Financování rozvoje:

„Pilot“ startuje, nabírá nový směr

Podpora českých firem, které se zapojí do rozvojové spolupráce v zahraničí, získává modernější tvář. Od příštího roku se kromě přímých dotací počítá se zapojením finančních nástrojů. Pilotním projektem se stává program Záruka zahraniční rozvojové spolupráce. Tuzemští investoři mohou získat 50procentní bankovní záruku na úvěr.

Je to poprvé, co vyzkoušíme finanční nástroje v rámci zahraniční rozvojové pomoci, říká generální ředitel ČMZRB Jiří Jirásek. Foto: ČMZRB

Nový program připravilo ministerstvo zahraničí společně s Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou (ČMZRB), která bude záruky poskytovat. Na záruku získá nárok firma, která investuje na rizikových trzích v rozvojových zemích. Podmínkou takové podpory je udržitelnost realizovaných investic, jejich rozvojový dopad a přidaná hodnota pro partnerskou zemi.

„Je to poprvé, co vyzkoušíme finanční nástroje v rámci zahraniční rozvojové pomoci,“ říká v rozhovoru pro časopis MED generální ředitel ČMZRB Jiří Jirásek. Dodává, že zatím jde o relativně malou částku. Ministerstvo zahraničí vloží do záručního fondu spravovaného bankou 50 milionů korun na rok 2019. Záruka zahraniční rozvojové spolupráce (ZRS) se bude vztahovat k úvěrům, které na projekty rozvojové pomoci poskytnou investorům české komerční banky. Ve státním rozpočtu byly vyčleněny příslušné prostředky na rok 2019, ale jak vysvětluje Jiří Jirásek, program není nijak časově ohraničen.

Mezi finanční nástroje, které v řadě vyspělých zemí světa postupně nahrazují klasické dotace, patří kromě bankovních záruk také úvěry, případně i přímé kapitálové vstupy. Také Česko hodlá v budoucnu tyto nástroje využívat mnohem více než dosud.

Forma investiční pobídky

Záruku ZRS by měly podle Václava Bálka, ředitele Odboru rozvojové spolupráce ministerstva zahraničí, využívat české firmy, které mají potenciál investovat v rozvojových zemích. „Reagujeme na poptávku těchto zemí. Potřebují investice do infrastruktury, do vytváření nových pracovních míst,“ uvádí Václav Bálek.

Gabriela Boiteux Pilná, která v Černínském paláci vede oddělení multilaterální rozvojové spolupráce, v této souvislosti zdůrazňuje, že také firmy si pochopitelně musí vyhodnotit příslušné projekty jako výhodné. A podpora ve formě Záruky ZRS přirozeně cílí na investory s dlouhodobými projekty, nikoliv na firmy, které po realizaci jednoho projektu v rozvojové zemi odtud zase odejdou.

Záruka ZRS je vlastně určitou formou „investiční pobídky,“ vysvětluje Václav Bálek. Upozorňuje, že podnikatel zároveň bude z 50 procent investovat finanční prostředky, které záruka nepokryje. „A tito investoři musejí počítat s vlastními náklady,“ dodává Bálek. Ministerstvo zahraničí každopádně hodlá novým programem podpořit dlouhodobé projekty, které mohou pomoci nastartovat ekonomiku rozvojových zemí. Může jít například o výstavbu čistíren odpadních vod, tepláren, solárních nebo vodních elektráren.

Podle Gabriely Boiteux Pilné mohou některé firmy do rozvojové země přesunout část své výroby, vyškolí tam nové zaměstnance. Tím se dále posílí rozvojový dopad projektů.

Návratná podpora

Návratné finanční nástroje typu záruk nebo úvěrů mají jednu velkou výhodu – mohou být využívány opakovaně. Pokud příjemce podpory splatí úvěr, finanční prostředky se vrací do příslušného fondu. V případě záruky zase platí, že pokud není čerpána, finanční prostředky v příslušném fondu zůstanou. Jestliže se potvrdí, že návratné finanční nástroje mají smysl i v rámci české rozvojové pomoci, bude navíc možné v příštích letech posílit zmiňovaný záruční fond o další finanční prostředky.

Celkově je podle šéfa ČMZRB Jiřího Jiráska nutné počítat s tím, že na tradiční formu dotací bude do budoucna stále méně finančních prostředků – i z evropských zdrojů. A jak ukazuje například známý Junckerův balíček, směrem k využívání finančních nástrojů se již vydala celá Evropská unie. Ne vždy je možné sázet jenom na finanční nástroje – už proto, že různé formy podpory nemusí být ze své podstaty návratné. Zapojení českých investorů do rozvojových projektů ale může být ideální příležitostí k tomu, aby si všichni zainteresovaní uplatnění finančních nástrojů vyzkoušeli.

„Granty budou v rozvojové spolupráci stále převažovat, ale vývoj jde směrem k využívání finančních nástrojů. A díky novému programu v tomto ohledu držíme krok s evropským trendem,“ uvádí Gabriela Boiteux Pilná. To, že se Česko vydává cestou od grantů k investicím, má přitom jasnou logiku. „Když dáte někomu něco zadarmo, mnohdy to nefunguje. Na straně příjemce podpory by měla být jasná motivace, musí chtít do toho dát vlastní energii,“ dodává expertka ministerstva zahraničí. Program Záruka ZRS přitom bude důležitým testem toho, jak se nová forma podpory v rozvojové spolupráci osvědčí.

Václav Bálek doplňuje, že Česko je jedinou „novou“ členskou zemí EU, která začíná finanční nástroje v rámci rozvojové pomoci využívat. Zatím je nevyužívají ani všechny „staré“ země, které byly členy Unie už před rokem 2000.

Záruku zahraniční rozvojové spolupráce by měly využívat české firmy, které mají potenciál investovat v rozvojových zemích, uvádí ředitel rozvojové spolupráce Václav Bálek z ministerstva zahraničí.  Foto: MZV ČR

Poprvé v Česku

Program Záruka ZRS se jako pilotní projekt může pochlubit několika důležitými prvenstvími na českém trhu. Jak zdůrazňuje Jiří Jirásek, kromě novinky ohledně využití finančních nástrojů jako formy podpory rozvojové spolupráce, je možné mluvit o průlomu i v dalších ohledech. Také sama ČMZRB, která od loňska plní úlohu národní rozvojové banky, se do podobných aktivit zapojuje poprvé.

Tato státní banka dále bude poprvé přímo podporovat české firmy na zahraničních trzích. Zatím taková podpora měla podle Jiráska spíše nepřímý charakter, když ČMZRB pomáhala malým a středním podnikům financovat nákup technologií a provoz, čímž přispívala k posilování jejich exportních kapacit.

A novinkou je také spolupráce ČMZRB s ministerstvem zahraničí, které se – jak uvedl v nedávném rozhovoru pro MED státní tajemník Černínského paláce Miloslav Stašek – stále více profiluje také jako ekonomické ministerstvo. „Za rozhodnutím ministerstva zahraničí vidím racionální úvahu, využití finanční nástrojů je dobrou strategií, a ne všechna ministerstva takhle uvažují,“ dodává Jiří Jirásek.

Od ČMZRB jako národní rozvojové banky se očekává, že se kromě tradičních aktivit, které zastřešuje ministerstvo průmyslu, zapojí i do programů společně s dalšími resorty. Ministerstvo zahraničí se nyní stává jedním z nich.

Jiří Jirásek dále připomíná, že ČMZRB má zkušenosti s financováním malých a středních podniků v Česku od roku 1992 a stále více uplatňuje právě takzvané záruční schéma – pomáhá firmám v přístupu ke kapitálu, ručí jim za úvěry. To je velmi důležité v případech, kdy samy firmy těžko hledají vlastní formu ručení – kolaterálu.

Rozvojový dopad

Podle ředitele České rozvojové agentury Pavla Frelicha by se program Záruka ZRS mohl vhodně doplňovat i se stávajícím programem B2B – určeným také pro podporu firem, které se zapojí do rozvojových projektů. V tomto případě jde o klasické dotace, například i na studie proveditelnosti. „Díky takovým studiím se pak mohou generovat náměty a projekty, u nichž bude možné využít také zmiňovanou záruku,“ vysvětluje Pavel Frelich.

Role ČRA v celém programu pak spočívá i v tom, že se bude společně s ministerstvem zahraničí podílet na posuzování rozvojového dopadu jednotlivých projektů. „V tomto ohledu máme značné zkušenosti,“ zdůrazňuje Pavel Frelich. Jiný druh zkušeností nabídne zase státní exportní pojišťovna EGAP, která bude mít na starosti posuzování rizikovosti jednotlivých zemí, v nichž se budou rozvojové projekty uskutečňovat.

JAN ŽIŽKA

 

Příležitosti pro české firmy na finském trhu