Subsaharská Afrika, region paradoxů

Subsaharskou Afriku (SSA) tvoří geografická oblast afrického kontinentu ležící jižně od Sahary. Podle Organizace spojených národů se skládá ze všech afrických zemí (45 zemí), které jsou zcela nebo částečně umístěny jižně od Sahary.

Pohled na centrum Nairobi a Uhuru park. Foto: David Pavlita, ambasáda v Nairobi

Z celkového počtu 47 nejméně rozvinutých zemí světa – tedy zemí, jejichž hrubý domácí produkt (HDP) na hlavu činí méně než 1,035 dolaru, leží více než polovina právě v oblasti SSA. A přestože jsou země SSA mnohaletými příjemci zahraniční rozvojové pomoci, stále patří tato oblast k nejchudším oblastem planety.

Na druhou stranu jsou země SSA bohaté na přírodní zdroje. Těžba (již daleko méně zpracování) přírodního bohatství je hnací silou ekonomik subsaharské Afriky a představuje více než 80 % celkového HDP subsaharské Afriky. Vývoz neobnovitelných přírodních zdrojů ze SSA vzrostl z 56 miliard dolarů v roce 2002 na více než 300 miliard dolarů v roce 2017. Ve srovnání s tím dosáhla celková oficiální rozvojová pomoc pro subsaharskou Afriku ve stejném období částku přesahující 36 miliard USD.

Mezinárodní měnový fond (MMF) definuje zemi jako „bohatou na zdroje“ v těch případech, kdy vývoz neobnovitelných přírodních zdrojů, jako je ropa nebo jiné nerosty představuje více než 25 % hodnoty celkového vývozu země.

Bohatí na zdroje

MMF tak klasifikoval 20 zemí v subsaharské Africe jako bohaté na zdroje. Tato klasifikace byla založena na datech z období let 2005-2010 a zahrnuje: Angolu, Rovníkovou Guineu, Demokratickou republiku Kongo, Nigérii, Guineu, Gabon, Konžskou republiku, Čad, Botswanu, Zambii, Sierra Leone, Mali, Namibii, Niger, Kamerun, Zimbabwe, Tanzanii, Ghanu, Středoafrickou republiku a Jižní Afriku.

Analýzy dat zahraničního obchodu však ukazují, že na základě definice MMF může být dnes klasifikováno jako země bohaté na zdroje dalších sedm zemí. Novými zeměmi SSA, které by měly být přiřazeny do této kategorie, jsou Pobřeží slonoviny, Mauretánie, Libérie, Burkina Faso, Súdán, Jižní Súdán a Mosambik.

V neposlední řadě mají čtyři další země SSA v blízké budoucnosti vyhlídky, že se také stanou zeměmi bohatými na přírodní zdroje. Mezi tyto země patří Uganda, Keňa, Malawi a Madagaskar.

Riziko úpadku

Dle ekonomických předpovědí se bude SSA v nejbližším období těšit mírnému ekonomickému růstu. Průměrná míra růstu v SSA vzroste v tomto roce na 3,4 %, oproti růstu 2,8 % v roce 2017, přičemž zrychlení růstu se má dotknout přibližně dvou třetin zemí v regionu.

Zvýšení růstu způsobují změny ve vnějším prostředí, především silnější globální růst a z toho vyplývající vyšší ceny komodit.

Přes zlepšení globálních vyhlídek však v SSA stále přetrvávají problémy s vnitřní (fiskální) nerovnováhou, kterou se nedaří odstranit. Čtyřicet procent zemí s nízkými příjmy v regionu jsou nyní považovány dle MMF za země, kde reálně hrozí riziko úpadku.

Za zdánlivě pozitivním tempem růstu se totiž skrývá jen velice omezený jednoprocentní reálný růst příjmů na obyvatele. Dvě třetiny růstu SSA totiž připadají na vrub růstu obyvatelstva.

Navíc ani nedávný ekonomický růst nebyl zdaleka jednotný. Několik ekonomik (Burkina Faso, Pobřeží slonoviny, Etiopie, Ghana, Guinea, Rwanda, Senegal, Tanzanie), tedy směs ekonomik bohatých na přírodní zdroje i země chudé na surovinové bohatství, rostlo v roce 2017 tempy 6 procent a více.

V případě 12 zemí na druhém konci spektra, které představují přibližně třetinu populace SSA, však došlo v roce 2017 k poklesu příjmů na hlavu s tím, že tyto země zaznamenají další pokles i v roce 2018.

Interní konflikty

Ekonomické indikátory tak pouze potvrzují smutnou realitu. Řada zemí SSA čelí interním konfliktům (Burundi, Demokratická republika Kongo, Jižní Súdán), což vede kromě dramatického poklesu růstu HDP rovněž k rekordnímu počtu uprchlíků a vnitřně vysídlených osob s negativními nepříznivými dopady na sousední země.

Rovněž Nigérie a Jihoafrická republika, dvě největší ekonomiky v SSA tvořící její hlavní ekonomické motory, nedosahují zdaleka růstových hodnot, na které jsme byli zvyklí v minulosti.

V případě Angoly a Nigérie jsme v uplynulém roce zaznamenali zvýšení aktivit produkce uhlovodíků. Ovšem odvětví mimo těžby a zpracování ropy se stále potýkají s ekonomickými problémy.

Růst v zemích vyvážejících ropu v centrální oblasti Afrického hospodářského a měnového společenství (CEMAC) byl v roce 2017 záporný, s výjimkou Kamerunu, který těží ze skutečnosti, že jeho ekonomika je oproti ostatním zemím daleko více diverzifikovaná.

Oživení i rekordní migrace

Růst ve zbytku subsaharské Afriky (kromě zemí vyvážejících ropu a Jižní Ariky) dosáhl v roce 2017 hodnoty 5,9 %. Ekonomické aktivity zůstávají silné v rychle rostoucích zemích, jakými jsou Pobřeží slonoviny a Senegal, jejichž růst byl podpořen veřejnými investicemi a růstem zemědělské výroby, v případě Ghany i očekávaným nárůstem těžby ropy.

Hospodářským aktivitám v některých zranitelných „fragile“ zemích (Guinea, Guinea-Bissau, Madagaskar) pomohlo výrazné oživení cen komodit (hliník, kešu, vanilka). Politický vývoj v Libérii, Togu a Zimbabwe, který negativně ovlivňoval ekonomické aktivity v těchto zemích v roce 2017, po postupné normalizaci již pro ekonomiku nepředstavuje zátěž.

Země, ve kterých se nedaří vnitřní ozbrojené konflikty dlouhodobě vyřešit, však platí vysokou ekonomickou, a především humanitární cenu. Současné nebo nedávné rozpory (Burundi, Demokratická republika Kongo, Jižní Súdán) vedly k rekordní úrovni uprchlíků a vysídlených lidí, s negativními ekonomickými dopady do sousedních zemí. Krvavé neshody a přetrvávající teroristická činnost v oblasti Sahelu a části východní Afriky vedou zároveň k nedostatku potravin v uvedených oblastech se všemi negativními důsledky. I toto bohužel k SSA patří.

Vliv globálních trhů

Přesto však lze konstatovat, že poslední rok přinesl zlepšení celkové ekonomické situace v SSA. Zlepšená situace na globálních trzích a z toho vyplývající lepší obchodní podmínky pomohla ke zlepšení obchodního deficitu běžného účtu ve většině surovinově bohatých zemí. To přispělo k uklidnění situace směnných kurzů (zejména Angole a Nigérii).

Příznivé vnější ekonomické prostředí se však v blízké budoucnosti pravděpodobně zhorší. Zpomalení globálního ekonomického růstu spolu s normalizací monetárních politik centrálních bank, které s sebou přinese růst úrokových sazeb, bude představovat pro SSA velkou ekonomickou výzvu. Podmínky půjček pro region na zahraničních trzích budou méně příznivé právě v období, které se bude vyznačovat vyššími potřebami na refinancování existujících úvěrů v mnoha zemích celého regionu.

Aby se stávající zotavení změnilo v trvalý růst, bude potřeba, aby se domácí politiky zemí SSA zaměřily jak na odstraňování vysoké zranitelnosti ekonomik, tak na zvyšování růstového potenciálu. První opatření by se tak měla soustředit na fiskální disciplínu (udržitelné rozpočty), aby se zabránilo nadměrné akumulaci veřejného dluhu. Měnová politika by se měla orientovat na dosažení nízké inflace. Země bohaté na surovinové zdroje by se měly bránit pokušení odložit reformy, tak jak tomu bylo velice často v minulosti. Příznivé ceny komodit by měly být tentokrát opravdu využity k potřebné konsolidaci veřejných financí.

Dosažení zvýšeného růstu pak vyžaduje strukturální politiky, jež by se měly zaměřit na vytváření prostředí, které podporuje soukromé investice a posiluje mobilizaci příjmů, aby vlády mohly investovat do fyzického a lidského kapitálu a chránit sociální výdaje, a to i v průběhu fiskální konsolidace.

Klíčem je mobilizace zdrojů

Země SSA potřebují zvýšit výdaje na investice do programů, které podporují udržitelný růst. Bez udržitelného růstu nedojde ani ke snížení chudoby, ani k odstraňování sociálních nerovností. Ekonomický růst je rovněž nezbytnou podmínkou pro zajištění přiměřené zdravotní péče, vzdělání a rozvoj základní infrastruktury. Navzdory nedávnému pokroku čelí v tomto ohledu region stále velkým výzvám.

Problém však není v nedostatku finančních prostředků (s výjimkou zemí postižených vnitřním konfliktem), ale v jejich mobilizaci. Region jako celek by mohl mobilizovat zhruba 3 až 5 procent HDP v dodatečných výnosech. To by představovalo až 80 miliard dolarů dodatečných zdrojů, což je více než dvojnásobek oproti 36 miliardám dolarů oficiální rozvojové pomoci poskytnuté zemím SSA v roce 2016.

Navzdory nedávnému pokroku SSA v mobilizaci příjmů má SSA stále nejnižší poměr příjmů z daní k HDP ve srovnání s ostatními regiony světa. Průměrný poměr příjmů z daní k HDP mezi všemi rozvíjejícími se trhy je 23 %, což je o 5 procentních bodů vyšší poměr než pro subsaharskou Afriku.

Soukromé investice v zemích SSA jsou pak v průměru o 2 % HDP nižší než v ostatních rozvíjejících se ekonomikách. V zemích SSA dosáhly soukromé investice v letech 2010-16 průměru 15 % HDP, ve srovnání s 22 % v asijských rozvojových ekonomikách, 17 % v Latinské Americe a 16 % na Středním východě a v severní Africe (MENA).

Příležitost pro české firmy

Je zřejmé, že země SSA mají před sebou řadu výzev. Na druhou stranu není důvod, proč by se tyto země neměly zapojit do světové ekonomiky stejně tak, jak se to podařilo zemím z oblasti jihovýchodní Asie.

Navíc existuje řada důvodů, proč by se země SSA měly stát v budoucnu úspěšnými (mladá populace, zásoby přírodního bohatství, v případě úspěšné integrace afrického kontinentu rovněž perspektiva vzniku největší oblasti volného obchodu na světě).

Potenciální finanční zdroje k růstu jsou rovněž k dispozici, a to za předpokladu, že se země SSA začnou více než na finanční prostředky plynoucí z rozvojové pomoci orientovat na mobilizaci vlastních vnitřních zdrojů.

Navíc úspěch nedávných ekonomických aktivit, jako je ustavení African Continental Free Trade Area (AfCFTA), vzbuzuje naděje do budoucna. Vznikla tak potenciálně největší oblast volného obchodu na světě, která by měla zahrnout do volného obchodu celý kontinent.

Trhy SSA tak mohou představovat rostoucí příležitostí pro český export. Ať už jde o potřeby v oblasti budování infrastruktury, budování výrobní základny či v oblasti spotřebního zboží. Na rozdíl od řady jiných trhů jde v případě SSA o trhy stále nenasycené.

Není potřeba zakrývat skutečnost, že na trzích SSA existuje řada výzev. Finanční situace mnoha států není ideální, soukromý sektor není rozvinutý a zahraniční investice nejsou vždy vítány. Právě to však představuje příležitosti k inovativním formám podnikání. Je však zároveň nutné počítat s tím, že vstup na tyto trhy představuje z pohledu firmy jednoznačně dlouhodobou investici.

Není důvod, proč by se zemím SSA nemělo podařit naplnit jejich dlouhodobý růstový potenciál. Věřme, že se české firmy budou i nadále podílet na ekonomické transformaci SSA regionu. Příkladů českých firem, které v zemích SSA uspěly, je řada. Ať už jde o firmy z oblasti zdravotnictví, infrastruktury, dodávek zemědělských strojů či firmy z branně bezpečnostního sektoru. Všechny tyto firmy dokazují, že uspět na trhu SSA je reálné.  Ministerstvo zahraničních věcí je připraveno českým firmám prostřednictvím nástrojů ekonomické diplomacie i nadále účinně pomáhat.

MICHAL MINČEV, obchodní rada, ambasáda v Nairobi

 

Radek Matula, velvyslanec ČR v Kyjevě hovoří o ukrajinském trhu