Medin láká inovátory, míří i na vzdálené trhy

Model stehenní kosti ve svěráku, mladí lékaři zkoušejí upevnit dlahu. Nechybí tu malé vrtačky, hřeby, fixátory. Tématem tohoto školení v prostorách firmy Medin v Novém městě na Moravě je femur. Jinak tady stehenní kosti neřeknou. Hřeby, které se využívají při zlomeninách femuru, ostatně patří k nejprodávanějším implantátům.

Školení lékařů v Medinu na téma osteosyntéza v praxi. Foto: Medin

To, že Medin podporuje podobná školení, která vedou zkušení lékaři z nejlepších českých nemocnic, jasně zapadá do celkové strategie firmy. Nástupce někdejší Chirany je tradiční strojírenskou firmou, jež se zaměřuje na výrobu lékařských nástrojů a implantátů. V novoměstském areálu můžete navštívit také kovárnu, kalírnu i omílárnu. Zdaleka ale nejde o čistě výrobní firmu – Medin se silně orientuje na vývoj, distribuci i vzdělávání. Součástí novoměstského areálu jsou i školicí prostory, kde se lékaři a sestry učí pracovat s tamními výrobky.

„Naší vizí je, že nechceme být železářství, ale že chceme dodávat komplexní službu,“ říká generální ředitel Medinu Milan Ettel. „Lékaři si na našich kurzech mohou nástroje osahat. Podobná školení pořádáme i pro sestřičky-instrumentářky,“ dodává Milan Ettel. Díky tomu získávají užitečné znalosti, vědí, jaké nástroje, kdy a proč mají při operacích doktorům podávat.

Už pohled na webové stránky Medinu ukazuje, jak aktivní přístup firma zvolila pro spolupráci s lékaři a dalšími profesionály při vývoji a inovaci nových implantátů a nástrojů. Medin vyzývá své potenciální partnery, aby přicházeli s novými nápady nebo se zapojili do běžících projektů, aby pomáhali odstraňovat slabá místa výrobků, se kterými pracují, a aby přispívali k vyššímu komfortu pacienta i práce lékaře.

Od zubů k ortopedii

Někdejší Chirana, která příští rok oslaví své sedmdesátiny, původně začínala s výrobou stomatologických nástrojů. Už brzy po svém vzniku se zaměřila také na chirurgii. Po sametové revoluci firma prošla zaměstnaneckou privatizací, jejím dalším klíčovým oborem se stala traumatologie a před dvanácti lety ortopedie – poté, co Medin koupil medicínskou část někdejší pražské walterovky, společnost Walter Medica.

Milan Ettel uvádí, že část produkce tvoří smluvní výroba pro významné zahraniční partnery v Německu a Spojených státech. Jde ale o menší část, naprostou většinu výrobků Medin prodává pod vlastní značkou. Tržby ze smluvní výroby dosahují zhruba 70 milionů korun, celkové tržby cca 350 milionů.

Letos přišla významná akvizice, která může dále posílit pozici firmy na důležitém německém trhu. Medin kapitálově vstoupil do německé společnosti Tantum, která se zaměřuje na distribuci traumatologických nástrojů a implantátů. V Novém městě dnes vyrábějí přes 22 tisíc „položek“, dvě třetiny celkové produkce míří na export.

Účast Medinu v projektu ekonomické diplomacie PROPED – předání daru českých firem vojenské nemocnici King Hussein Medical City v Ammánu. Foto: Medin

Unikátní implantáty

Milan Ettel je zvlášť hrdý na implantáty, které vznikly díky mimořádným vývojovým projektům. Jde zvláště o hřeb C-NAIL pro zlomeniny patní kosti a dlahy OMEGA určené na zlomeniny v oblasti pánve. C-NAIL, který nedávno získal významné ocenění na traumatologickém kongresu v Berlíně, vyvinul traumatolog Martin Pompach z Chirurgické kliniky Pardubické nemocnice. Martin Pompach zahájil vývoj patního hřebu před více než deseti lety, spojil síly s německými lékaři Hansem Zwippem a Michaelem Amlangem z Univerzitní kliniky v Drážďanech, a následně také s firmou Medin. Ta uvedla implantát na trh zhruba před šesti lety.

Výhodou hřebu C-NAIL je to, že při jeho implantaci vznikají jen drobné rány. Tím pádem je nižší riziko vzniku infekce, rehabilitace bývá rychlejší. Hřeb se zavádí do patní kosti pod úponem Achillovy šlachy a pomocí sedmi šroubů fixuje rozlomené fragmenty.

Dalším významným projektem je podle ředitele Ettela v současnosti projekt hřebu do ulny – loketní kosti – ve spolupráci s profesorem Pol Maria Rommensem z Univerzitní nemocnice v německém Mainzu.

Příští velké věci

A jakým směrem míří Medin do budoucna? Milan Ettel nepředpokládá, že by se firma pouštěla do nějakého dalšího medicínského oboru. Hledání nových materiálů a nových postupů je ale nikdy nekončícím procesem. Zajímavou příležitostí může být do budoucna například sportovní medicína. Roste poptávka po šetrnějších materiálech. „Stává se, že sportovcům, či spíše víkendovým sportovcům, kteří se rychle pouštějí do dalších aktivit, se jejich zranění obnovují. Pak je potřeba zákrok opakovat, ale titanové šroubky, které se používají na fixaci přetržených vazů, se obtížně odvrtávají, a navíc se do rány mohou dostat jejich zbytky. Pracujeme tedy na fixačních prvcích z měkčího nebo samoresorbovatelného materiálu,“ vysvětluje generální ředitel Medinu.

Dříve nebo později se také pravděpodobně začnou využívat čipy v endoprotézách nebo chirurgických nástrojích. Čipy budou upozorňovat na případné problémy tím, že detekují riziko vzniku infektu, možné uvolnění endoprotézy, a umožní sledovat další nastavené parametry.

Nabídka Medinu se dále může přizpůsobovat dalšímu novodobému trendu – jednorázovým chirurgickým zákrokům na soukromých klinikách. Některé firmy už začínají nabízet jednorázové sterilní balení operačních setů včetně implantátů.

Setkání českých a slovenských chirurgů na Moravě. Foto: Medin

Trvalá partnerství

Sázka na dlouhodobý přístup – ať už jde o vývoj, školení nebo distribuci, se pochopitelně projevuje i ve strategii pro zahraniční trhy. „Nesnažíme se naše výrobky pouze jednorázově vyvézt, jde nám o to, aby náš vztah se zahraničními partnery byl trvalý,“ vysvětluje Milan Ettel.

Zajímavé trhy podle něj mohou být i geograficky hodně vzdálené – jako například Kolumbie nebo Vietnam: „V těchto zemích se nezaměřujeme na jednání s jednotlivými nemocnicemi, hledáme distributora, se kterým bychom dokázali dodávat naše nástroje a implantáty opakovaně.“ Medin pak dokáže lépe přizpůsobit svou nabídku a například vyrábět kratší implantáty, které odpovídají vzrůstu tamních obyvatel. Ze vzdálenějších trhů se v poslední době také nadějně rýsuje Brazílie, kde Medin v současnosti dokončuje registraci.

Novoměstská firma je podle ředitele Ettela také schopna uspořádat například workshop ve Velké Británii, nebo naopak pozvat zahraniční lékaře na školení do Česka a zároveň jim nabídnout odbornou diskusi s firemními vývojáři. Některé podobné aktivity mohou být i součástí české humanitární pomoci. „V rámci programu MEDEVAC jsme tady například školili lékaře z iráckého Kurdistánu,“ poznamenává Milan Ettel.

Medin vyváží do vzdálenějších oblastí světa, důležitým trhem ale zároveň pořád zůstává Evropa. „Hodně si slibujeme od Bulharska, Rumunska nebo Polska,“ upřesňuje Milan Ettel.

Šéf Medinu oceňuje pomoc, kterou exportérům poskytují české ambasády – ať jde o celkové poradenství, nebo asistenci ve specifických případech typu vymáhání pohledávek v dané zemi. Přínosné jsou podle něj také další aktivity českého ministerstva zahraničí včetně podpory zahraničních oborových misí tuzemských firem, nebo naopak incomingových misí jejich potenciálních zahraničních partnerů do Česka.

Obavy kolem certifikace

Velké starosti ale dělá Milanu Ettelovi stávající i nově chystaná evropská legislativa, která inovacím vůbec nepomáhá: „Občas musím vysvětlovat, že dříve než za tři roky se inovovaný výrobek na trh nedostane. Jenom klinické zkoušky zaberou rok a půl.“ Přitom smysl podobných zkoušek je v řadě případů diskutabilní.

Stejně jako mnohé další firmy z oboru má také Medin velké obavy ze současné situace kolem takzvaných notifikovaných osob, které certifikují zdravotnické prostředky. V Česku jsou takové instituce dvě – státní podnik EZÚ Praha a institut pro testování a certifikace ITC Zlín. Už delší dobu se táhnou spory s Evropskou komisí ohledně kvality těchto notifikovaných osob. Brusel sice kývl na to, že mohou své služby poskytovat ještě do konce příštího roku, ale další osud je značně nejistý.

Od května 2020 má přitom začít platit nová legislativa, na kterou by měly být stávající nebo případně nové notifikované osoby připraveny. Zatím to tak nevypadá. Milan Ettel upozorňuje, že hlasy, podle nichž by pak mohla řada menších českých výrobců zdravotnických prostředků zaniknout, jsou v Česku slyšet stále častěji.

JAN ŽIŽKA

 

Radek Matula, velvyslanec ČR v Kyjevě hovoří o ukrajinském trhu