Japonsko:

Země robotů a šinkanzenu je otevřená vnějším podnětům

Když se řekne Japonsko, vybaví se nám Středoevropanům většinou pár základních tradičních symbolů této vzdálené asijské země, jako například rozkvetlé sakury, hora Fudži, kimono, suši nebo četná bojová umění. Skoro každý si také k Japonsku umí přiřadit symboly moderní doby, jako třeba špičkovou elektroniku, komiksy Manga, tamagoči nebo nepřebernou řadu značek a modelů spolehlivých a cenově dostupných automobilů.

Český festival v Tokiu 2017. Foto: ambasáda v Tokiu

 

Radek Matula, velvyslanec ČR v Kyjevě hovoří o ukrajinském trhu

Málokoho tedy asi překvapí, že univerzální symbol technického pokroku – roboty – lze v Japonsku nalézt nejen v továrnách, ale i v restauracích, jak obsluhují hosty, v privátní péči při asistenci dlouhodobě nemocným, a nově také při pohřebních obřadech, kde mají zastupovat buddhistické mnichy při tradičním, relativně zdlouhavém rituálu čtení z Knihy mrtvých. Současné Japonsko je prostě od každého něco – fascinující směs historického a moderního, šintoistických svatyní a buddhistických chrámů na pozadí ultramoderních mrakodrapů, tradičních japonských zahrad s čajovými obřady, nad nimiž projíždí na vyvýšené trati dvěstěpadesátikilometrovou rychlostí šinkanzen. Tato třetí největší ekonomika světa, která si zakládá na přísném dodržování pravidel a dohod, je pochopitelně aktivní také na poli mezinárodního obchodu. Jde o čtvrtého největšího dovozce a zároveň vývozce na světě, bohatý trh se 127 miliony spotřebitelů, kteří, mají-li možnost, obvykle upřednostňují kvalitu před cenou. Pro převážnou většinu firem z České republiky asi Japonsko nikdy nebude nejdůležitějším obchodním partnerem, není ale nejmenší důvod se o úspěch na japonském trhu nepokoušet. Japonsko je země otevřená vnějším podnětům, ochotná učit se novým technologiím a postupům, a tak se vynaložené úsilí, byť mnohdy dlouhodobé, většinou bohatě vyplatí. Úspěch na japonském trhu pak může navíc posloužit i jako výborná reference pro řadu dalších asijských zemí (Čína, Korejská republika, Tchaj-wan, státy jihovýchodní Asie atp.).

Partnerství bývají trvalá

O tom, že Japonci upřednostňují dlouhodobou obchodní spolupráci a jednou navázané partnerství tak bývá neobyčejně trvalé, se mohla na vlastní kůži přesvědčit již řada českých firem. Tradičně dobře si v tomto ohledu vedou vývozci českého chmele a sladu, skla a porcelánu, hraček nebo piva, ale prosazují se také softwarové firmy nebo dodavatelé nanotechnologií. K tradičním položkám našeho vývozu do Japonska patří také strojírenské výrobky. Obráběcí stroje Škoda, Šmeral, ČKD nebo ŽĎAS tam udělaly dobré jméno českému strojírenství, v této tradici dnes pokračují například turbíny pro malé vodní elektrárny od firem CINK a Mavel. Celkově představuje Japonsko pro Českou republiku jednoho z nejdůležitějších obchodních partnerů v Asii. Obchodní bilance ČR s Japonskem je sice dlouhodobě pasivní, ovšem objem exportu do Japonska se každým rokem zvyšuje. Za posledních 6 let se export více než zdvojnásobil (v r. 2010 činil 10 mld. a v r. 2016 již 22,7 mld. Kč). Japonsko je také jedním z největších investorů v ČR z hlediska investic s vysokou přidanou hodnotou, zejména v automobilovém a elektrotechnickém průmyslu. V České republice působí více než 250 japonských společností, které zde v průběhu let vytvořily nová pracovní místa v počtu více než čtyřiceti tisíc.

Společnost Mavel dodala v roce 2010 Francisovu turbínu o výkonu 140 kilowattů do japonské vodní elektrárny Fujiyoshida. (Více o společnosti Mavel čtěte na straně 17.) Foto: Mavel

Česká brána do Evropy?

Potenciál dalšího rozvoje spolupráce s Japonskem je v každém případě značný. K prioritním oborům lze zařadit energetiku, průmysl 4.0 a výzkum a vývoj, umělou inteligenci, robotizaci a digitalizaci. Velké šance na uplatnění českých firem existují také v obranném, leteckém či sklářském průmyslu nebo v oblasti IT. K perspektivním patří i potravinářský průmysl, neboť Japonsko je největší dovozce potravin na světě, a také zdravotnický průmysl především z hlediska stárnoucí populace v Japonsku. V souvislosti s brexitem, kdy v minulosti řada japonských investic mířila do Velké Británie, je zde příležitost pro ČR, aby se stala ještě významnější branou, pokud jde o vstup japonských podnikatelů a firem na společný trh Evropské unie. Během letošní návštěvy české podnikatelské delegace, doprovázející předsedu vlády Sobotku do Japonska (v červnu 2017), bylo mimo jiné podepsáno i společné prohlášení Svazu průmyslu a dopravy ČR a Robot Revolution Initiative o spolupráci ohledně internetu věcí/Průmyslu 4.0, které se realizuje na úrovni pracovní skupiny Svazu průmyslu a dopravy ČR. Hlavním cílem je implementace průmyslu 4.0 ve firmách a spolupráce na vládní úrovni.

Jaké se rýsují možnosti ve vybraných perspektivních oborech:

  1. Energetika – Japonsko má velmi omezené surovinové zdroje. Vzhledem k hornatému terénu a velkému počtu řek a kanálů je ideálním místem pro rozvoj malých a středních vodních elektráren. Vláda také počítá s dalším rozvojem obnovitelných energií, což může představovat exportní příležitosti pro firmy z ČR. V poslední době se projevuje zvýšený zájem japonských společností na případné výstavbě nových jaderných bloků v lokalitě jaderných elektráren Dukovany a Temelín. Reálně se přitom jeví zejména spolupráce s firmou ATMEA (konsorcium Mitsubishi Heavy Industries a francouzské společnosti AREVA), která vyvíjí atomové elektrárny s pokročilým typem reaktorů. Tento zájem je podporován ze strany japonských oficiálních představitelů na různých úrovních. Informace ohledně zájmu o spolupráci v této oblasti zazněla z japonské strany také při jednání obou premiérů v rámci oficiální návštěvy premiéra Sobotky v Japonsku v červnu nebo při jednání obou ministrů průmyslu v Praze letos v srpnu.
  2. Robotika a průmysl 4.0 – Japonsko je dlouhodobě na špici světového vývoje v oblasti využívání automatizace. Demografické problémy, dostatek finančních prostředků, snaha o zvýšení produktivity práce a tradiční japonská záliba v nových technologiích vytvářejí ideální prostředí pro „robotickou revoluci“, kterou japonská vláda vytyčila v roce 2015 s cílem udělat z Japonska oficiální velmoc robotiky. Česká republika má dobrou výchozí pozici v uplatňování principů průmyslu 4.0 a má co nabídnout i zahraničním partnerům, např. ve využití strojového vidění, umělé inteligence či velkých objemů dat.
  3. Obranný průmysl – v roce 2015 zahájila v Japonsku činnost nová státní vyzbrojovací komise. V důsledku změn v geopolitickém rozložení sil v Asii reinterpretuje Japonsko svou „pacifistickou“ ústavu a zásadně posiluje výdaje na obranu. Je to počátek příležitostí pro mezinárodní obchod s vojenskou technikou. Pro Českou republiku se otevírají příležitosti především v oblasti radiolokačních a radiosondážních přístrojů (zejm. pasivní radary), oblast CBRN (ochrana proti chemickým, biologickým, radiologickým a jaderným látkám) ale i v dalších oblastech obrany. Pro finanční rok 2018 počítá Japonsko s rozpočtovými výdaji na obranu ve výši téměř 50 mld. USD, což zhruba koresponduje s celkovými výdaji státního rozpočtu ČR.
  4. Civilní letecký průmysl – japonské firmy nepokrývají výrobu středních letadel, která jsou poptávána pro potřeby několika státních institucí (např. pobřežní stráž). Poptávaný je také software pro řízení letového provozu, který se již z ČR do Japonska úspěšně vyváží.
  5. ICT a jiné služby – jako ve všech ostatních vyspělých ekonomikách, i v případě Japonska platí, že míra využití informačních technologií ve společnosti je velmi vysoká. Uplatnění českých IT technologií při zajišťování kybernetické bezpečnosti, zpracování velkého množství dat, řízení provozu nebo při monitoringu sítí má velký růstový potenciál.
  6. Zdravotnický a farmaceutický průmysl – stárnoucí populace a pověstná japonská dlouhověkost kladou značné nároky na zdravotní péči. V současné době jsou pro zahraniční investory zajímavé investice do sektoru zdravotnické techniky. V jedné ze šesti japonských speciálních ekonomických zón, v aglomeraci města Osaka, se např. v novém režimu zkouší inovace v oblasti zdravotnictví.

STANISLAV BENEŠ, obchodní rada, ambasáda v Tokiu

 

Radek Matula, velvyslanec ČR v Kyjevě hovoří o ukrajinském trhu

Zájem Japonska o dohodu s EU vzrostl kvůli Trumpovi

Evropská unie vyjednává od roku 2013 s Japonskem dohodu o ekonomickém partnerství EPA. Letos v červenci byl uzavřen tzv. „Agreement in Principle“, neboli jakýsi polotovar bez několika zbývajících konfliktních otázek, kde se ještě nepodařilo dojít ke shodě. Šlo spíše o politickou deklaraci toho, že jednání je na dobré cestě, ale ještě zbývá dořešit několik sporných kapitol. Cílem, ke kterému se hlásí shodně obě strany, je jednání dokončit ještě během tohoto roku.

Vzhledem k aktuálnímu vývoji Transpacifického partnerství, které se rozhodl opustit americký prezident Donald Trump, získala dohoda s EU pro Japonsko na větší důležitosti. Japonsko dlouhodobě vysílá jasné signály ohledně své podpory boje proti protekcionismu a snaží se i nadále uzavírat efektivní dohody o volném obchodu.

O volném obchodu mezi Japonskem a EU jednali na přelomu června a července v Tokiu představitelé Evropské komise. Zleva komisař pro zemědělství Phil Hogan, komisařka pro obchod Cecilia Malmströmová, japonský ministr zahraničí Fumio Kišida a ministr zemědělství Judži Jamamoto. © European Union , 2017 Source: EC – Audiovisual Service Photo: Pierre-Emmanuel Delétrée

Hlavní přínos dohody pro ČR spočívá zejména v potenciálním odstranění co největšího množství netarifních překážek vzájemného obchodu, tedy nejrůznějších certifikátů, potvrzení a povolení, která jsou japonskou stranou vyžadována pro možnost přístupu českého zboží na japonský trh. Tarifní bariéry neboli zejména celní zatížení dováženého zboží, nejsou v námi vyvážených komoditách vesměs až tak vysoké a komplikovaný přístup k japonským veřejným zakázkám není v případě geograficky dost vzdáleného Japonska pro naše firmy také nijak závažným problémem

STANISLAV BENEŠ

Rok českého businessu v Japonsku 2018

Z důvodu každoročně se zvyšující intenzity bilaterální spolupráce v obchodní a investiční oblasti a narůstajícího počtu realizovaných projektů byl nadcházející rok 2018 vyhlášen „Rokem českého businessu v Japonsku“. Jedná se přitom primárně o aktivitu Velvyslanectví ČR v Tokiu, která vychází z pozitivních zkušeností nabytých při realizaci Roku české kultury v Japonsku 2017.

V průběhu roku 2018 tak bude pod hlavičkou a logem Roku českého businessu uspořádána řada prezentačních a veletržních akcí, na kterých bude představena široká řada českých výrobků, technologií a nabídek na spolupráci. Mezi připravované akce, které budou primárně uspořádány s podporou Ministerstva zahraničních věcí ČR v rámci Projektů na podporu ekonomické diplomacie, ale také samostatně mimo ni, lze zařadit například účast na významných mezinárodní veletrzích v Japonsku (Nanotech, FOODEX, JATA, BIO Japan, Tokyo Game Show, Japan Aerospace nebo JIMTOF), podnikatelské mise (Photonics Technology Mission to Japan, Defence Industry Incoming Mission, mise u příležitosti Czech Republic-Japan Business & Investment Forum 2018), 3. ročník semináře Doing Business in Japan na MZV ČR v Praze, 3. ročník průřezového Českého festivalu v Tokiu 2018 nebo individuální prezentace několika českých firem v prostorách ZÚ Tokio (např. prezentace IT firmy Flowmon Networks nebo firmy Meiwa Sales, výhradního japonského dovozce českého křišťálu od firem jako např. Moser nebo Egermann).

K Roku českého businessu v Japonsku 2018 bude také vytvořena a průběžně aktualizována samostatná webová stránka s přehledem všech realizovaných akcí, s adresářem českých firem působících v Japonsku a také s nabídkovou a poptávkovou službou týkající se podnikatelských příležitostí na obou stranách. České firmy, které mají zájem se do některé z uvedených akcí aktivně zapojit nebo které by rády pod hlavičkou Roku českého businessu uskutečnily další prezentační akce v Japonsku v roce 2018, mohou své náměty již nyní zasílat na e-mailovou adresu: commerce_tokyo@mzv.cz.

STANISLAV BENEŠ