MEDICÍNSKÉ STARTUPY: ČESKÉ NÁPADY MÍŘÍ DO SVĚTA

Trh s medicínskými startupy roste celosvětově a uplatňují se na něm i Češi. Chce to ale zkombinovat lokální dovednosti s globálním myšlením a nebát se dávat si velké cíle.

Platforma FetView denně zpracuje dvacet tisíc ultrazvukových snímků. Vzniká tak databáze, která pomáhá včasné diagnostice. Foto: FetView

​Řada technologií, které mají šanci významně ulehčit život nemocným a změnit pohled na zavedené lékařské praktiky, vzniká tak, že se propojí osobní zkušenost pacientů s odbornými znalostmi. Miroslav Svoboda, který ve spolupráci s Vývojovým centrem Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR (ÚOCHB) vyvinul a patentoval světově unikátní řešení katetrů Riocath, ve své osobě propojil obě strany pomyslné barikády – zavádění různých hadiček do těla s často bolestivým průběhem si prožil jako středoškolský student strojní průmyslovky po pádu ze skály, po němž prodělal řadu mnohahodinových operací. Později se vzdal invalidního důchodu, vystudoval medicínu a pracoval několik let jako traumatolog. Právě díky osobní zkušenosti začal přemýšlet, jak vylepšit techniku katetrizace, která prostupuje napříč různými medicínskými obory.

„Byl to takový sen, neohraničená myšlenka. Rešeršemi jsem zjistil, že něco velmi podobného řadu lidí napadlo již přede mnou. Ale jejich nápad zůstal jen na papíře, protože v praxi nedošli tak daleko, aby to dokázali vyrobit,“ říká Miroslav Svoboda, předseda představenstva Riocath Global. V čem je právě jím spoluobjevený princip jedinečný? Zatímco normální katetr nemění při aplikaci tvar, katetr nové konstrukce se podobně jako oko šneka vybaluje tak, že se vnitřní plášť postupně převrací navenek. V případě katetru je to nejen šetrnější postup, ale hlavně se tím významně snižuje riziko případného zanesení infekce. „Vypadá to jednoduše, ale vyrobit to není snadné, samotná polymerová trubička nestačí, ke správné funkci potřebujete strukturu s trámci a tenkostěnnými spojkami. A my jsme to dokázali dotáhnout do funkčního výrobku,“ vysvětluje šéf Riocathu.

Jedna aplikace za druhou

Svůj nápad rozvíjel Miroslav Svoboda ve spolupráci s dalšími vědeckými pracovišti a vývojáři. Kromě zmíněného ÚOCHB, který hrál dominantní roli, to bylo také Centrum polymerních systémů při Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně nebo firma Compuplast. Loni v létě Riocath získal klíčový evropský patent, má chráněné také průmyslové vzory. A to nejen na evropských trzích. Riocath má řadu národních patentů, mimo jiné pro ruský, americký, japonský nebo čínský trh. A především se do lékáren v závěru loňského roku dostal první produkt vyrobený na základě převratné technologie – rektální rourka, která kojencům ulevuje od plynatosti. Letos by měl následovat urinální katetr a další inovativní prostředky.  

„Ve spolupráci s odbornými společnostmi sdruženými v České lékařské společnosti J. E. Purkyně, s níž máme podepsané memorandum, chceme do praxe uvádět jednu aplikaci za druhou. Naším produktem ale není zboží pro nemocnice, chceme po celém světě prodávat především licence na výrobu a distribuci. Jednou z možností je šíření komplexního know-how s využitím franšízových mechanismů,“ objasňuje Miroslav Svoboda.

Přes Čínu do světa

Na rozdíl od mnoha dalších společností se Riocath neobává expandovat ani do Číny. Naopak, tam dokonce svůj průlom na světové trhy nadějný pražský startup začal. Loni Riocath uspořádal road show po Číně, podepsal memorandum o spolupráci s významným čínským výrobcem zdravotnických prostředků a zakládá teritoriální agenturu Riocath China. „Chceme využít novou Hedvábnou stezku, o níž se teď mluví. A ano, je to také svým způsobem tlak na renomované světové firmy, aby si od nás licenci na technologii převzaly,“ říká šéf Riocathu.

Prodej licencí v 37 světových teritoriích (právě tak si v Riocathu rozdělili mapu světa) je jednou z cest, jak získat další nezbytné peníze pro expanzi. Usnadnit financování by měla i holdingová struktura Riocathu, pod nějž dnes spadá třináct akciových společností včetně investiční základny Riocath FNDB a Riocath Invest, jejíž akcie v podobě investičních certifikátů s garantovaným výnosem skupina nabízí. Letos se firma chce zaměřit na hledání přímých investorů. Miroslav Svoboda je přitom podle svých slov často až „nemístným optimistou“, nicméně zájem o průlomovou technologii zatím překonává i jeho očekávání. „Loni jsme měli svůj stánek na veletrhu Medica v Düsseldorfu. A za tři dny jsme si odváželi více než padesát konkrétních požadavků od nejrůznějších zájemců,“ uzavírá lékař, který věří, že se české „trubičky“ ve světě prosadí jako významný technologický skok v léčebných postupech.

Katetr firmy Riocath má patentované řešení, díky němuž se zmenšuje riziko případného zavedení infekce při aplikaci. První produkt využívající tuto technologii se již prodává v lékárnách. Foto: Riocath

Dvě zkušenosti, jeden nápad

Také startup FetView, za nímž stojí Němec s českými kořeny David Dostal, využívá Česko jako svou základnu pro expanzi na globální trh. A i v případě Davida Dostala se spojily dvě zkušenosti v jeden nápad – konkrétně jeho zájem o programování s gynekologickou praxí Dostalova otce. „Už ve dvanácti letech jsem naprogramoval první ovulační kalendář a později provozoval web gyn.de. Měl to být informační portál, ale přerostl v živé diskuzní fórum. Měli jsme obrovskou zpětnou vazbu a uvědomil jsem si, že v gynekologii existuje velká touha po sdílení informací, názorů a zkušeností,“ vysvětluje David Dostal, který již osmým rokem žije v Praze.

V roce 2013 proto uvedl na trh první verzi FetView, softwaru, který umožňuje online vyhodnocování ultrazvukových snímků a jejich digitální správu v cloudovém úložišti. Program, na jehož začátku byl zřejmě vůbec nejčastější požadavek nastávající maminky – zaslat ultrazvukový snímek do emailu, se mezitím rozrostl a z FetView se stal diagnostický nástroj. Denně do sdílené databáze přibývá dvacet tisíc snímků z pětatřiceti zemí světa, lékaři pracující s tímto softwarovým rozhraním již zdokumentovali 600 tisíc těhotenství. „Chceme pomáhat gynekologům a porodníkům včas rozpoznávat rizika. Relativně velké objemy dat nám umožňují upozorňovat na různé odchylky v průběhu těhotenství,“ říká předseda představenstva FetView.

Budoucnost jsou big data

První speciální aplikaci na „vytěžení“ big data ostatně Dostalův tým již vyvíjí. Ve spolupráci s britskou Fetal Medicine Foundation, která poskytla snímky nejrůznějších vývojových vad, vzniká algoritmus na automatické rozpoznávání nemocí v raném stadiu plodu. „Lidské oko a úsudek lékaře není vždy přesný – a ani to nemůžeme chtít. Automatická diagnostika oproti tomu pracuje s obrovským objemem referenčních dat,“ vyzdvihuje David Dostal. Big data v kombinaci se strojovým učením mají podle něj v lékařství velkou budoucnost. „Za nějakých deset let už nebude lékařské pracoviště, kde bude snímky posuzovat lidské oko,“ věří česko-německý programátor, který nechce zůstávat jen u gynekologie, ale rád by program nabídl také kardiologům, internistům nebo třeba zubařům. 

Paralelně k velkým cílům v oblasti big data FetView pracuje na rozšiřování sítě klientů. Na rozdíl od mnoha ostatních firem si pochvaluje nástup ochrany osobních dat v podobě evropského nařízení GDPR. „Našim zákazníkům zaručujeme, že podmínky GDPR splňujeme a oni se o ochranu údajů starat nemusejí,“ vysvětluje David Dostal. Rád by ke klientům zařadil i další velké instituce – tak, jako se to povedlo s Fakultní nemocnicí Plzeň. „Často ale narážíme na to, že některá zdravotnická zařízení nechtějí žádná, byť anonymizovaná data sdílet,“ dodává. Nadějné jsou podle Davida Dostala jihoamerické trhy a také Indie, kde panuje k IT službám ve zdravotnictví velká otevřenost. Naopak Severní Amerika zůstává nedostupná – mimo jiné proto, že uspět na tamním trhu znamená mít v USA svou pobočku.

Podobně jako Riocath hledá i FetView nové investory. V minulosti již získal zhruba pět milionů korun od fondu J&T Ventures, teď se ale porozhlíží po jiném typu investora, který by pomohl i s další strategií firmy. David Dostal má zkušenosti i z druhé strany pomyslné barikády – ještě před FetView působil v Praze jako manažer švýcarské skupiny Central Way, která byla jedním z prvních investorů českých webových portálů. Věří proto, že uspěje tam, kde jeho nápad kdysi vznikl – v Německu. „Česko mám rád, nastartovat byznys je tu lehčí než v západní Evropě. Strategických investorů pro náš produkt tu ale není tolik,“ uzavírá David Dostal.

Faktem je, že český investorský trh je v oblasti biomedicíny zatím velmi malý. Jedním z mála tuzemských fondů, které se specializují přímo na oblast medicíny a zdravotnictví, je Gradus z finanční skupiny RSJ. Uzavřený fond Gradus je určený investorům, kteří chtějí zhodnotit své vložené peníze. Přestože Gradus investuje především na americkém trhu, ve své „stáji“ má i nadějné společnosti s výraznou českou stopou. Patří sem třeba startup Sancela, který v Česku spustil klinické testování léčby cukrovky prvního typu pomocí kmenových buněk. V minulosti Gradus vložil peníze také do projektu Mindpax, inteligentního náramku, který je schopný rozpoznat zhoršující se stav psychicky nemocných pacientů.

Ani altruismus, ani čirý zisk

Jak vysvětluje Michal Votruba, manažer fondu Gradus, při rozhodování, kam svěřené peníze investorů vložit, nehraje profit jedinou roli. „Z čirého altruismu pochopitelně neinvestujeme, ale o samotný zisk nám také nejde. Cílíme na inovativní nápady a technologie, které v důsledku zkvalitňují a prodlužují lidský život. A v téhle oblasti nelze hledět jen na ziskovost,“ říká manažer, který má třicetiletou zkušenost z práce v USA.

Společnosti, které Gradus podporuje, mají jedno společné – míří na globální trh. Má tedy ještě smysl, aby nadějné startupy hledaly své první investory v Česku? „Začínat doma má určitě řadu výhod. Biomedicínský trh ve střední a východní Evropě je sice velmi malý, existuje tu ale řada předností. Fáze ověřování nápadu, takzvaný proof of concept, je v Česku levnější než v západní Evropě. Absolventi univerzity tak mají v mnoha ohledech lepší podmínky, než jejich kolegové z prestižnějších škol třeba v Německu,“ soudí Michal Votruba. To, co platí pro rané investice, ale podle něj nelze v Česku říct o další fázi rozvoje firem, které chtějí uspět na trhu v oblasti life sciences. „V určitém momentu firmy jako by nechtěly růst dál. Podnikatelům chybí ten správný drajv jít do rizika a udělat pro to maximum. To samozřejmě snižuje konkurenceschopnost českých startupů, protože dynamika v Asii nebo USA je úplně jinde,“ vysvětluje manažer fondu Gradus.

S biomedicínou mají podle něj investoři jen malé zkušenosti, řada lidí se v této oblasti ale dívá do budoucnosti s nadějí. Revoluční nápady, které změní pohled na fungování zdravotnictví a lékařství, ale budou přicházet dál. Ty vzešlé z českých hlav uspějí, jen pokud dokáží skloubit domácí zkušenosti s náročným světovým trhem a konkurencí. „Je třeba využít lokálních výhod, které Česko nabízí, a přitom nepřestat myslet v globálních souvislostech,“ zakončuje Michal Votruba, manažer investičního fondu Gradus.

BLAHOSLAV HRUŠKA

 

Vstup na chorvatský trh