Zelené Maroko: šance pro český export i investice

Veletržní prostory v královském městě Meknes letos v druhé polovině dubna již počtrnácté hostily největší zemědělský a potravinářský veletrh na africkém kontinentě, SIAM. Tuto významnou událost pod patronací krále zahájil korunní princ Mulaj Hassan. Veletrh navštívilo 850 tisíc návštěvníků a počet vystavovatelů se vyšplhal na půl druhého tisíce.

Maroko má dvakrát více zemědělské půdy než ČR. Úrodné je například údolí Dadés. Foto: Shutterstock

Po třech letech bylo na veletrhu opět zastoupeno Česko prostřednictvím našich potravinářských firem. Veletrhu se účastnily firmy Marlenka International, Bonavita, Lomeo, Fronies a Animalco.

Veletrh SIAM každoročně slouží jako jakýsi barometr pro zhodnocení dosavadního průběhu vládní strategie na rozvoj zemědělského sektoru tzv. plán Zelené Maroko (Plan Maroc Vert), který byl zahájen již v roce 2008. Původně se počítalo s tím, že bude ukončen letos. Letošní ročník veletrhu nicméně nastínil obrysy chystané druhé aktualizace tohoto plánu, která by měla být v blízké době představena jako nová strategie v oblasti marockého zemědělství.

To patří mezi nejdůležitější odvětví marocké ekonomiky. Na celkovém HDP země se podílí 14% a představuje celých 23% exportu země. Odhaduje se, že v zemědělském sektoru je zaměstnáno na 40% aktivně pracující populace celého království.

Zemědělsky využívaná půda dosahuje rozlohy 87 tisíc km2 (pro srovnání – v ČR je to odhadem na 42 tisíc km2), což představuje 12,5% rozlohy celé země. Maroko však disponuje téměř dalšími 200 tisíci km2 méně produktivní půdy, která v současné době plní funkci pastvin a vzhledem ke své nízké produkci se neřadí do statistik aktivně využívané zemědělské plochy. Skrývá však v sobě značný potenciál při využití efektivního zavlažování a dalších nových technologií a postupů, které hodlá Maroko v několika příštích letech do svého zemědělství zavést.

Pro marocké zemědělství je charakteristická skladba dvojího druhu podnikatelských subjektů, které na tamním trhu působí. Zhruba 70% zemědělských subjektů hospodaří na pozemcích o rozloze menší než 5 hektarů. Na druhé straně zde existují velké zemědělské „korporáty“, kterých je do počtu výrazně méně, ale soustřeďují své aktivity na daleko větších obhospodařovaných plochách (střední podniky na ploše mezi 5-20 ha jsou početně méně zastoupeny). Malé zemědělské podniky v Maroku nemají prakticky žádnou ekonomickou sílu a z větší části zásobují produkcí pouze členy své rodiny či částečně lokální trh. Na druhé straně velké podniky disponují značným kapitálem, který jím umožňuje držet krok s nejnovějšími trendy v oblasti zemědělství a nakupovat nejnovější techniku. Díky tomu mohou velmi efektivně využít každý hektar půdy a zvýšit produkci a výnosnost ze svých statků.

Z pastvin budou pole

Současná, ale i nově připravovaná vládní strategie, počítá s možností moderních zavlažovacích systémů, které by tak z milionů hektarů dosavadních pastvin byly schopny učinit vysoce produktivní ornou půdu. K úspěšnému nastartování zemědělského sektoru má posloužit také pronájem státní půdy soukromým subjektům. K dispozici je na 500 tisíc hektarů, které by měly být pronajaty do roku 2020. Za tímto účelem byla zřízena agentura pro rozvoj zemědělství (Agence pour le développement agricole – ADA).

Českým podnikatelským subjektům se tak nabízí velmi široké spektrum exportních aktivit. Výrobci zemědělské techniky mají jedinečnou možnost zapojit se do probíhající agrární revoluce. Na okraji zájmu ze strany marockých partnerů nezůstávají ani výrobci inovativních technologií, které by dokázali tento perspektivní sektor posunout vpřed. Pro české investory se nabízejí také velmi zajímavé investiční možnosti pronájmu zemědělské půdy a možnost podílet se na budoucím úspěchu jednoho z nejtradičnějších odvětví marocké ekonomiky.

Jan Hladík, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Rabatu

 

Náměstek Martin Tlapa o exportu do Afriky