Dovoz ocele a hliníku z EU do USA podléhá od 1. června celním tarifům

Dne 31. května 2018 podepsal prezident Trump dvě prohlášení, která upravují výjimky na uvalení cel na dovoz ocele a hliníku do USA. Z jejich obsahu vyplývá, že členským státům EU (stejně jako Kanadě a Mexiku) je s platností od 1. června 2018 výjimka z uvalení celních tarifů ukončena. Od 1. června 2018 tedy podléhají dovozy ocele a hliníku z členských států EU do USA celním tarifům ve výši 25 % v případě ocele a 10 % v případě hliníku.

Foto: shutterstock

 

Výše uvedenými prohlášeními byla zakončena dlouhá cesta komplikovaných jednání o možnosti udělení trvalé výjimky pro členské země EU, započatá dne 19. ledna 2018. K uvedenému datu obdržel prezident Trump z US Department of Commerce informaci a pozitivním výsledku šetření ve věci ohrožení národní bezpečnosti USA nadměrným dovozem ocele a hliníku podle § 232 obchodního zákona z roku 1962. Osvobozeny od celních tarifů na dovoz hliníku a ocele do USA zůstávají pouze Argentina, Austrálie, Brazílie a Jižní Korea. EU odpoví na uvalení tarifů ze strany USA otevřením soudního řízení proti USA na půdě WTO, a především pak zavedením tzv. vyrovnávacích opatření, to je celních tarifů v souladu s pravidly WTO. Kanada a Mexiko jsou rozhodnuty odpovědět na uvalení amerických tarifů recipročními opatřeními ve stejné výši, v jaké jsou postiženy uvalením amerických cel. Vyrovnávací tarify na americké zboží se chystá zavést také Japonsko, Turecko, Indie, Rusko a Čína. EU tedy ve své reakci nebude zdaleka sama. Celkový dopad podniknutých kroků jak na straně USA, tak na straně ostatních zemí, se promítne do globálních dodavatelských vztahů a americká ekonomika, stejně jako ekonomiky ostatních zemí, nemůže z této situace profitovat. Zavedení celních tarifů má v USA jak příznivce, tak odpůrce, další kroky prezidenta Trumpa a jeho administrativy v tomto ohledu lze proto jen těžko odhadnout.

Celní tarify jsou uvaleny na:

  • výrobky z ocele definované podle harmonizovaného systému (HTS) jako položky:
    • 7206.10 až 7216.50
    • 7216.99 až 7301.10
    • 7302.10
    • 7302.40 až 7302.90
    • 7304.10 až 7306.90
  • výrobky z hliníku jsou definované podle HTS jako položky:
    • surový hliník (HTS 7601)
    • hliníkové tyče, pruty a profily (HTS 7604)
    • hliníkový drát (HTS 7605)
    • hliníkový plech, plechy, pásy a fólie (ploché válcované výrobky) (HTS 7606 a 7607)
    • hliníkové trubky a trubky a tvarovky (HTS 7608 a 7609)
    • hliníkové odlitky a výkovky (HTS 7616.99.51.60 a 7616.99.51.70)

Dále platí, že ministr obchodu Spojených států je oprávněn poskytnout výjimku z uvedených celních tarifů. Výjimka může být udělena, pakliže nebude příslušný výrobek (z ocele nebo hliníku) vyráběn ve Spojených státech v dostatečném množství a kvalitě, a to na žádost přímo dotčeného subjektu ve Spojených státech. Instrukce pro podání žádosti o výjimku je uvedena na stránkách portálu Businessinfo. V současné době je podle dostupných informací evidováno téměř osm tisíc žádostí o výjimku a je zřejmé, že US. Department of Commerce, který je posuzováním žádostí o výjimky pověřen, nebude z kapacitních důvodů schopen vyřizovat tyto žádosti v krátkém čase.

Z reakce EK vyplývá, že EU zahájí dne 1. června 2018 v rámci WTO soudní řízení proti USA. Podle přesvědčení EK jsou opatření přijatá USA primárně určena k ochraně domácího průmyslu před zahraniční konkurencí, a jsou zcela v rozporu s pravidly WTO. Pokud jde o vybalancování uvalených celních tarifů, využije EU možnosti dané v rámci pravidel WTO a uvalí cla na dovoz vybraného amerického zboží do EU. Seznam amerických produktů je připraven a sestává ze dvou částí: A) seznam výrobků, u kterých je EU oprávněna tak učinit okamžitě, resp. do 90 dnů od uvalení cel, B) seznam výrobků, u kterých budou koncese staženy až po rozhodnutí sporu či do tří let od zahájení opatření. Americká opatření postihují unijní vývozy v hodnotě přibližně 7,5 miliard USD a přímé české exporty postihují v hodnotě přibližně 200 milionů USD ročně. Objem tarifů, které budou uplatněny ze strany EU jako vybalancování na americké dovozní položky uvedené pod bodem A), odpovídají přibližně hodnotě 3,2 mld. USD.

Podle dostupných informací budou obdobně reagovat i další dotčené státy. Kanada a Mexiko jsou rozhodnuty odpovědět na uvalení amerických tarifů recipročními opatřeními ve stejné výši, v jaké budou postiženy uvalením amerických cel. Uvalení celních tarifů na straně Kanady a Mexika na americké zboží by se mělo týkat jak dovozu ocele a hliníku, tak dovozu zemědělských produktů a dalších komodit. Reciproční opatření se chystá zavést také Japonsko, Turecko, Indie, Rusko a Čína.

Na negativní dopady zavedení celních tarifů na dovoz ocele a hliníku do USA poukazuje ve svém prohlášení ze dne 31. května 2018 také Americká obchodní komora. Uvádí, že zavedení celních tarifů zvýší náklady amerického výrobního sektoru a zpomalí růst sektoru stavebního. V důsledku toho dojde ke zpomalení vytváření nových pracovních příležitostí v těchto klíčových oborech americké ekonomiky. Ostře se proti zavedení tarifů na dovoz ocele a hliníku do USA v případě členských států EU, Kanady a Mexika vyslovil předseda Sněmovny reprezentantů Kongresu USA Paul Ryan.

Jiří Janíček, obchodní rada, Velvyslanectví ČR ve Washingtonu

 
https://youtu.be/0SCM-TZAZxI
https://youtu.be/uF6wFAkIkkc