BUDOUCNOST JE NA ORBITĚ

Výzkumný a zkušební letecký ústav věří, že se české technologie uplatní nejen na nebi, ale i v kosmu.

Ryze český satelit VZLUSAT-1 pracuje ve vesmíru již více než dva roky. Foto: VZLÚ

Když štábní kapitán Karel Bucháček dostal v roce 1922 od tehdejšího ministerstva národní obrany za úkol postavit tým Vzduchoplaveckého studijního ústavu, vydal se žižkovský rodák a zkušený technik c. a k. letectva na obhlídku do Německa a Francie. Sbíral tam inspiraci, jak vybudovat testovací základnu pro letecký průmysl nového Československa. Bucháček rozkaz splnil. Pod jeho vedením se na sklonku první republiky ústav podílel na vývoji různých typů tuzemských letadel – od průzkumného letounu až po bombardér.

Třebaže vzduchoplavba z názvu instituce dávno vypadla, místo dřevěné boudy na Pohořelci dnes letečtí výzkumníci sídlí v Letňanech a zřizovatele coby ministerstvo obrany vystřídal resort financí, mnoho společného zůstalo. Také současný Výzkumný a zkušební letecký ústav (VZLÚ) si dává za cíl být technickou základnou českého leteckého průmyslu. Což se mu daří – významně se podílí na nové generaci dvou dnes již téměř legendárních letadel. Ve zdejších halách se testuje nový letoun L-410 NG z produkce kunovické Aircraft Industries, pro Aero Vodochody Aerospace ústav provádí řadu certifikačních zkoušek další řady L-39, a technici VZLÚ mají na starosti také testy nového motoru, který se vyrábí u letňanských sousedů, ve společnosti GE Aviation Czech.

„Podobné národní letecké ústavy má řada států. Naší výhodou je, že máme blíže k samotnému leteckému průmyslu. Umíme nabídnout konkrétní řešení. A unikátní jsou také naše testovací kapacity. Máme halu na takzvané full-scale zkoušky, kdy se nepracuje s maketou, ale celým letadlem. Vejde se nám sem celý Boeing 737,“ říká Josef Kašpar, předseda představenstva a generální ředitel VZLÚ, jehož služeb využívají i špičky leteckého průmyslu jako je Airbus, Dassault, Gulfstream či Embraer.

Letňanský ústav je také zapojen do řady mezinárodních aktivit. Mezi ty největší patří například AFLoNext, projekt zaměřený na snížení odporu, hluku a vibrací u letadel, který koordinuje největší evropský hráč v leteckém průmyslu, společnost Airbus. Významné je také zapojení VZLÚ do evropského leteckého programu Clean Sky 2, v rámci něhož se ústav podílí na vývoji části rotoru rychlého vrtulníku společnosti Airbus Helicopters. Oba zmíněné projekty jsou přitom financovány z grantu Evropské komise.

Samotné nebe ale výzkumníkům z Letňan přestává být dost velké. Hned s několika projekty mají namířeno do vesmíru. Již dva roky, tedy dvojnásobek průměrné délky života družic obdobného typu, se na orbitě drží VZLUSAT-1. Ryze český satelit, na němž letňanský ústav spolupracoval s několika soukromými firmami a vysokými školami, má přitom nejen vědecký, ale i komerční potenciál. Testuje se tu třeba kompozitní radiační štít firmy 5M, který najde uplatnění v dalších satelitech či dronech. S konsorciem SpaceLab EU pak VZLÚ vyvíjí iontový motor, který může znamenat revoluci v družicovém pohonu. Pracuje totiž na principu urychlení zbytkové atmosféry Země a nepotřebuje tak žádnou další pohonnou látku. „Český kosmický průmysl má určitě potenciál. Řada velkých hráčů si všímá, že naše firmy řešení pro nejrůznější vesmírné technologie nabízejí a umějí na nich spolupracovat v rámci mezinárodních konsorcií,“ zdůrazňuje Josef Kašpar.

V ostré světové konkurenci má přesto český letecký průmysl podle šéfa VZLÚ jednu nevýhodu. „Na rozdíl od Rakouska, Německa nebo Polska u nás neexistuje žádný vládní program speciálně zaměřený na letecký průmysl. To oslabuje naši vyjednávací pozici v zahraničí, kde jsou synergie mezi národními i evropskými programy a byznysem zcela běžné. Letecký a kosmický průmysl přitom fungují na jiných základech, než je třeba výroba aut,“ upozorňuje Josef Kašpar. „Letadlo nebo satelit je investičně náročný celek. Nejde vlastně o výrobek, který lze jen tak prodat koncovému zákazníkovi, protože k jeho provozu potřebujete celý systém – od pozemního zabezpečení provozu až po údržbu a opravy. Ve finále je tak letecký průmysl postaven na B2B byznysu. My na rozdíl od automobilek jednotlivým lidem nic neprodáme,“ uzavírá šéf Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu.

BLAHOSLAV HRUŠKA

 

Vstup na chorvatský trh