Rok 2020: tři výzvy pro čínskou ekonomiku

Po letech závratného ekonomického růstu čelí Čína třem zásadním výzvám. Potenciální růst naráží na bariéry rapidního stárnutí populace a velmi vlažného růstu produktivity práce, podíl státních investic na hrubém domácím produktu (HDP) je vysoký. Třetí výzvou je pak klesající světová poptávka.

Ilustrační foto: Shutterstock

Hospodářský úspěch Číny posledního desetiletí je založen na vysoké tvorbě fixních aktiv. Kumulace kapitálu se podílela ze tří čtvrtin na celkovém růstu HDP země. Masivní fiskální stimuly v podobě investic do infrastruktury a realitního sektoru, zavedené v roce 2009, měly kompenzovat dopady světové finanční krize. V předkrizové éře byla klíčovým faktorem ekonomického rozvoje produktivita, jejíž růst v posledních letech významně klesá. Velkou měrou se na nízké produktivitě podílí vysoké zastoupení státních podniků. V prosinci minulého roku centrální plánovací komise rozhodla o vzniku tříletého akčního plánu s cílem konsolidace a zvýšení efektivity těchto podniků. Jejich privatizace ani snižování role v ekonomice však není na pořadu dne.

V hlavní roli fiskální politika

Hlavní roli v stimulaci ekonomického rozvoje bude v roce 2020 hrát fiskální politika, neboť většímu uvolňování monetárních nástrojů brání meziroční růst hladiny spotřebitelských cen. Míra inflace ke konci roku 2019 dosáhla 4,5 % a je na nejvyšší úrovni od roku 2012. Tahounem je závratný růst cen vepřového masa, které stoupají kvůli decimovaným chovům epidemií afrického moru prasat. Výše inflace je tak hodně nad stanoveným inflačním cílem ve výši 3 %. Čínská centrální banka nebude moci podpořit ekonomický růst nižšími úrokovými mírami, které velmi pravděpodobně zůstanou na současné průměrné úrovni 4,35 % p.a. I přes inflaci však bude pokračovat snižování povinných rezerv bank, a tím zvyšování objemu peněz v ekonomice. Oficiální meziroční růst reálného HDP zaznamenal ve třetím čtvrtletí 6 % a je na spodní hranici vládního růstového cíle pro rok 2019, jenž činil 6 – 6,5 %.

Ačkoli je vysoký podíl státních investic na celkovém HDP dlouhodobě stěží udržitelný, realizace rozsáhlých infrastrukturních projektů bude nadále pokračovat především formou výstavby železničních tratí, modernizací venkovské silniční sítě, zlepšováním komunálních a telekomunikačních sítí. Tradiční projekty tohoto charakteru doplní gigantické plány regionální integrace tří oblastí: Peking-Tchin-ťin-Che-pej (Jing-Jin-Ji), ústní řeky Jang-c-ťiang a ústní Perlové řeky (Greater Bay Area).

Podíl státních investic do infrastruktury na tvorbě HDP zůstává v Číně nadále vysoký. Foto: Shutterstock

Střední třída zaostává

Potřebnou a místními samosprávami podporovanou změnou je zvýšení spotřeby domácností, která stále tvoří pouze 39,4 % HDP oproti průměrným 64 % ostatních zemí ze stejné příjmové kategorie dle klasifikace Světové banky (upper middle-income). Míra úspor domácností vykazuje 29,7 % disponibilních příjmů a patří k nejvyšším na světě. Stimulaci spotřeby domácností má podpořit i snižování importních cel, které se velmi selektivně uskutečnilo ve třech vlnách během roku 2019. Aktuálně s platností od 1. ledna 2020 se opatření dotkne 859 položek, z čehož 181 položek bude mít dokonce nulová cla. Vláda tímto krokem hodlá podpořit i snižování výrobních nákladů producentů například farmaceutických přípravků, a tím zvýšit spotřebu domácí produkce na úkor drahých importů.

Čína deklaruje připravenost ke kultivaci svého podnikatelského prostředí. V tomto smyslu činí i některé kroky. Prvního ledna vstoupil v platnost nový zákon o zahraničních investicích, který zavádí řadu pozitivních principů – zrušení povinnosti technologických transferů, posílení ochrany pro investory, zajištění silnější ochrany práv duševního vlastnictví, garance stejného přístupu zahraničním investorům při veřejných zakázkách apod. Na druhou stranu je však zaváděn korporátní systém sociálních kreditů (Social Credit System), jehož implementace a možný dopad na chod firem vyvolává u místních představitelů zahraničních společností řadu otázek.

Dohoda na obzoru

Důležitým předpokladem udržitelného ekonomického růstu Číny je zahraniční poptávka. Realizované exporty se však za prvních jedenáct měsíců roku 2019 meziročně snížily o 0,3 % oproti 9,9 % růstu ve stejném období roku 2018. Negativní trend strmého růstu protekcionismu na poli mezinárodního obchodu Čínu znepokojuje. Je to jev, na který Čína reaguje velmi aktivní pozicí při prohlubování zahraničně-obchodní spolupráce. Velkou naději proto vkládá do brzkého úspěšného zakončení jednání o tzv. Regional Comprehensive Economic Partnership, tedy dohodě o volném obchodu mezi patnácti zeměmi asijsko-pacifického regionu, ke které by mohlo dojít již v prvním pololetí letošního roku.

Vývoj kondice čínské ekonomiky svět pozorně sleduje. Loňské meziroční poklesy importů o 4,5 % v porovnání s 16 % meziročním růstem ve stejném období roku 2018 musí znepokojovat všechny exportně orientované země včetně České republiky. Statistická data Českého statistického úřadu za prvních deset měsíců roku 2019 totiž ukazují na meziroční pokles českého exportu do Číny o 5 %, což činí 2,6 mld. Kč. Ekonomický růst Číny založený na růstu spotřeby domácností a investic soukromého sektoru společně s reálným otevíráním vlastního trhu je v zájmu Česka.

Ladislav Horák, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Pekingu.

 

ministr Tomáš Petříček navštívil firmu Linet