ŠVÉDOVÉ SE VRACÍ K TRADIČNÍM DODAVATELŮM

Švédsko představuje pro české exportéry atraktivní trh – jde o nejsilnější ekonomiku severní Evropy s velkou průmyslovou tradicí a širokou průmyslovou základnou. V celosvětovém srovnání je švédská ekonomika na 22. místě.

Významnou součástí švédského inovativního prostředí jsou tamní univerzity, které lákají studenty z celého světa. Na snímku moderní budova technické univerzity Chalmers v Göteborgu. Foto: Shutterstock

Většina Čechů asi bude znát značky, jakými jsou Volvo, IKEA, Saab, Husqvarna, Ericsson, Astra-Zeneca, Skanska, H&M, Atlas Copco, Electrolux, Assa Abloy či Tetra Pak. Do Švédska směřuje 1,7 % českého exportu a tato severská země v současnosti obsadila 14. příčku mezi největšími exportními trhy pro tuzemské firmy. Švédsko má zaslouženou pověst lídra na poli inovací, disponuje velmi stabilním právním prostředím s minimální mírou korupce a je velmi otevřenou ekonomikou, v níž mají čeští dodavatelé dobré jméno. Řada švédských firem se vrací z Asie k tradičním, sice takzvaným high-cost, ale spolehlivým dodavatelům. I proto se ve Švédsku rýsuje řada obchodních příležitostí pro české firmy.

Čeští podnikatelé mohou ve Švédsku očekávat nejvíce příležitostí na poli subdodávek ve strojírenství, stavebnictví nebo energetice. Strojírenství je pilířem švédské ekonomiky, připadá na něj 45 % veškerého tamního exportu. Jako nadějný obor se rýsuje dopravní stavitelství – vláda schválila investice ve výši 700 miliard švédských korun do roku 2025 na výstavbu nových železničních koridorů, dálničních obchvatů, nových linek metra a další dopravní infrastruktury. V energetice se Švédsko zvlášť zaměřuje na modernizaci a posílení přenosové soustavy i distribučních sítí nebo výstavbu větrných offshore parků. Země dále chystá rozsáhlé investice do armády, policie a dalších bezpečnostních složek. A nové příležitosti se rodí také v odvětví informačních technologií nebo výrobě kolejových dopravních prostředků.

Švédští podnikatelé znají potenciál dodavatelů z České republiky a považují je za spolehlivé partnery, kteří jsou schopni dodat své produkty a služby v požadované kvalitě. Zdaleka nerozhoduje pouze nabízená cena, klíčovými faktory pro úspěch na švédském trhu jsou právě kvalita, spolehlivost a schopnost dostát vysokým nárokům. Jako mnohem složitější a nákladnější se jeví export spotřebního zboží přímo pro koncového spotřebitele. Švédští spotřebitelé jsou konzervativní, preferují domácí či tradiční značky. Ani v těchto oblastech ale nejsou Češi bez šancí v případě, že naleznou vhodného místního partnera se zavedenými distribučními kanály.

Ve Švédsku se velmi dobře uplatnily firmy jako Linet, Fenestra-Weiden, Subterra, Škoda Auto, Doosan Škoda Power, PBS, Hutní Montáže, Staropramen, TON, 3dsense nebo PrusaPrinters. Elektronové mikroskopy firmy Thermo Fisher Scientific z Brna ve Skandinávii exkluzivně distribuuje společnost NordiNano Solutions. 

Inovační velmoc 

Švédsko prochází stále razantnější transformací z tradiční strojírenské země na ekonomiku vyspělých technologií a inovací. Tamní průmysl vždy dbal na inovace, ale vývoj v posledních zhruba deseti letech učinil ze Švédska inovační velmoc. Podle evropského srovnávacího přehledu inovací pro rok 2019 bylo Švédsko vyhodnoceno jako země s vůbec nejvyšší úrovní inovačních procesů v Evropské unii a podle celosvětového Globálního inovačního indexu obsadilo Švédsko druhé místo.

Inovace jsou vidět na každém kroku, a to nejen díky desítkám nových startupů, ale i tradičním průmyslovým odvětvím, zaměřeným na neustálý technologický rozvoj. Nepřekvapí tedy, že v přepočtu na obyvatele má Švédsko druhé největší výdaje na vědu a výzkum v EU. Švédská vláda v roce 2001 zřídila specializovanou agenturu Vinnova, jejímž hlavním úkolem je podpora udržitelného růstu a inovačního procesu. Vinnova také působí jako jeden z aktérů poskytujících firmám finanční podporu pro rozvíjení vlastních podnikatelských záměrů. Každý rok vláda poskytuje Vinnově investiční částku ve výši 3 miliard švédských korun.

Švédské kořeny mají přední světové hudební technologie Spotify i SoundCloud. Foto: Shutterstock

Otevřená společnost

Nejen vláda, ale i jednotlivé regiony a města se snaží motivovat vznik startupů proaktivní politikou v podobě pobídek a zjednodušování podnikání. Mezi další faktory, které vytváří vhodné socioekonomické klima pro vznik nových firem, patří všeobecná otevřenost švédské společnosti i ochota lákat a zaměstnávat talentované technologické experty z celého světa. Zájem investorů posilují návyky spotřebitelů, kteří mají ve Skandinávii, co se digitálních produktů týče, největší kupní sílu v Evropě.

Jen samotný Stockholm nalákal v roce 2016 investice ve výši 1,4 miliardy dolarů, což představuje 56 % všech investic v severní Evropě. Startupová scéna v témže roce vydělala investorům 1,7 miliardy dolarů, což dále vede ke zvyšování poptávky po nových projektech. Proto tři z největších šesti investičních fondů v Evropě vznikly právě ve Stockholmu. Začínající firmy tak mají přímo ve městě k dispozici kapitál, který jen „čeká na dobrou myšlenku“. Role státu v podpoře inovací je v tomto kontextu marginální.

Tamní startupové prostředí ale má několik specifik. Švédům hodně napomáhá dílo jejich předchůdců (Spotify, Skype, SoundCloud nebo Klarna) a také vysoká výnosnost velké části zakládaných společností. Právě výnosnost startupů vedla k tomu, že se řada z nich vydává vlastní cestou a prostřednictvím úpisů na burze se transformují ve firmy. Jen v roce 2017 se touto cestou vydalo 86 startupů. Díky tomu má stockholmská burza hned po londýnské největší objem primárních úpisů akcii. Oproti minulosti švédské startupy nekončí poté, co je převezmou velké technologické firmy, ale naopak postupem času samy realizují akvizice. Technologický sektor ve Stockholmu tak nadále roste.

Město Stockholm, a především jeho předměstí Solna nebo Nacka aktivně budují huby – tedy centra, která poskytují startupům nejen fyzický prostor pro existenci, ale i možnost vzájemného sdílení a propojování se. V Indexu evropských digitálních měst (EDCi) si Stockholm drží druhé místo – i tady zaostává pouze za Londýnem. Ve srovnání s tím se třeba Praha umístila na 37. místě, přičemž ji předběhla ještě další tři švédská města (29. Malmö, 30. Uppsala a 34. Göteborg). Téměř 18 % všech pracujících ve Stockholmu je zaměstnáno právě v technologickém oboru, což je nejvíce ze všech měst.

Zelené tlačítko

Mohlo by se zdát, že Švédsko je lídrem především v hudebních technologiích, herním průmyslu (například Minecraft je švédská hra) nebo ve finančních aplikacích. Tamní inovace se ale neomezují pouze na podobná odvětví. Švédsko, kde vznikla i počítačový myš, má historicky velmi kladný vztah k různorodým moderním technologiím a je domovem řady vynálezů v lékařství – kardiostimulátoru, ultrazvuku nebo gama nože. Koridoru mezi dánskou Kodaní a švédskými městy Malmö a Lund se přezdívá European Medicon Valley. A takto bychom mohli pokračovat.

Aktuálně asi nejznámějším „startup příběhem“ je společnost NothVolt, která začínala v roce 2016 za podpory státní agentury Vinnova. Nyní společně s koncernem Volkswagen a desítkou dalších partnerů zahájila proces výstavby největší továrny na autobaterie v Evropě v hodnotě 4 miliard dolarů, která zaměstná 3 tisíce osob.

Zelené tlačítko se symbolem telefonu bylo patentováno právě ve Švédsku a čeští podnikatelé by se jej neměli obávat zmáčknout, protože partnerství se švédskými společnostmi v drtivé většině případů přináší českým firmám profit a užitek.

JAN BUBEN, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR ve Stockholmu

 

Vstup na chorvatský trh