Izrael už nechce být pouhým „Start-up Nation“

Od prvního vydání ikonické knihy „Izrael – Start-up Nation“ Dana Senora a Saula Singera uplyne v tomto roce již 7 let. Dynamicky se rozvíjející izraelský start-upový ekosystém a úspěšná inovativní ekonomika, v níž každým rokem investice do vědy a výzkumu dosahují téměř 4,3 % hrubého domácího produktu, získaly právě díky této publikaci mezinárodní věhlas.

Více než polovina ze zhruba šesti tisíců izraelských start-upů sídlí v Tel Avivu. Foto: Pixabay

Izraelci jsou na své technologické inovace hrdí. Bude však této malé zemi v srdci Blízkého východu stačit být v příštích letech „pouze“ národem start-upů, aby zůstala na ekonomickém výsluní? V posledních době se stále častěji ozývají hlasy, že nikoliv. Seznamte se proto s vizí pro nejbližší desetiletí 2018-2028, na jejímž zhmotnění izraelští odborníci nyní intenzivně pracují: „Izrael jako Scale-up Nation“.

Start-upy, kam oko dohlédne

Nejprve si však připomeňme izraelský technologický zázrak v nejaktuálnějších číslech. Podle údajů organizace Start-up Nation Central působilo v srpnu 2018 v izraelském ekosystému přibližně 6050 start-upů, z nichž více než polovina sídlí v Tel Avivu. Jen za rok 2017 v Izraeli vzniklo celkem 1400 nových firem. Důležitý stavební kámen celého ekosystému představuje rovněž 310 center výzkumu a vývoje nadnárodních gigantů jako Intel, Amazon, Google či PayPal, jež byla v Izraeli založena zpravidla po úspěšných akvizicích místních hi-tech společností.

Mezi sektory, v nichž působí většina start-upů, dominují jednoznačně informační a komunikační technologie (ICT). V posledních třech letech však dochází k nárůstu počtu firem, které jsou aktivní zejména v inovacích automobilového průmyslu (automotive), kybernetické bezpečnosti a finančních inovacích (fintech).

Proč automotive?

Divíte se, proč právě v automotive, když se v Izraeli žádné automobily nevyrábí? Tato země se opravdu nemůže pochlubit moderními výrobními halami. Místní firmy – aktuálně jich je již více než 600 – však vycítily zajímavou příležitost v oblastech, které nejsou nákladné z hlediska výroby či užitých surovin: smart mobility (sdílené aplikace, smart navigace, parkovací systémy); elektromobilita (elektrovozidla, systémy nabíjení a uchování energie); autonomní řízení (vývoj autonomních vozidel, dronů); konvenční technologie (vývoj motorů, bezpečnost vozidla) a kybernetická bezpečnost.

Sektor automotive tak patří mezi nejrychleji rostoucí, když jen za rok 2017 přilákal investice rizikového kapitálu ve výši téměř 800 milionů dolarů. Vlivnou českou stopu v tomto segmentu úspěšně zanechala také ŠKODA AUTO DigiLab, která v květnu 2018 v Tel Avivu společně s izraelským dovozcem vozů ŠKODA, společností Champion Motors, zřídila společný podnik, jenž se zaměřuje na tech-scouting inovativních technologií na izraelské scéně. Ty nejzajímavější z nich jsou pak testovány přímo ve výrobě v Mladé Boleslavi.

Sektor kybernetické bezpečnosti se v Izraeli drží na výsluní dlouhodobě, jelikož je zároveň klíčem k ochraně národní bezpečnosti země. Soukromá sféra se v něm proto často prolíná se státní. Hlavním hybatelem segmentu fintech pak jsou zejména globální hráči, kteří pomohli vytvořit prvotní podhoubí pro rozvoj nových technologií.

Programátor – ohrožený druh  

V čem tedy spočívá ten pomyslný „háček“? Úspěch Izraele na poli technologií totiž pod povrchem čelí mnoha skrytým výzvám, jež mohou jeho rozvoj významně zpomalit. I když v zemi ročně vznikne na 1400 nových start-upů, už se příliš nezdůrazňuje, že více než 600 ve stejném období zároveň zanikne. Zakládání výzkumných a vývojových center nadnárodních společností v Izraeli je sice pozitivním trendem, ale má i své stinné stránky.

Izraelské univerzity nestačí produkovat tolik absolventů ICT oborů, kolik by pracovní trh potřeboval. Ti nejtalentovanější z nich často zamíří do vývojových center Intelu či Microsoftu, které jim nabízejí nadstandardní platové podmínky. Pro začínající start-upy je tak stále složitější sehnat softwarové inženýry, jejichž mzdy by si mohly dovolit zafinancovat. Šikovný izraelský programátor se stal vysoce ohroženým druhem, kterého jsou firmy připraveny vyvážit zlatem. Velká poptávka pro těchto expertech vede k rychlému růstu mezd v hi-tech sektoru, v němž je však zároveň zaměstnáno pouze 8,3 % všech zaměstnanců.

Podle analýzy vládní organizace Israel Innovation Authority z prosince 2017 se úspěch a rychlý rozvoj hi-tech sektoru bohužel nepřelévá do dalších oblastí ekonomiky. „Nedojde-li co nejdříve k dramatickému nárůstu počtu zaměstnanců v hi-tech sféře, izraelská ekonomika ztratí své současné momentum.“ Tuto větu nedávno pronesl ministr hospodářství a průmyslu Eli Cohen.  Izraelská vláda proto nyní představila konkrétní pobídky, jejichž cílem je v letech 2018-2028 „zdvojnásobit počet zaměstnanců v inovativních oborech – ze současných 270 000 na nejméně 500 000“.  Jak toho Izrael hodlá docílit a stát se z národa start-upů národem scale-upů?

Tematické pilíře

Pojďme se na to společně podívat více zblízka: Izraelské vládní priority v oblasti inovací se nyní budou koncentrovat do pěti tematických pilířů. Cílem prvního pilíře je každoročně navýšit počet studentů v technických oborech o 40 % (celkově jde o přibližně 1500-1800 nových studentů napříč izraelskými univerzitami ročně). Budou podpořeny také neakademické formy odborného vzdělávání formou „programátorských boot-campů“, které budou reagovat na požadavky konkrétních firem a uzpůsobí tomu své zaměření, aby bylo možné účastníky kurzů ihned zaměstnat.

Druhý tematický pilíř se soustředí na vytváření takových legislativních, daňových a finančních pobídek, aby izraelské start-upy mohly pokračovat ve svém rozvoji přímo v Izraeli do etablovaných firem a neodcházely na zahraniční trhy. Malé izraelské firmy musí růst, aby jako střední a velké firmy byly připraveny zaměstnat daleko širší spektrum zaměstnanců než pouze ICT experty.

Třetí pilíř se koncentruje na aktivity nadnárodních společností, aby získaly motivaci přesouvat do Izraele nejen svá vývojová centra, ale i další části výroby, globálního marketingu, produktového designu apod., čímž umožní vznik širší škály nových pracovních míst. Takováto diverzifikace jejich zaměření je nezbytná pro rozvoj izraelské ekonomiky.

Podstatou čtvrtého pilíře je podpora nových sektorů v jejich expanzi. Nejaktuálnější vládní prioritou je zejména oblast medicínských technologií a digitálního zdravotnictví, kde první izraelské firmy již úspěšně nabízí své produkty a zkušenosti na mezinárodních trzích. V současné době se v sektoru med-tech pohybuje okolo 500 firem, potenciál pro další růst je však obrovský. Zajímavý potenciál představuje také farmaceutický průmysl, jelikož řada nadějných patentů z laboratoří Weizmannova institutu věd či Hebrejské univerzity má za sebou již třetí fázi klinického testování a v dohledné době může být připravena pro vstup na trh.

Poslední pátý pilíř se soustředí na segment izraelské průmyslové výroby, která často z pohledu implementace nových technologií paradoxně zaostává za USA a Evropou. Jak se lidově říká: Pod svícnem bývá největší tma. Důraz bude proto kladen na podporu implementace Průmyslu 4.0 a konceptu „smart factory“, aby vybrané izraelské výrobky byly schopny svou kvalitou i cenou úspěšněji čelit mezinárodní konkurenci.

Může se tedy zdát, že Izrael je na příští dynamické desetiletí ve strategicko-teoretické rovině připraven. Podaří se však izraelské vládě tyto trendy v praxi úspěšně realizovat tak, aby se odrazily také v ekonomických statistikách? Při troše štěstí si možná již brzy přečteme novou publikaci Dana Senora a Saula Singera, která tentokrát ponese poněkud odlišný název: „Izrael – Scale-up Nation“.

DELANA MIKOLÁŠOVÁ, vědecká diplomatka v Tel Avivu

 

Radek Matula, velvyslanec ČR v Kyjevě hovoří o ukrajinském trhu