ŠIŘITELÉ PIVNÍ KULTURY

Východočeská firma Lindr exportuje výčepní a chladicí zařízení do stovky zemí světa. Její byznys je přitom spojený s osvětou. Své zákazníky učí, že dobrý nápoj je třeba do sklenice dostat kvalitní technologií.

Ilustrační foto: Lindr

Výraz „garážová firma“ Miloš Lindr nemá rád. Již jen proto, že motorku, na níž koncem 80. let minulého století objížděl vesnické tancovačky, kde se staral o servis výčepu, beztak parkoval na dvoře v Mžanech poblíž Hradce Králové, odkud pochází. V roce 1992 si založil výrobní a servisní firmu Lindr, která se specializuje na chladicí a výčepní techniku. Původně malá rodinná firma, kde byl Miloš Lindr zpočátku sám sobě majitelem i zaměstnancem, se mezitím pořádně rozrostla. Loni dosáhla obratu přes půl miliardy korun a ve dvou výrobních závodech postavila 44 tisíc kusů výčepních zařízení. Z firmy jednoho muže se stal podnik se 175 zaměstnanci, z nichž stovka jich pracuje ve výrobě.

Byť zpočátku Lindr cílil hlavně na český a slovenský trh a chtěl nabízet především servis a atypickou kusovou výrobu, firma sídlící v Sadové u Hradce Králové je dnes globálním hráčem. „Šedesát procent našeho obratu tvoří zahraniční trhy. Jádrem jsou země s rozvinutou kulturou nápojů, tedy hlavně Německo a Francie. Dobře si ale vedeme také ve Švýcarsku nebo Polsku, samozřejmě na Slovensku, ale to k zahraničním trhům ani nepočítáme,“ říká Tomáš Sopek, obchodní ředitel Lindru. Zásadní bílá místa na mapě světa firma nemá – Lindr již své produkty vyvezl do více než stovky zemí světa. „Pravidelně exportujeme do sedmdesátky zemí světa, a to i těch hodně exotických,“ říká Sopek. Výčep od Lindru tak najdeme i na Špicberkách, na Novém Zélandu nebo v Karibiku, loni zase východočeská firma dodala 435 mobilních výčepních zařízení na Kubu.

Milníkem v průniku na zahraniční trhy byl rok 2004. Tehdy měl za sebou Lindr již například technologii pivovodů pro pražskou Sazka Arenu a díky státní agentuře CzechTrade, která zorganizovala incomingovou misi do Česka, získala firma významnou zakázku ve Švédsku. Možná paradoxně nikoliv na výčep piva, v němž si Lindr udělal jméno, ale na technologii chlazení vody a sodovky. Ještě předtím si ale švédský partner východočeskou společnost, která tehdy čítala dvanáct zaměstnanců, řádně „proklepl“. „Když se byli podívat tady u nás, už o mně všechno věděli. Měl jsem pocit, že snad znají i číslo mých bot,“ líčí pobaveně Miloš Lindr, který je dodnes jediným majitelem firmy.

 Na veletrhy už nejezdíme

V rozjezdu Lindru pomohly i specializované výstavy, včetně těch vůbec největších, mezi něž patří mnichovský Drinktec a norimberská přehlídka BrauBeviale. „V Německu jsme celkově vystavovali sedmkrát po sobě, ze začátku pro nás bylo důležité ukázat se zákazníkům, byl to úspěch. Už tam ale nejezdíme. Je to velká výstava, určitě dobrá na budování kontaktů, pro nás je to ale už spíše společenská akce,“ říká Martin Hladík, ředitel Lindru. „Nevystavovat je také reklama. Ono ani není příjemné neustále sledovat, kdo si co fotí a zkoumá,“ říká Miloš Lindr. Tak jako mnoha ostatním firmám, i jemu se stalo, že se setkal s čínskou kopií svého výrobku. „Byl to model, kterých jsme prodali desítky tisíc. Naštěstí jsme dostatečně inovativní, stále vymýšlíme něco nového, každý rok nabízíme vylepšené modely,“ dodává.

Lindr svůj globální byznys rozjel pomocí distributorů a nemá žádnou zahraniční pobočku. Pokud by nějakou zřizoval, pak na americkém trhu, kde Lindr najdeme třeba v několika restauracích v Denveru, v oblasti New Yorku a nově také na západním pobřeží v Santa Barbaře.  Zkušenosti velí, že zejména v USA je dobré být zákazníkům nablízko. A zvláště v případě, když nejde jen o byznys, ale i o osvětu. „Američané jsou zvyklí na hodně jednoduché věci, i na pivních festivalech běžně chladí pivo v boxech, které plní ledem. My to chceme změnit a ukázat, že nápoje je možné čepovat s použitím techniky, která je úspornější a ekologicky šetrnější,“ vysvětluje Tomáš Sopek. Ostatně „zelené“ výrobky Lindru nemají dobré parametry jen na papíře. Třeba řada výčepních zařízení Green Line, v níž koluje jako chladivo propan, má oproti konvenčním výčepům až o pětinu vyšší energetickou účinnost a šetří tak náklady. Samotný chladič je navíc plně recyklovatelný a obejde se bez polyuretanové izolace.

Díky širokému portfoliu zahraničních klientů Lindr sleduje také nejrůznější trendy. I když základem vždy zůstává výčepní zařízení pro zlatavý mok, východočeská firma dodává své technologie také sodovkárnám, výrobcům limonád nebo vinařům. Nejde jen o stáčení vína, ale i jeho výrobu pomocí metody řízeného kvašení, kdy se v tancích udržuje stálá teplota. Lindr dodává také výrobníky perlivé vody nebo chladicí a výčepní zařízení pro stále oblíbenější cider. Mezi nejnovější nápojové trendy v restauracích a kavárnách pak patří třeba nitro coffee, studená filtrovaná káva sycená oxidem dusným. Roste i obliba fermentovaného čaje kombucha.

Pro Miloše Lindra je ale důležitější, že se mění celková kultura pití a s ní i trh. Byť má Lindr klasickou pumpičku, která se na party nasadí na sud ponořený třeba do studené vody, stále v nabídce, v posledních letech strmě stoupá zájem o malá výčepní zařízení. „Když jsem začínal, ani jsem si nepomyslel, že se z toho stane spotřební zboží. Malé výčepy jsou dnes dárkem ke kulatým narozeninám, dávají se pod stromeček stejně jako třeba kolo nebo lyže, které také využijete jen párkrát do roka,“ vysvětluje proměny trhu Miloš Lindr.

Ilustrační foto: Lindr

Ruční práce s lokálním puncem

A jak si vysvětluje úspěch firmy, která kdysi začínala po vesnických hospodách? Podle Miloše Lindra je klíčem k úspěchu mít kvalitní výrobek a poskytnout k němu i odpovídající servis. A dobré jméno si v byznysu budovat po malých krůčcích. Být tu pro zákazníky znamená i mít výrobky skladem. „Jdeme proti trendu a skladové kapacity naopak navyšujeme. Klienti oceňují, když můžeme dodávat ihned,“ vysvětluje majitel firmy.

Lindr sází i na to, že si jeho výčepní zařízení udržují vysoký podíl ruční práce. Ne všechno si východočeská firma vyrábí sama – třeba plechy nebo díly z nerezové oceli si nechává na míru dělat jinde. „Investice do strojů by se nám nevyplatila, a navíc tak dáváme práci dalším lidem ve východních Čechách,“ říká Miloš Lindr. Veškeré chladící prvky jsou ale postavené na vlastním firemním know-how. A k němu patří i důraz na lokální řemeslnou výrobu. Ostatně v Mžanech, která se Sadovou sousedí, Miloš Lindr postavil minipivovar s restaurací, kam rád vozí zahraniční klienty, aby viděli, jak jeho výčepní technika funguje v praxi. Kromě nového výrobního areálu, který by rád na zelené louce postavil v sousedních Dohalicích, si velké cíle nedává. S výjimkou jednoho. Změnit velké L v názvu firmy na to malé v běžné řeči. „Zatím prodáváme doma i v cizině výčepní zařízení. Ale kdo ví, jednou to třeba bude všude prostě jen lindr a nebude třeba nic dodávat,“ líčí Miloš Lindr.

BLAHOSLAV HRUŠKA

 

Příležitosti pro české firmy na finském trhu