Umělá inteligence:

USA SOUTĚŽÍ O TECHNOLOGICKOU PŘEVAHU

Česká republika se letos zařadila mezi země s vlastním národním strategickým dokumentem k problematice umělé inteligence (AI), k jejímu vlivu na společnost a k potřebám vládní aktivity v tomto rychle rostoucím odvětví. Mezi evropskými zeměmi nejde o unikát, ale ani o pravidlo. Podobně jako česká vláda, ohlásila letos i administrativa Donalda Trumpa významné kroky v řízení AI, ve směru k užší vládní koordinaci.

Umělou inteligencí se zabývá také proslulá americká univerzita Massachusetts Institute of Technology. Na snímku historická budova MIT. Foto: Shutterstock

Na rozdíl od české strategie, která vznikala v souvislosti s děním v Evropské unii, reaguje americký dokument na rychle se zintenzivňující globální soutěž o technologickou převahu. Jakkoliv může tato poznámka znít jako z učebnice bezpečnostních studií, nejde pouze o technologie obranné. Podle poradenské firmy McKinsey & comp. vyprodukují inovace, spojené s umělou inteligencí, ve světové ekonomice až astronomických 15,7 bilionu amerických dolarů do roku 2030.

Rychlý nástup Číny

V současnosti se objevují hlasy, že v globální soutěži ve vývoji AI sice stále vítězí Spojené státy, ale jejich pozice se komplikuje. Čína je rychle dohání, a to hned ze dvou důvodů. Jednak masivními investicemi stahuje dosavadní výrazný náskok v produkci znalostí, které jsou základem pro tuto technologii. Druhým důvodem je, že se AI dostává od idejí blíže k aplikacím, což snižuje celkovou potřebu znalostní produkce k realizaci ekonomických přínosů. Jednoduše řečeno není nezbytně nutné mít přístup k nejelitnějším vědcům, postačí kvalitní mladé talenty. Těch má Čína k dispozici samozřejmě násobné množství.

Americká AI iniciativa, oficiálně pak v typické květnaté řeči vládních dokumentů známá jako „Exekutivní příkaz k udržení amerického náskoku v umělé inteligenci“, přináší pět strategických principů, které mají vývoj celého ekonomického soupeření pomoci opět převážit na americkou stranu.

Investice

V první řadě strategie jmenuje prioritizaci AI ve vládním financování výzkumu a vývoje. Jakkoliv byla administrativa kritizována, že právě v tomto bodě nepřináší závazek zvyšování výdajů, je třeba mít na paměti, že americký systém financování výzkumu a vývoje stojí na možnosti a schopnosti poskytovatelů – vládních organizací, které peníze rozdělují – reflektovat strategická rozhodnutí vlády v rámci vlastní působnosti. To v praxi znamená, že vydání dokumentu povede k úpravě existujících finančních nástrojů, zpravidla cestou změny zacílení některých výzev. Alternativou je žádat u Kongresu další finanční prostředky.

Ilustrační foto: Shutterstock

Synergie

Druhým prvkem celé strategie je zpřístupnění vládních (nefinančních) zdrojů pro výzkumníky v oboru. V podstatě se jedná o posílení důrazu na otevřená a elektronicky dostupná vládní data, ale také dostupnost různých modelů a výpočetních zdrojů. V tomto bodě se poprvé, ale nikoliv naposled, objevuje prvek bezpečnosti a důvěryhodnosti nakládání s daty. Finance směřují také do souvisejících výzkumných témat, zejména do rozvoje národních superpočítačových kapacit.

Strategie vychází z předpokladu, že dominantní přísun finančních prostředků pro vývoj aplikací AI bude pocházet z privátních zdrojů. Vláda se proto snaží různými způsoby odstraňovat inovační bariéry a zpřístupňovat nutné vládní kapacity privátním a univerzitním pracovištím. Iniciativy ve zdravotnictví zase akcentují přístup k datům a spolupráci s fondy rizikového kapitálu, nebo přizpůsobení certifikačních procesů u zdravotnického software právě potenciálnímu nasazení AI.

Regulace

Třetím principem v pořadí je nutnost zohledňovat a rozvíjet regulatorní rámce pro AI. V tom strategie přisuzuje hlavní roli vládním standardizačním orgánům ve spolupráci s výzkumnou komunitou. Technické standardy by měly postihovat spolehlivost, robustnost, důvěryhodnost, bezpečnost a interoperabilitu aplikací a systémů AI, zejména – ale nikoliv výlučně – ve vládní sféře. Obsahový rámec připravuje federální National Institute of Standards and Technology (NIST) a první návrhy, jak celou problematiku uchopit, se očekávají před koncem třetího čtvrtletí tohoto roku.

Ve vztahu k AI a jejím aplikacím se v regulatorní rovině odehrává daleko více. Ministerstvo dopravy například pravidelně aktualizuje sérii doporučení pro regulaci autonomních vozidel, kterou mají jinak v působnosti jednotlivé státy.

Vzdělávání

Měnící se poptávku po kvalifikaci lidských zdrojů potom zachycuje další princip, kterým je prioritizace získávání AI-relevantních dovedností a schopností v rámci vzdělávacích, kvalifikačních a rekvalifikačních aktivit, ale i ve formálních vzdělávacích programech, zaměřených na přírodní vědy. Zásadní význam vzdělávání a rozvoje lidských zdrojů podtrhuje nedávný závazek investice více než 200 milionů dolarů z vládních a souvisejících 300 milionů dolarů z privátních zdrojů do neuniverzitních kvalifikačních programů různého typu.

Mezinárodní kontext

Důležitým principem je také aktivní přístup k mezinárodním iniciativám v oblasti AI a nutnost zajištění bezpečnosti kritických technologií. Přestože iniciativa akcentuje otevřenou vědeckou a inovační spolupráci v mezinárodním prostředí, jasně se vymezuje vůči snahám „strategických rivalů“ získat americké technologie bez vlastního podílu na globální produkci znalostí. Napříště tedy bude spolupráce se zahraničím podporována také na základě sdílených hodnot a zájmů.

Nejde pouze o otázky ochrany hospodářsky významných výsledků, ale také o problém proliferace technologií a technologických schopností, téma regulace a dozoru nad výzkumem citlivých technologií s potenciálem dvojího užití i zajištění integrity vědeckého financování. Již dříve byla výzkumná sféra, včetně samostatně zmíněných témat pokročilé robotiky a umělé inteligence, zmíněna jako jeden z nejvýznamnějších cílů zahraniční ekonomické špionáže.

Česká stopa

Pro spolupráci mezi českou a americkou výzkumnou a inovační komunitou představují změny a podněty, které americký dokument přináší, příležitost ale i výzvy. Investiční důraz na otázky obrany a bezpečnosti může řadě českých organizací vyhovovat. Důvodem je již tradiční schopnost Centra umělé inteligence ČVUT čerpat finance na výzkum z amerického Ministerstva obrany přímo nebo skrze partnery. Druhým faktorem může být relativně významné financování bezpečnostního výzkumu z domácích zdrojů, cestou programů ministerstva vnitra. Tyto programy tradičně podporují aplikovaný výzkum využívající AI k analýze obrazových, hlasových nebo textových dat ve druhém z českých klastrů, v Brně.

Česká stopa existuje i v dalších zájmových oblastech americké strategie. O aktivity startupu AgentFly Technologies, který vznikl na ČVUT a zabývá se problematikou integrace bezpilotních prostředků do civilního vzdušného prostoru, projevili zájem zástupci firmy Bell Flight. Ve zdravotnictví se v USA prezentuje firma HAIDI.AI, která se zabývá zpracováním nemocničních záznamů v zájmu prevence sekundárních infekcí.

LUDĚK MORAVEC, vědecký diplomat, Velvyslanectví ČR ve Washingtonu

 

Martin Tlapa o vztazích a příležitostech v Austrálii a na Novém Zélandu