ASIATÉ MILUJÍ PŘÍBĚHY

České pivo si razí cestu do jihovýchodní Asie – třeba pro Kozel ze skupiny Plzeňského Prazdroje byla Jižní Korea loni vůbec největší zahraniční odbytiště. Samotný produkt by ale neměl šanci bez spojení s českou historií a kulturou, kterou asijští vyznavači zlatého moku oceňují.

Jedním z ambasadorů Plzeňského Prazdroje se loni stal také Singapurec Jeremy Lim Weiting. Foto: Plzeňský Prazdroj

Restaurace Castle Praha v jihokorejském Soulu na první pohled působí bizarně. Mezi výškovými kancelářskými budovami ve čtvrti Hapjeong se ukrývá zmenšenina orloje naroubovaná na repliku Staroměstské radnice, uvnitř zase najdeme klenuté stropy imitující gotická sklepení, nápodoby brnění nebo kopie renesančních sgrafit z pražských domů. Do autentičnosti má Castle Praha skutečně daleko. Na druhou stranu ovšem nelze přehlédnout, že restaurace vznikla z upřímného obdivu k Praze a české kultuře. A že tu na jídelním lístku najdeme pečené vepřové koleno, guláš a samozřejmě hned dvě česká piva na čepu: Ježek a Primátor.

Castle Praha není jedinou výkladní skříní Česka, která vznikla díky nadšenému zápalu Korejců. V Soulu najdeme i další „české“ podniky – třeba restauraci Na zdraví v módní čtvrti Gangnam nebo loni otevřený podnik 1842, nazvaný podle letopočtu uvaření prvního plzeňského ležáku. Restaurace ostatně s Plzeňským Prazdrojem spolupracuje, a tak v 1842 není problém objednat si kromě klasické hladinky i pivo speciálně načepované – mlíko nebo šnyt.

Korejské restaurace inspirované Českem mají jedno společné. Kromě českých piv a jídel vycházejících ze středoevropské kuchyně se tu prodávají především příběhy. To potvrzuje i Ray Stark, regionální ředitel Asahi Breweries Europe pro Asii a Pacifik, který má v rámci této japonské skupiny propagaci Prazdroje na starosti. „V Koreji najdete na trhu prakticky všechny světové pivní značky. Jen Pilsner Urquell si ale může nárokovat, že je nejautentičtějším ležákem vůbec. Korejce fascinuje, že se něco vyrábí více než 170 let na jednom místě, ze stejných surovin a za použití stejných receptur,“ říká původem australský manažer.

Fotky s pivem? Skoro posedlost

Korejci podle něj patří mezi národy, které se snadno pro věc nadchnou. „V roce 2014 jsme otevřeli pop-up restauraci, kde se čepovala plzeň, prodávali jsme naše pivo ve skle i v plechu. Plánovali jsme, že po měsíci zase zavřeme, ale lidé z nás byli na sociálních sítích nadšeni, měli jsme pořád plno a dvoupatrový podnik nakonec vydržel čtyři měsíce,“ líčí Ray Stark. Věhlas českého piva podle něj výrazně pomáhají šířit také fotografie na sociálních sítích. „V Evropě i Americe lidé sem tam dají na svůj profil nějaký ten snímek s pitím nebo jídlem. Asiaté jsou ale takovým focením téměř posedlí,“ vysvětluje.

Jižní Korea zůstává pro české pivovarníky sice exotickým, nikoliv ale nevýznamným trhem. Loni sem české pivovary vyvezly 212 tisíc hektolitrů piva a Jižní Korea se tak hned po Rusku stala druhým nejvýznamnějším trhem mimo Evropskou unii. V této asijské zemi se dobře daří také „vlajkové lodi“ českých ležáků, značce Pilsner Urquell. „Ve východní Asii výrazně posilujeme. Jižní Korea je nyní naším třetím největším exportním odbytištěm, hned za druhým Německem a prvním Slovenskem,“ říká Zdeněk Kovář, mluvčí Plzeňského Prazdroje s tím, že značka je na vzestupu také v Japonsku, kde sídlí mateřská společnost Asahi. Kromě Prazdroje, který má nádech tradice a historie, sílí obliba Velkopopovického Kozla. „Jeho vývoz loni vzrostl o 16 %. Nejvíce jsme ho exportovali právě do Jižní Koreje, kde se těší velké oblibě především Kozel černý,“ dodává Zdeněk Kovář.

Způsob asijského pití Kozla by pivní staromilce asi neoslovil. Točí se totiž do sklenic, jejichž okraj je tvořen krustou z cukru a skořice. A leckdy se na povrch ještě přidává porce šlehačky. Zatímco Pilsner Urquell patří mezi prémiové značky, Kozel si snaží podle Raye Starka vybudovat image pití pro mladé. „Jen samotný produkt ale nestačí, v Koreji je nabídka obrovská. Na asijských trzích se vše točí kolem lidí, popíjení piva je spojené se soutěžemi a festivaly,“ doplňuje manažer.

V Jižní Koreji jsou k dostání všechna piva světových značek. Pilsner Urquell mezi nimi nechybí. Foto: Shutterstock

Pivní ambasadoři

Prazdroj na asijských trzích sází také na „pivní ambasadory“. Těmi se stávají proškolení výčepní, kteří projdou kurzem v Česku a dbají pak doma na správné ošetření piva. Plzeňský pivovar jich loni proškolil 120, z toho šestnáct nových výčepních pro asijské země. Export piva v sudech a tancích je ostatně trendem nejen v Prazdroji. České pivovary loni vyvezly v těchto obalech 2,6 milionů hektolitrů zlatého moku – poprvé více než v lahvích, plechovkách a malých soudcích.

Ray Stark je přesvědčen, že boom českého piva v Jižní Koreji může být inspirací pro expanzi do dalších zemí jižní a východní Asie. „Takových Korejí můžeme mít do deseti let celý tucet,“ myslí si. Kromě Japonska, které je pro skupinu Asahi v podstatě domácím trhem, věští velké šance pro expanzi českého piva v nejbližších letech třeba ve Vietnamu, z hlediska exportů druhé nejvýznamnější asijské zemi, kde se dovoz pěnivého moku z Česka v posledních třech letech zdvojnásobil.

Šance mají čeští exportéři také na Tchaj-wanu, v Singapuru a Hongkongu, kde byl v roce 2015 otevřen první podnik s čepovanou „plzní“ s prozaickým názvem Pivo. K dostání je tu třeba i lahvový Lobkowicz. Stále perspektivní je podle manažera Asahi Breweries Europe také Čína – byť tam se českým pivním exportům v posledních letech moc nevede. Tři roky po sobě vývoz z Česka klesá.

A co zkušený manažer, jenž se ve světě prodeje piva pohybuje čtvrtstoletí, radí českým pivovarníkům, kteří chtějí proniknout na asijské trhy? „Jediný recept neexistuje. Ke každé zemi je třeba přistupovat individuálně. Každopádně platí, že je třeba neustále zkoušet nové cesty a nepolevovat. A nezapomínat přitom na to, že příběh českého piva je v Asii artiklem sám o sobě,“ uzavírá Ray Stark.

BLAHOSLAV HRUŠKA

 

Export do Velké Británie