ŠTĚPÁNKA LITECKÁ: TĚŠÍ NÁS, KDYŽ ČEŠI VYTVÁŘÍ PRACOVNÍ MÍSTA V ROZVOJOVÉ ZEMI

Na trhy rozvojových zemí vstupuje stále více českých firem, které budují svůj byznys a zároveň pomáhají tamní ekonomice, vytvářejí pracovní místa. Propojení exportních aktivit s rozvojovou spoluprací přitom není žádnou českou specialitou – jde o celosvětový trend. „Finance na rozvojovou spolupráci jsou omezené. Je zjevné, že jen penězi, které máme k dispozici, svět nespasíme,“ řekla v rozhovoru pro časopis MED Štěpánka Litecká, která byla na konci minulého roku pověřena řízením České rozvojové agentury. Už proto je podle ní nutné spojovat síly se soukromým sektorem: „Bez toho bychom se nepohnuli dál.“

Foto: Pavel Vítek​

České firmy mají od minulého roku možnost se spojovat do sektorových rozvojových platforem a získat vaši podporu, využili toho zvláště tuzemští vývozci zdravotnických prostředků. Jaké jsou zatím vaše zkušenosti?

Vnímám sektorové platformy jako pozitivní pokus o propojení rozvojové spolupráce s ekonomickou diplomacií, podporou exportu. Tyto platformy navazují na to, čím už se Česká rozvojová agentura zabývala, když podporovala sdružování českých subjektů, které se chtějí do rozvojové spolupráce zapojit. Zatím této možnosti využívaly hlavně neziskové organizace, případně Platforma podnikatelů pro zahraniční rozvojovou spolupráci. Cílem sektorových platforem je tedy sdružovat firmy, které dosud neměly s rozvojovou pomocí žádné zkušenosti. Tyto společnosti mohou díky platformám získat poznatky, co vlastně rozvojová spolupráce obnáší.

Jaké budou další kroky? Očekáváte, že se tyto firmy zapojí do dalších projektů rozvojové pomoci?

V tuto chvíli jde hlavně o to, aby se firmy naučily orientovat v různých možnostech rozvojové spolupráce. Je jich celá řada. Jednou z možností je využít programů B2B – v rámci tohoto programu Česká rozvojová agentura může podpořit české firmy, aby se zapojily do podnikatelského sektoru v rozvojových zemích.  České společnosti také mohou využít několika rozvojových intervencí, které jsou v gesci ministerstva zahraničních věcí – v rámci Českého svěřeneckého fondu při UNDP, Rozvojovém programu OSN. Ministerstvo zahraničí také prostřednictvím Českomoravské záruční a rozvojové banky nabízí záruku za bankovní úvěry v rámci rozvojových projektů – takzvanou Záruku zahraniční rozvojové spolupráce.

Prostřednictvím sektorových platforem tedy chcete získat firmy pro rozvojovou spolupráci jako takovou?

Ano. Firmy se dozvědí, že rozvojová spolupráce je komplexní a nabízí různé možnosti. A Česká rozvojová agentura je zároveň garantem toho, že projekty, jichž se firmy zúčastní, budou splňovat kritéria rozvojové spolupráce. Je důležité si uvědomit, že pořád jde o rozvojové peníze, a jako členská země Výboru pro rozvojovou pomoc Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD DAC) máme v tomto ohledu určité závazky. Také se snažíme propojovat zástupce neziskových organizací a podnikatelských platforem, povzbuzovat je k tomu, aby přicházeli se společnými projekty, vytvářeli konsorcia.​

Foto: Pavel Vítek

Byznysová tykadla

Pokud jde o zapojení českých firem do rozvojové pomoci, v centru pozornosti zůstává program B2B. Ten má také širší teritoriální záběr než jiné programy… Zůstane to tak nadále?

Česká rozvojová pomoc se zaměřuje na šest prioritních zemí – Bosnu a Hercegovinu, Moldavsko, Gruzii, Kambodžu, Zambii a Etiopii. Projekty B2B se ale neomezují na tyto státy, dosud je bylo možné realizovat ve všech rozvojových zemích. Přesto i v případě B2B od letošního roku dochází k určitému teritoriálnímu zúžení. Více se zaměříme na země, kde má Česko své ambasády, které budou hrát stále významnější roli při implementaci a monitoringu rozvojových projektů.

Kladete velký důraz na to, aby se do programů B2B zapojovaly české firmy, které už v daných teritoriích působí…

Větší důraz klademe na to, aby byl program smysluplně naplňován, tedy aby skutečně přispíval k rozvoji podnikatelského sektoru v daných zemích a aby nedocházelo k jeho zneužívání. Stávalo se, že o dotaci v rámci projektu B2B zažádala firma, která vznikla třeba týden před uzávěrkou přihlášek. Jak jsem říkala, naším primárním cílem je garantovat, že se skutečně jedná o rozvojový projekt, nikoliv pouze o podporu české firmy. Klíčové je, že pomůžeme zemi, se kterou spolupracujeme. A v případě firem, které už v daných teritoriích působí, máme pochopitelně v tomto ohledu vyšší očekávání.

V minulosti jsem se setkával s názorem, že rozvojová spolupráce a podpora exportu jsou dvě odlišné záležitosti, které by se neměly propojovat. Zdá se, že současný trend je zcela opačný – nejenom v Česku, ale v celosvětovém měřítku. Vidíte to také tak?

Ano, samozřejmě. Strategie zahraniční rozvojové spolupráce, kterou schválilo ministerstvo zahraničí pro období 2018-2030, popisuje, jaké jsou moderní mezinárodní trendy v rozvojové spolupráci. Jedním těchto trendů je zapojovat byznys. Je zjevné, že naše prostředky na rozvojovou spolupráci jsou omezené a že jen těmi penězi, které máme k dispozici, svět nespasíme. Už proto musíme spojovat síly a finance. Bez toho bychom se nepohnuli dál. A těší nás, když česká firma nejenom rozjede svůj byznys v rozvojové zemi, ale dokáže také aktivně spolupracovat s tamním partnerem a vytvářet pracovní místa.

Na druhou stranu musíte také hlídat, abyste podporou firem v rámci rozvojové spolupráce nenarušovali hospodářskou soutěž. To znamená, že příspěvky pro jednotlivé firmy jsou omezené určitou částkou, řídí se takzvaným režimem de minimis…

Jde o to, aby samy firmy mobilizovaly další zdroje. Rádi přispějeme, snažíme se, abychom soukromé společnosti motivovali k rozvojové spolupráci. Firmy, které se podobných projektů účastní, přitom mají své byznysové záměry. Ty v určité fázi přesáhnou rozvojovou dimenzi. Je tedy třeba kombinovat různé finanční zdroje. Díky projektům B2B navíc mohou vznikat další příležitosti v rámci mezinárodní spolupráce. Dám vám příklad – česká firma ve spolupráci s balkánskou municipalitou zajistí předpoklady pro výběrové řízení v rámci rozvojové pomoci Evropské unie. A v rámci takového tendru se mohou zase uplatnit české firmy.

Tabulka

Balkán i Afrika

Proč jste se rozhodli pro teritoriální zúžení programu B2B?

Zčásti jsme k tomu dospěli sami vzhledem k tomu, že nebylo možné ověřit průběh projektů v těch zemích, kde nemáme zastupitelské úřady. Toto nám také potvrdila nezávislá evaluace programu. A zároveň je to důsledek dlouhodobých doporučení Výboru pro rozvojovou pomoc OECD, abychom naše aktivity ani geograficky příliš netříštili. Při revizi jednotlivých rozvojových programů se tedy snažíme jít cestou určité koncentrace. A to se týká i teritoriálního zúžení. Přesto ale program B2B bude mít nadále specifický horizontální charakter a bude pořád teritoriálně mnohem širší než jiné programy.

Ve kterých zemích máte nejvíce B2B projektů?

Je zde velký rozptyl, tyto projekty jsou velmi různorodé. Myslela jsem, že statisticky budou převažovat projekty na Balkáně a ve východní Evropě, ale ukazuje se, že české firmy se hodně zajímají také například o Afriku. To je pro mě příjemné překvapení. Největší zájem je tradičně o Srbsko, pak následuje Tanzanie.

Celkově má ale Česká rozvojová agentura pověst instituce, která se hodně soustředí na země Balkánu a bývalého Sovětského svazu. Asi tady hrají velkou roli historické a jazykové faktory?

To je trochu zavádějící pověst. Česká rozvojová agentura se na tyto země rozhodně nijak přednostně nesoustředí. Má jasně dané prioritní země zahraniční rozvojové spolupráce, na které se zaměřuje. Ale ty historické a jazykové faktory, které zmiňujete, určitě hrají roli ve vnímání toho, kam by rádi směřovali své aktivity někteří realizátoři rozvojové spolupráce. Můžu uvést také příklad Ukrajiny, která není prioritní zemí, ale má v rámci české rozvojové spolupráce specifický status. Z pohledu českých realizátorů rozvojové pomoci je velmi žádaným teritoriem – právě kvůli jazykové a kulturní blízkosti. Ukrajina ale není prioritní zemí, máme k dispozici úzce vymezený, tedy specifický objem a formu spolupráce. Zároveň musíme sledovat také to, kam se jednotlivé země i díky rozvojové pomoci ekonomicky posouvají. Konkrétně na Balkáně už dnes máme jako prioritní zemi pouze Bosnu a Hercegovinu, která zároveň čerpá nemalé evropské prostředky. Je podle mě logické, že v určité fázi bude nutné udělat revizi, jestli se nemáme i v Bosně posunout od rozvojové spolupráce dál.

Ke klasické ekonomické spolupráci?

Samozřejmě. Nemůžeme být v rozvojové zemi přítomni donekonečna. Podívejte se na příklad Mongolska, kde jsme byli aktivní velmi dlouho. Mongolsko už není rok prioritní zemí, teď je tu prostor pro to, aby se činily české firmy. Výbor pro zahraniční pomoc OECD dělí rozvojové země do několika kategorií. Když se podíváte na naše prioritní země, Bosna, Moldavsko a Gruzie patří mezi státy se středními příjmy, zatímco Kambodža, Zambie a Etiopie mezi ty s nízkými příjmy. A u těch zemí se středními příjmy je už jenom krůček k tomu, kdy už vůbec nebudou považovány za rozvojové země.

Moringa, pepř, odpady

Máte mezi projekty, které Česká rozvojová agentura realizovala, nějaký oblíbený?

Pokud hovoříme o projektech B2B, pak mezi mé oblíbené projekty určitě patří mojeMORINGA – pěstování moringy olejodárné v Etiopii. Tento strom pomáhali správně vypěstovat dva brněnští inženýři, kteří svému etiopskému partnerovi – zemědělskému družstvu – předávali v rámci projektu B2B také zkušenosti s tím, jak usušit, zabalit a prodávat jeho listy v rámci fairtradového obchodu. A samozřejmě tu vznikla pracovní místa pro místní obyvatele.  Strašně se mi líbí také projekt české firmy, která vykupuje ceněný kampotský pepř od farmářů v Kambodži za férové ceny, otevírá jim trhy Evropské unie a zajišťuje technologie pro třídění, sušení a vakuaci. (Časopis MED o obou projektech informoval v čísle 9.) A máme velkou radost, když se české společnosti etablované na domácím trhu začínají prosazovat v rámci rozvojové spolupráce v zemích jako Etiopie. Příkladem může být firma Eveco, která v této africké zemi realizuje projekt spalovny nemocničního odpadu.

S jakými hlavními záměry vstoupila Česká rozvojová agentura do roku 2020?

Vzhledem k tomu, že Česká rozvojová agentura prošla v loňském roce restrukturalizací, je pro rok 2020 určitě důležitá její stabilizace. Cílem změn je, aby naše aktivity více reflektovaly strategické záměry ministerstva zahraničí a byly v souladu jak se zmiňovanou strategií, tak novou metodikou zahraniční rozvojové spolupráce. Už jsem třeba uváděla, že chceme více spolupracovat s ambasádami, ale také se samotným ministerstvem. V některých oblastech bychom měli být aktivnější než dříve. A základem všeho je uvědomit si, že v rámci rozvojové spolupráce pracujeme s penězi daňových poplatníků – rozpočet agentury na tento rok je 484 milionů korun. Musíme s nimi nakládat naprosto transparentně, účelně a udržitelně.

Dalším trendem v rozvojové spolupráci je větší využívání finančních nástrojů – úvěrů, záruk, případně majetkových vstupů – místo klasických dotací. Ministerstvo zahraničí už v tomto směru spolupracuje s Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou. Vidíte tady jako šéfka rozvojové agentury prostor pro spolupráci, pro synergie?

Ano. Česká republika chce diverzifikovat formy rozvojových intervencí. Dává to smysl, je to v souladu s mezinárodními trendy. Našim nejbližším cílem je teď stabilizovat Českou rozvojovou agenturu jako takovou. A následně budeme připraveni se zapojit i do nových forem rozvojové spolupráce. Inspirací nám může být německá agentura GIZ, která spolupracuje s německou rozvojovou bankou KfW. Jsou velmi efektivní, dokáží velmi dobře propojovat bilaterální projekty rozvojové pomoci s investičními, finančními nástroji a samozřejmě také s pobídkami pro německé firmy. Těším se, že časem také dosáhneme takové úrovně.

JAN ŽIŽKA

 

 

Vstup na chorvatský trh