CHVÁLA KUTILSTVÍ

3D tisk má čím dál větší uplatnění v průmyslové výrobě, která přináší inovace a širší paletu materiálů s vysokou přidanou hodnotou. Oporou a hybatelem oboru ale zůstávají nadšení kutilové, říká Josef Doleček, ředitel a spoluzakladatel firmy Fillamentum, předního dodavatele náplní do 3D tiskáren.

Vzorník firmy Fillamentum je bohatý na barvy i materiály pro 3D tisk. Foto: Fillamentum

Plasty nemají v poslední době zrovna dobrou pověst. Leckteré supermarkety již plastové tašky ani nenabízejí, řada evropských zemí PET lahve zálohuje, aby omezila produkci nových obalů, a i na letních festivalech je čím dál běžněji k dostání pivo v zálohovaném kelímku než v tom jednorázovém. Přesto existují obory, kde plast jako materiál zažívá renesanci. Patří sem celý svět 3D tisku, který byl až donedávna doménou především kutilů.

Své o tom ví Josef Doleček, ředitel a spolumajitel firmy Fillamentum, který z Hulína na Kroměřížsku dodává do celého světa základní materiál do 3D tiskáren v podobě strun navinutých na kotouče. Paradoxně sousloví 3D tisk sám nemá moc v lásce a raději mluví obecněji o aditivní výrobě. Má to svůj důvod – 3D tisku se původně věnovat neplánoval.

Když v roce 2011 se svým společníkem Milanem Pivodou zakládal startup s názvem Parzlich, chtěl se orientovat jen na speciální průmyslové zakázky v podobě trubek a profilů z polymerních materiálů, po nichž byla poptávka v automobilovém a potravinářském segmentu. Metoda takzvané kontinuální extruze, tedy vytlačování horkého plastu přes trysky, se ale mezitím právě díky 3D tiskárnám rozšířila natolik, že se z firmy Parzlich stalo Fillamentum, latinsky struna. Z Hulína tak začal putovat do světa vedle průmyslových výrobků i spotřební materiál do tiskáren. Loni ho bylo více než 100 tun.

Sázka na čím dál dostupnější technologii se firmě vyplatila. Tiskové struny loni tvořily 60 procent tržeb společnosti a stojí také za raketovým růstem Fillamenta, které mezi lety 2016 a 2018 dokázalo zdvojnásobit své výnosy. A také rozšířit řady klientů. „Naším zákazníkem může být v podstatě kdokoliv. A i když technologie 3D tisku proniká do stále více oborů, kutilský trh pořád zůstává doménou, kde je možné podchytit zákazníka. Funguje tu wow efekt, důležitým prvkem je hravost a zákaznická komunita. Třeba v USA se nám stalo, že za námi někdo přijel na veletrh přes půl země, aby se nám pochlubil, co se z našich materiálů dá vyrobit,“ říká Josef Doleček.

Právě veletrhy jsou pro Fillamentum vstupní branou do světa a zástupci hulínské firmy sem jezdí pravidelně. Najdeme je nejen na kutilských veletrzích Maker Fair či RepRap, ale i na specializovaných akcích jako je Formnext ve Frankfurtu nad Mohanem nebo TCT Show v Birminghamu. Stejně tak důležitá je dobrá prezentace na sociálních sítích. Třeba na Instagramu má Fillamentum přes 31 tisíc followerů, což je na technologickou firmu slušné číslo.

Byznys kolem 3D tiskáren je dnes globální a nemá žádná regionální specifika. A podle toho také vypadá rozsah zemí, kam Fillamentum vyváží. „Vlaječky na nástěnku si nezapícháváme, máme ale takovou mapu v počítači. Evropské země máme pokryté všechny, to samé platí o Severní Americe. Dodáváme do řady zemí v Africe, zajímavá je samozřejmě Indie,“ vypočítává Josef Doleček. Bílým místem na mapě obchodních kontaktů zůstává snad jen Čína. Strach z konkurence, která zboží okopíruje, a pak ho levně prodá, v tom prý není. „V našem oboru platí, že buď máte kvalitní strunu, která něco stojí, nebo si koupíte něco levného a nenáročného třeba právě z Číny. Každé zboží si najde svého zákazníka. My s Čínou co do ceny nikdy soutěžit nemůžeme, proto pro nás nemá cenu tamější trh dobývat,“ vysvětluje šéf Fillamenta.

Materiál Flexfill posloužil i návrhářce Lucii Trejtnarové, která z něj vytiskla podrážky pro svou novou kolekci bot. Foto: Fillamentum

Prioritu má stěhování  

Hulínská firma by nicméně ráda expandovala tam, kde tepe technologické srdce světa a kde je země zaslíbená pro vývoj a dodávky polymerů – do Spojených států. Letos v březnu tam hulínští založili dceřinou společnost a mají také vytipované výrobní prostory v pensylvánském Ambridge. Před vlastní firmou za oceánem ale Fillamentum prozatím dává přednost jiné expanzi, té domácí. „Máme tři vlastní a dvě pronajaté linky, ale nestíháme. To už ani nemluvím o tom, že jedna linka by ideálně potřebovala být vyčleněná pro odladění produktů z našeho výzkumu a vývoje. Na pořadu dne je proto stěhování do Otrokovic, kde jsme našli vhodné prostory,“ říká Josef Doleček s tím, že přesun by umožnil navýšit výrobu. Do třetice by šlo o návrat ke kořenům – právě v Otrokovicích v garážových podmínkách předchůdce Fillamenta začínal.

S plány a financováním musí ale Fillamentum zacházet obezřetněji než běžné technologické firmy. Téměř polovinu firmy dodnes vlastní holding NWT podnikatelů Martiny a Davida Vítkových, kteří byli coby „byznysoví andělé“ prvními investory hulínské společnosti, necelá třetina akcií se ale od loňského května obchoduje na pražské burze a Fillamentum je tak pod drobnohledem akcionářů. Vstup na burzu si nicméně firma pochvaluje. „Šli jsme na nově vznikající trh START, o němž nikdo netušil, kam se bude vyvíjet. Zpětně mohu říct, že kdybychom to tehdy věděli, asi bychom byli ambicióznější,“ rekapituluje Josef Doleček.

Jak sám říká, celý obor žije tak trochu v technologické bublině. Proměnných je stále mnoho, nikdo zatím neví, jak přesně trhem zahýbe případný nástup čínské konkurence v hi-tech segmentu, řada tiskáren, které se ještě před několika lety vyráběly jen pro průmyslové využití, cenově spadla do hladiny přístupné kutilům. I tak ale obor aditivní výroby čeká zřejmě raketový růst. Americká konzultační firma Wohlers Associates, jejíž odhady jsou respektované napříč oborem, předpokládá, že příští rok se objem trhu vyšplhá na 16 miliard dolarů a do roku 2024 se ještě zdvojnásobí.

Jaké šance má v ostré konkurenci české Fillamentum? Podle Josefa Dolečka je třeba neustále inovovat, přicházet s novými materiály a vycházet vstříc požadavkům zákazníků. „Je to jako v autoservisu. Pokud chcete uspět, nemůžete klientovi říct, že jeho auto opravit neumíte, protože na to nemáte technologické know-how,“ říká šéf Fillamenta.

Pestrý svět plastů

Hulínská firma proto sází na výzkum a vývoj materiálů. Ve svém produktovém portfoliu má dnes jedenáct druhů plastů. Jako jediná firma na světě komerčně nabízí tiskovou strunu z PVC, úspěchy má i se svým ohebným materiálem Flexfill z termoplastického polyuretanu, s nímž pracovala mimo jiné návrhářka Lucie Trejtnarová z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně při tvorbě své nové kolekce ekologických bot. V případě Fillamenta není ostatně ekologie jen módní nálepkou – až 80 procent tiskových strun pro kategorii hobby se vyrábí z PLA, biopolymeru z kukuřičného škrobu.

Fillamentum na výzkumu a vývoji spolupracuje hned s několika vysokými školami: kromě zmíněné zlínské univerzity je to VUT Brno a Slovenská technická univerzita v Bratislavě. A i když má firma vlastní vývojářskou dílnu, využívá také technické vybavení Plastikářského klastru ve Zlíně. Mimo jiné tím Fillamentum dokazuje, že i když jeho výrobky míří do celého světa, své kořeny má v regionu, kde na budoucnost syntetických materiálů vsadil již Jan Antonín Baťa. V regionu, kde doba plastová zdaleka ještě neskončila.

BLAHOSLAV HRUŠKA

 

 

Vstup na chorvatský trh