BRAZÍLIE CHYSTÁ VÝBĚROVÁ ŘÍZENÍ NA 40 INFRASTRUKTURNÍCH PROJEKTŮ

Brazilské ministerstvo přístavů a letišť Brazílie oznámilo, že plánuje v roce 2026 vyhlásit výběrová řízení na čtyři desítky významných projektů v infrastruktuře. Jedná se zejména o letiště, přístavy a vodní cesty.

V roce 2026 bude pokračovat tendence privatizace infrastrukturních projektů akcelerovaná již v loňském roce, který byl rekordní z hlediska počtu udělených koncesí federální vládou. Brazílie tak upevňuje pozici jednoho z hlavních cílů investic do infrastruktury v Latinské Americe se silnou účastí soukromého kapitálu.

Ministerstvo ohlásilo, že letos připravuje výběrová řízení na 20 regionálních letišť v rámci programu AmpliAR, která proběhnou ve druhé polovině roku. Současně dojde také ke koncesnímu řízení na mezinárodní letiště Galeão v Rio de Janeiru s očekávanou investicí v rozsahu 209 milionů USD. Federální vláda rozhodnutí rámuje nutností odlehčit stávajícím veřejným provozovatelům (stát, případně municipalita), do jejichž gesce správa letišť nyní spadá, přilákat investice a modernizovat infrastrukturu.

VODNÍ CESTA NA ŘECE PARAGUAY

Ve druhé polovině roku by měla jít do veřejné soutěže koncese na vodní cestu na řece Paraguay s předpokládanými investicemi na splavitelnost a hloubení ve výši 11,97 milionů USD. Plavební cesta je přibližně 600 km dlouhá a propojuje město Corumbá (stát Mato Gosso do Sul) s ústím řeky Apa, která tvoří hranici s Paraguayí. Sloužit bude zejména pro přepravu sóji, cukru, kukuřice, cementu, železa a manganu z těžebních a zemědělských oblastí (Brazílie, Paraguay a Bolívie) s cílem zajistit logistiku do oceánských přístavů. Vláda očekává od vůbec první koncese vodní cesty v Brazílii soukromému sektoru ztrojnásobení současného objemu přepravy do roku 2035.

NEJVĚTŠÍ TENDR V HISTORII BRAZÍLIE?

V tomto roce byla zařazena na seznam 18 přístavů také dlouho očekávaná soutěž na přístavní komplex Tecon Santos 10 ve státě São Paulo, jehož výstavba je v posledních šesti letech označována za zcela prioritní téma. Nový přístav by měl posílit kapacity a ulehčit tak stávajícímu Přístavu Santos, který je hlavním brazilským přístavem a současně největším přístavním komplexem v Latinské Americe. Navzdory své důležitosti jsou kapacity santoské struktury za hranicí svých možnosti – v praxi to znamená, že lodě čekají na odbavení zhruba 53 hodin, což představuje ztráty ve výši 304 milionů USD za rok. Nový terminál by tak měl posílit stávající kapacity o 50 %.

Pro projekt Tecon Santos 10 je vyčleněna plocha o rozsahu 621 tisíc čtverečních metrů v oblasti Saboó v Santosu a očekávají se investice ve výši 1,22 miliardy USD. S ohledem na strategickou investici a údajně „největší tendr“ v historii země existuje řada kritérii, která se ministerstvo snaží uplatnit s cílem posílit lokální dodavatele. To v konečném důsledku znemožňuje přístup mezinárodních operátorů (kteří již v zemi úspěšně působí a modernizují jiné zastaralé přístavy) a může „největší tendr“ proměnit v iniciativu s omezenou konkurencí. Odborníci upozorňují, že riziko soudních sporů ze strany zahraničních firem je vysoké a pravděpodobně může ještě více zpomalit uvedení terminálu do provozu.

Filip Vavřínek, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Brasílii