce 2023 energetickými giganty MOTOR OIL Group a PPC Group (Public Power Corporation, v Řecku známá pod zkratkou DEI).

Hellenic Hydrogen bude implementovat i strategický plán „Blue Med“ v hodnotě 350 milionů eur, jehož součástí jsou tři hlavní projekty v rafinerii společnosti Motor Oil ve městě Aji Theodori na půli cesty mezi Athénami a Korinthem. Projekt Ephyra cílí na vybudování vodíkové produkční jednotky o kapacitě 30 MW, Trieres je prvním řeckým vodíkovým údolím a Iris, na nějž Motor Oil získal 124 milionů eur z inovačního fondu EU, by měl snížit ekologickou stopu rafinérie v Aji Theodori pomocí inovativních technologií ukládání CO₂ a výroby methanolu s využitím zeleného vodíku.

Plán Green Hub North v hodnotě jedné miliardy eur koncernu HELLENiQ ENERGY by měl spočívat v ozelenění provozu jeho soluňské rafinerie. Zahrnovat bude mimo jiné výstavbu solární elektrárny, jejíž energie bude využívána v provozu i při výrobě zeleného vodíku a syntetických leteckých paliv. Projekt je součástí programu strategické transformace Vision 2025.

Projekt H2CEM cementářské společnosti TITAN plánuje instalaci elektrolyzérů v o celkovém výkonu alespoň 3,5 MW a využití obnovitelného vodíku v cementárnách. Jako jediný řecký návrh byl zařazen mezi důležité projekty společného evropského zájmu (IPCEI) Hy2Use.

Projekt CRAVE-H2 má za cíl vytvoření vodíkového údolí v přístavu Atherinolakkos na jihu Kréty. Jde o menší projekt s výrobou si 500 tun ročně z větrné energie. Vodík by se měl dále využívat v dopravě nebo k ukládání energie do palivových článků. Realizační konsorcium vede společnost Eunice a členy jsou Industrie De Nora, Ballard Power Systems Europe, Region Kréta, SolmarTours, Politecnico di Torino, Národní centrum pro výzkum a technologický rozvoj (EKETA) a výzkumné oddělení správce řecké rozvodné sítě společnosti DEDDIE.

Spolupráce s ÚJV Řež

Za Česko má aktuálně velký zájem o rozvoj spolupráce s Řeckem v oblasti vodíkové ekonomiky například ÚJV Řež a. s. Společnost se zabývá vodíkovou technologií již od roku 2008, kdy začala projektem vodíkové autobusu a vodíkové plnící stanice. Firma od té doby realizovala řadu dalších projektů a má navázanou spolupráci s řeckým EKETA. Oba subjekty se účastnily například projektu COALBYPRO (Coal and Steel) a pod vedením Národní technické univerzity v Aténách navrhly projekt H2ROCK (HORIZON), který letos usiloval o získání evropské finanční podpory. Kontakty na společnosti a výzkumné organizace, které se v Řecku zaměřují na oblast vodíku, najdete také na portálu European Hydrogen Observatory.

Martina Dočkalová, ekonomická diplomatka, Velvyslanectví ČR v Athénách

Jitka Chromcová, ekonomická specialistka, Velvyslanectví ČR v Athénách