Belgie buduje umělý energetický ostrov. Propojí ho s kontinentem

Belgie do poloviny roku 2026 vybuduje s podporou EU umělý energetický ostrov: a následně infrastrukturu vysokého napětí pro přenos elektřiny z větru na pobřeží. Pro české firmy se nabízí možnost zaměřit se na propojení energetických sítí, což zahrnuje komplexní řešení včetně IT. Další šance budou ve výrobě komponentů pro větrnou energetiku a distribuční soustavu.

Belgické konsorcium TM Edison, složené ze stavebních společností DEME a Skupiny Jan De Nul, vyhrálo v roce 2023 mezinárodní tendr vyhlášený nadnárodní společnosti Elia, která spravuje přenosné sítě v Belgii a Německu (pod jménem 50 Hertz) na výstavbu umělého energetického ostrova. Ostrov princezny Elisabeth o velikosti okolo 6 hektarů bude umístěn 45 km od pevniny. Jeho výstavba bude podpořena z Národního plánu obnovy EU pro Belgii (100 mil. eur).

Ostrov princezny Elisabeth bude vybudován v období od začátku roku 2024 do srpna 2026, následně začne výstavba a instalace infrastruktury vysokého napětí, která umožní přenos energie vyrobené z větru na pobřeží skrze přenosovou soustavu spravovanou společností Elia. Ta má zajistit, že všechny větrné farmy budou plně propojeny s pevninou do roku 2030. Ostrov bude zároveň propojen s dalšími větrnými farmami v Severním moři. Tím se stane ve světovém měřítku prvním centrem umístěným mimo pevninu pro integrované mezinárodní propojení hybridního charakteru energie získané z větrných farem a dalších obnovitelných zdrojů (vodík).

Propojí se větrné farmy více států

V rámci tohoto projektu vybuduje Belgie dodatečné kapacitní vedení s Velkou Británií a Dánskem, které rozšíří již existující systém podmořských vedení Nautilus a Triton. Operátoři přenosných soustav z Belgie, Dánska, Německa a Nizozemska se zavázali k propojení větrných mořských farem mezi více států (meshed offshore grid).

Vybudování umělého ostrova, mezinárodního propojení a jeho rozšíření probíhá v širším rámci, jehož cílem bude získat další energii z obnovitelných zdrojů v Severním moři a udělat z něj „zelenou elektrárnu Evropy“. Tento cíl deklarovali v dubnu 2023 ministři energetiky devíti států v „Deklaraci z Ostende – Severní moře jako evropská zelená elektrárna“: Belgie, Dánsko, Německo a Nizozemí, Francie, Irsko, Norsko, Lucembursko a Velká Británie. Summitu v Ostende se účastnila také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen a podle jejích slov mají cíle summitu podporu Evropské komise.

První energetické klastry v roce 2025

V rámci revidované transevropské energetické sítě (TEN-E) by tak mělo dojít ke zvýšení současné kapacity obnovitelné energie z větru na 120 GW v roce 2030 a 300 GW v roce 2050. Belgie, Dánsko, Německo a Nizozemí plánují propojit první systém energetických ostrovů a klastrů v Severním moři okolo roku 2025.

Tato nová propojení, k jejichž vybudování se další signatáři Deklarace z Ostende mohou připojit, mají přispět také k navýšení produkce obnovitelného vodíku. Belgium Offshore Platform také představila varianty řešení propojení elektrických sítí mezi belgickým umělým ostrovem, pevninou v Belgii a konektory Nautilus and TritonLink.

Průmysl vyzval ke spolupráci

Při příležitosti summitu v Ostende vyzvalo sdružení průmyslu z devíti zemí v Offshore Renewable Industry Declaration k finanční, regulatorní a další podpoře evropských průmyslových řešení a evropské produkce. Podle deklarace, sdružující více než 100 velkých společností z celého výrobního řetězce obnovitelné energetiky, jinak nebude mít domácí průmysl ze států EU kapacity naplnit tyto ambiciózní cíle. V prohlášení průmyslu se uvádí, že je naléhavě nutné posílit evropské výrobní kapacity v oblasti větrné energie a vodíku z obnovitelných zdrojů. Podle deklarace bude třeba zaměřit na podporu produkce, která je již nyní nedostatečná: zejména základen pro větrné turbíny, kabelů, transformátorů, rozvodných zařízení nebo instalačních, servisních a dalších plavidel pro větrné elektrárny na moři. Na základě summitu a deklarace z Ostende lze očekávat, že se o podpoře EU bude nadále jednat v příslušných formátech EU.

Pro české firmy se nabízí možnost zaměřit se na propojení energetických sítí, což zahrnuje komplexní řešení včetně IT komponentu. Další možnosti budou ve výrobě turbín a dalších komponentů pro větrnou energetiku, kde jejich produkce evropskými firmami bude vyžadovat podstatné navýšení, aby byla dostatečná pro rozšíření kapacit větrné energetiky. Významným aspektem může být podpora ze strany EU ve finanční i regulatorní oblasti.

Eva Kordová, ekonomická diplomatka, Velvyslanectví ČR v Bruselu