Plzeň si drží globální centrum výzkumu parních turbín

Více než stoletá historie vývoje a výroby parních turbín v Plzni začíná u francouzského vynálezce Augusta Rateau. Právě od něj velké strojírenské závody Škoda koupily v roce 1904 licenci na první turbínu, tehdy o výkonu „pouhých“ 412 kilowattů. Tato licence ovšem byla také tou poslední, od roku 1911 už škodováci vyráběli podle vlastního designu. A díky dlouhodobému vývoji široké škály parních turbín v Plzni dnes v západočeské metropoli mají globální centrum výzkumu přední světové firmy – korejského čebolu Doosan.

Ilustrační foto: Doosan Škoda Power

Korejci před zhruba deseti lety hledali firmu, která by jim pomohla právě s vývojem vlastních technologií. Na rozdíl od plzeňské Škody společnost Doosan do té doby vyráběla turbíny díky licencím – zvláště od americké korporace GE. Volba padla právě na jednu z nástupnických firem někdejšího velkého plzeňského podniku, Škodu Power.

„Není mnoho firem na světě, které mají takový rozsah vývoje a výroby parních turbín,“ popisuje současný ředitel společnosti Doosan Škoda Power Jiří Šmondrk, co přesně Korejci akvizicí plzeňské firmy v roce 2009 získali. Korejci pak přesunuli do západních Čech hlavní sídlo výzkumu celé skupiny. „Naši výzkumníci jsou zodpovědní za vývoj turbín s výkonem od pěti do 1400 megawattů. Využíváme i výzkumnou základnu v Koreji, která je teď pod naším vedením,“ upřesňuje Šmondrk.

Turbíny vyvíjené v Plzni mají také široké uplatnění v různých odvětvích – od klasických elektráren včetně jaderných po chemický nebo ocelářský průmysl. V poslední době hodně „frčí“ turbíny pro elektrárny na biomasu a spalovny odpadu. Nadějnou příležitostí jsou také solární koncentrační elektrárny.

Trh se zásadně mění

A jak je to se samotnou výrobou turbín v Plzni? Plzeňská Škodovka se v rámci skupiny Doosan zaměřuje na ty o výkonu zhruba od 20 do 350 megawattů. Právě tento segment dnes hraje stále významnější roli, což ovšem znamená, že výrobci čelí čím dál, tím ostřejší konkurenci.

Jak vysvětluje Jiří Šmondrk, celkový trh klesá – především vzhledem k celosvětovému odklonu od výstavby nových uhelných elektráren a postupnému přechodu k obnovitelným zdrojům. Tento pokles zasáhl zvláště výrobu velkých turbín. Těch relativně menších, na které se zaměřují v Plzni, se to sice týká také, ale tady to není zdaleka tak dramatické. Poptávka po těchto turbínách je v globálním měřítku pořád vysoká, a proto se do jejich výroby vrhají také firmy jako GE nebo Siemens, které si dříve „vyzobávaly“ jen opravdu velké zakázky.

A na mezinárodní trh výrobců turbín se pouštějí stále více také čínské firmy, které už nemají takový byznys v samotné Říši středu – i nejlidnatější země světa čelí ekologickým problémům a omezuje investice do nových uhelných bloků.

Plzeňská firma může i v zostřené konkurenci těžit jak z vlastních tradic vývoje a výroby, tak z renomé mateřské skupiny Doosan. Turbíny vyváží na všechny kontinenty kromě Antarktidy. Také společnosti Doosan Škoda Power klesají tržby, ale pořád je jejich výše slušná – letos se má pohybovat na úrovni 5,5 miliardy korun. V současné době Škodovka realizuje asi  40 projektů po celém světě.

Překvapený Sobotka

Jedinou výjimkou, kdy se relativně menší turbíny do 350 megawattů nevyrábějí v Plzni, ale přímo v mateřském Doosanu, jsou dodávky na jeho domácí korejský trh. „Je to ovšem výroba v naší licenci,“ uvádí Jiří Šmondrk. Málokdo si podle něj uvědomuje, kde všude se uplatnilo plzeňské know-how ve formě reálně dodávaných turbín. Šmondrk vzpomíná, jak překvapil bývalého premiéra Bohuslava Sobotku během jeho návštěvy v korejském Doosanu, když poznamenal, že turbíny, které tam vidí, jsou vyráběny v licenci z Plzně.

Korejský trh je pro plzeňskou firmu zajímavý i díky dalším projektům. Jižní Korea, která dosud hodně sázela na jadernou energetiku, se pouští do energetického využívání biomasy, a Plzeňákům se rýsují dodávky několika speciálních turbín.

Zajímavým trhem, pokud jde o „biomasové turbíny“, se stává také Španělsko. Španělé dosud hodně investovali do solárních elektráren, nyní tento směr vyvažují právě výstavbou zdrojů na biomasu. Doosan Škoda Power letos na Pyrenejském poloostrově získala hned čtyři zakázky. Další podobné projekty Plzeňáci realizují například v Dánsku.

„Nejde o příliš velké projekty, tyto turbíny mívají výkon zhruba 40 nebo 50 megawattů. Jsou to ale hodně složité turbíny, ušité přesně na míru,“ říká Jiří Šmondrk. Doosan Škoda Power dodává dvoutělesové turbíny s přihříváním, konstruované tak, aby dosahovaly maximální účinnosti. „Jestli se nepletu, podobnou technologii nabízíme pouze my a Siemens,“ dodává generální ředitel.

Chceme, aby se turbína z Plzně uplatnila v co nejvíce projektech. Nejsou tu žádná omezení, bavíme se se všemi významnými světovými hráči, říká Jiří Šmondrk. Foto: Doosan Škoda Power

Spalovny i rekonstrukce

Dalším moderním směrem jsou turbíny pro spalovny odpadu. Doosan Škoda Power v této oblasti spolupracuje na několika projektech s předním světovým dodavatelem spaloven – společností Hitachi Zosen Inova. Původně švýcarskou firmou, dnes s japonskými majiteli. Nyní společně realizují například výstavbu velké spalovny o výkonu kolem 90 megawattů v tureckém Istanbulu. Navazují tak na podobný úspěšný projekt v irském Dublinu.

V posledních letech klesá podíl dodávek nových turbín pro klasické uhelné elektrárny, zato roste počet rekonstrukcí těch starých. Škodováci letos získali podobný projekt v Indii – jde o modernizaci tří turbín o výkonu 200 megawattů. „U takových projektů se očekává, že zvýšíte účinnost turbíny o 10 nebo 15 procent. Vypadá to jednoduše, ale jednoduché to vůbec není,“ líčí Jiří Šmondrk. Firma, která opravu realizuje, totiž musí počítat s řadou omezení. Ta vyplývají z daných rozměrů strojovny. „Vyměňujete nové díly za staré tak, aby se tam nemuselo nic bourat.“

Pokud jde o Indii, Doosanu Škoda Power se tam letos podařilo uspět i v dalším výběrovém řízení – na dodávku dvou industriálních turbín pro tamní ocelárny ke spalování odpadových plynů.

S Číňany do světa

Toho, kdo by očekával, že se Doosan Škoda Power bude podílet pouze na dodávkách do elektráren, které staví Korejci, Jiří Šmondrk rychle vyvede z omylu: „Chceme, aby se turbína z Plzně uplatnila v co nejvíce projektech. Nejsou tu žádná omezení, bavíme se se všemi významnými světovými hráči.“

Plzeňáci tak například dodávají turbíny pro dva čínské projekty paroplynových elektráren v Jordánsku a jeden v Ománu. Zmiňovaný nástup čínských firem na mezinárodní trhy je tedy možné využít i ku prospěchu výroby v západočeské metropoli. A jak spolupráce s Číňany funguje? „Dost lidí si pořád myslí, že taková spolupráce bude nejspíš dost problematická, ale čínští generální dodavatelé mě příjemně překvapili,“ uvádí Jiří Šmondrk. Číňané dokázali plnit i poměrně napjaté časové termíny, aniž by na druhé straně byla ohrožena bezpečnost práce. „Pro Číňany je typická jejich ukázněnost, k tomu je ale nutné připočíst, že se toho v posledních letech v našem oboru hodně naučili.“

Nejenom turbíny

Generální ředitel plzeňské společnosti upozorňuje, že Doosan Škoda Power není „pouhá“ klasická turbinářská firma. Dokáže zajišťovat dodávky celé strojovny elektráren: „Máme tady 120 projektantů, kteří navrhují potrubní trasy a armatury, vypracovávají kompletní projekty i bezpečnostní analýzy. Zajišťujeme projektový management a máme i oddělení staveb – projekčně tedy pomáháme i se stavební částí projektu.“

Kdyby firma generovala tržby pouze prodejem samotných turbín, byly by podle Jiřího Šmondrka o dost nižší: „Turbína tvoří v jednotlivých dodávkách tak 30 procent. Zbytek tvoří to všechno kolem.“

JAN ŽIŽKA

 

Státní tajemník MZV Miloslav Stašek o prioritách ministerstva