Zlomí americko-íránská krize světovou ekonomiku?

Eskalace napětí mezi USA a Íránem způsobila ve světě byznysu značný rozruch. Cena zlata překročila po téměř sedmi letech hranici 1600 USD za troyskou unci a akcie nejziskovější firmy světa Saudi Aramco se propadly na nejnižší úroveň od jejího vstupu na trh. Největší hrozbou pro světovou ekonomiku zůstává plnohodnotný vojenský konflikt, ten je však naštěstí nepravděpodobný. Vyostřená situace může postihnout české firmy, které obchodují s Íránem, a to v důsledku sankcí, které Američané ještě zvýší. Konflikt může ovlivnit negativně český obchod se zeměmi regionu. Vzhledem ke koncentraci našeho obchodu na jiné trhy však tento vliv nebude zásadní.

Foto: MZV

Další růst napětí mezi USA a Íránem by bezesporu znamenal ohrožení světové ekonomiky a negativně ovlivnil její růst. Největší hrozbou jsou reciproční útoky mezi Íránem a USA a případný plnohodnotný vojenský konflikt, který by mohl vést až ke kolapsu íránské ekonomiky. Ten by se projevil poklesem světového HDP až o 0,3 %, tedy stejnou mírou, jaká by nastala při eskalaci obchodní války mezi USA a Čínou. Dlouhodobý konflikt mezi USA a Íránem by měl navíc ekonomické důsledky v širším měřítku. Agentura Moody’s hovoří o případném „širokém hospodářském a finančním šoku”.

Scénář přímé vojenské konfrontace však nepovažujeme za příliš pravděpodobný, reálnou hrozbou pro světovou ekonomiku je nicméně ohrožení ropné infrastruktury. Zvýšené napětí v regionu má totiž značný vliv na dopravu v Perském zálivu, především v oblasti Hormuzského průlivu, kde je přepravováno okolo 20 % vytěžené ropy na světě a 35 % ropy přepravované po moři. Množství přepravované ropy, která plyne především do Číny, Indie a Japonska, je objemem asi dvakrát větší než veškerá produkce USA. Ohrožení, omezení nebo uzavření této oblasti by tak mělo značný dopad na světovou ekonomiku a potažmo i na Čínu, kde by došlo k dalšímu poklesu ekonomického růstu, který by se následně odrazil i v Evropě (Čína je druhým největším exportním partnerem EU).

Omezení v Perském zálivu by mohlo zvednout ceny ropy o 5–10 USD za barel, další vojenská eskalace nebo kompletní uzavření Hormuzského průlivu by pak mohly dostat cenu ropy až na 150 USD za barel (historicky nejvyšší hodnota je 145,93 USD z roku 2008). Tento „ropný šok“ by pak znamenal zvýšení inflace v zemích OECD o 3,5–4 %. Rovněž v případě cen ropy je dnes ale situace jiná než v době kritické závislosti na ropě ze Zálivu v 70. letech. Dnes ze zemí Blízkého východu pochází jedna třetina světové produkce (1. Saúdská Arábie, 2. Írán, 3. Irák, 4. Spojené arabské emiráty), naopak narostl export ropy z USA (od roku 2014 navýšení o skoro 300 % na 4,3 % světové produkce v roce 2018) a dalších zemí (Spojené arabské emiráty, Brazílie).

Vyostření situace v regionu může mít negativní dopad na aktivity českých firem v Íránu a regionu. Například v sousedním Iráku se dlouhodobě podílí české firmy na obnově infrastruktury a průmyslových zařízeních. Stejně tak jsou české firmy aktivní v iráckém Kurdistánu. Dopad na obchod českých firem s Íránem, kde český vývoz v roce 2018 dosáhl 1,5 mld. Kč, mohou přinést i další sankce, o kterých se hovoří. Americký prezident Donald Trump 8. ledna 2020 oznámil rozšíření sankčních opatření vůči Íránu, což pravděpodobně povede k dalšímu zúžení možností pro vzájemný obchod třetích zemí s Íránem. Navíc americká administrativa vyžaduje dodržování svých sankcí od evropských firem a praktické nástroje na obcházení těchto sankcí ze strany EU nejsou dosud účinné.

Podíváme-li se na naše hlavní obchodní partnery v regionu, zjistíme, že v roce 2018 putovalo do regionu Blízkého a Středního východu české zboží v celkové hodnotě 65 mld. Kč. V případě Iráku a Jordánska dosahoval český vývoz 1 a 1,1 mld. Kč, do Libanonu bylo vyvezeno zboží za 1,4 mld. Kč. Z porovnání s dalším regionálním obchodním partnerem, Izraelem, kde český vývoz v roce 2018 činil 22 mld. Kč, je však zřejmé, že český vývoz je dlouhodobě více koncentrován na jiné trhy regionu.

Přestože obavy z přímého konfliktu USA a Íránu jsou nižší, celý region zůstává zranitelný vůči další případné íránské odplatě a americké reciproční reakci. Hledání diplomatického urovnání konfliktu má nejen bezpečností a politický význam, ale také význam ekonomicko-obchodní.

Obchodní bilance České republiky se zeměmi Blízkého a Středního východu, 2018, CZK (tis.)

ZeměVývozDovozBilance
Spojené arabské emiráty15 891 1242 282 61213 608 512
Arménie1 599 35999 1221 500 237
Ázerbájdžán1 607 12226 801 416-25 194 294
Bahrajn734 176381 384352 792
Gruzie2 056 298526 3561 529 941
Izrael22 093 6276 078 92416 014 703
Irák1 047 4341 7911 045 643
Írán1 509 417412 5831 096 834
Jordánsko1 131 04952 9371 078 112
Kuvajt1 860 85941 3771 819 483
Libanon1 435 63657 2371 378 400
Omán1 310 629436 090874 539
Palestina76 27682775 449
Katar2 063 603272 8161 790 786
Saúdská Arábie10 455 8442 810 9687 644 877
Sýrie130 2355 057125 178
Jemen81 1101780 935

(Zdroj: ČSÚ)

Martin Tlapa, náměstek ministra zahraničních věcí ČR, psáno pro Lidové noviny

Vstup na chorvatský trh