Agrární obchod s Ruskem:

SANKCE JSOU I ŠANCE

Sektory zemědělství a potravinářství v Ruské federaci prošly za posledních několik let velkou proměnou. Ozývá se kritika i obdiv. Zavedení „ruského potravinového embarga“ a pokles hodnoty rublu však byly klíčovým impulsem pro nastolení nového trendu. Rusko se z pozice jednoho z největších dovozců potravin pomalu přesouvá do role vývozce. Ne všem oborům, podnikům a regionům se ale daří stejně.

Přehlídka holštýnského skotu v Samaře za podpory českých firem. Foto: Nikola Hrušková

Jak toto ovlivňuje agrární obchod České republiky s Ruskem a s čím se české firmy musí potýkat? Potravinové embargo není plošné, a proto stále existuje široká škála agrárních oborů, kde spolupráce s Ruskem čile probíhá. Kdo chce, hledá cesty a snaží se přizpůsobit, což potvrzují i data za rok 2018, kdy český agrární export do Ruska dosáhl historicky nejlepších výsledků. Také nelze opomenout narůstající trend v exportu zemědělských a potravinářských technologií. Sečteno a podtrženo, české firmy jsou zdárným příkladem toho, že sankce mohou být také šance.

Změny v agrosektoru

Zatímco do zavedení „potravinového embarga“ Rusko dychtivě nakupovalo západní potraviny a další zboží, v roce 2014 přišel zlom. Nezpůsobilo ho jenom embargo, ale především devalvace rublu, která obchody se zahraničím téměř dvojnásobně prodražila. Idea vzkříšení domácího ruského zemědělství existovala na papíře již několik let, v tento moment však začalo pomalu docházet k reálným změnám a přílivu státních i soukromých peněz do agrárního sektoru.

Zemědělství nebylo možné zmodernizovat a postavit na nohy přes noc, ale během téměř pěti let, co trvá embargo, se začaly objevovat reálné výsledky. Díky tomu se Rusko stalo soběstačným například v produkci drůbežího a vepřového masa, brambor, obilí a dalších potravin, stalo se největším exportérem pšenice na světě a postupně si otevírá cestu na zahraniční trhy i pro další potraviny. Orientace směřuje na Čínu, jihovýchodní Asii či Blízký východ.

Ti, kterým se podařilo zapojit do obnovy ruského agrárního sektoru, někdy s nadsázkou říkají, že „zemědělství je nová ropa“. Je ale nutno podotknout, že ne všem oborům, podnikům a regionům se daří stejně dobře. Změny pociťují i ruští spotřebitelé, a to ne vždy úplně pozitivně. Sortiment potravin zůstává stále podobně široký, ale ceny se zvyšují a stabilní kvalita není vždy samozřejmostí. Nicméně čísla, která prezentuje ruská vláda, svědčí o tom, že ruský agrární sektor roste, podíl importovaných potravin se neustále snižuje a v regálech obchodů začíná dominovat ruské zboží. Novým cílem Ruska je zvýšit export potravin. Plán pro rok 2024 počítá s vývozem ruského agrárního zboží v hodnotě 45 – 50 miliard dolarů.

Poptávka po speciálním zboží

Domácí ruské změny a nové trendy ovlivnily spolupráci se zahraničními obchodními partnery, včetně České republiky. Mění se forma i obsah. Zájem o dovoz klesá, zato sílí tlak na lokalizaci výroby na území Ruské federace (takzvaná politika náhrady dovozu), k čemuž vláda a regiony nabízí investorům řadu finančních výhod a pobídek.

Rusko nechce nakupovat potraviny, které si je schopné samo vyprodukovat, proto poptávka zůstává především po speciálním zboží. V případě České republiky je to například pivo, maková semena, nečokoládové cukrovinky, nápoje, chmel či krmiva pro domácí mazlíčky. Od zavedení embarga je navíc mnohem větší zájem o obory, které pomohou k rozvoji ruského zemědělství a potravinářství – genetický materiál, násadová vejce, plemenná zvířata, semena a technologie. V těchto oborech jsou české firmy velmi aktivní a úspěšné, proto se spolupráci daří intenzivně rozvíjet.

Rekordní rok českého piva

V oblasti potravin je důležitým vývozním artiklem české pivo, které je pro Rusy dlouhodobě symbolem kvality. V roce 2018 dosáhl export českého piva do Ruska rekordních hodnot. České pivovary vyvezly téměř 375 tisíc hektolitrů v hodnotě přesahující 700 milionů korun, což je nárůst o 55 % oproti roku 2017. Rusko je tak nejvýznamnějším trhem pro české pivo mimo země EU a Česká republika je třetím největším exportérem piva do Ruska (po Německu a Bělorusku).

Je to obor, kterému se intenzivně věnují i akce ekonomické diplomacie. V loňském roce velvyslanectví v Moskvě zorganizovalo festival českého piva v moskevských restauracích a Českou republiku navštívila početná delegace ruských pivovarníků. Nestačí ale vyvážet pivní kulturu a podporovat jen finální produkt, je potřeba ukázat, jaké suroviny jsou na vstupu, jaké technologie se při výrobě používají a jakou tradici a zkušenosti odborníků s sebou nese české pivo. Tento komplex dává českému pivovarnictví punc výjimečnosti, který z ruské strany dlouhodobě vzbuzuje stabilní zájem o spolupráci.

Expanze technologií

Dalším úspěšným příkladem je export českých zemědělských technologií. Těžko říci, jestli by se tomuto oboru bez zavedení sankcí dařilo tak jako nyní. K dosažení soběstačnosti a úspěchů v produkci obilí, brambor a dalších plodin je zapotřebí kvalitní technika, jejíž nákup v Rusku v posledních letech stále roste. Českým firmám se daří uspět ve světové i státem dotované ruské konkurenci a české stroje je tak možné vidět na polích ve všech významných zemědělských regionech Ruska. Čeští exportéři zemědělské techniky se osvědčili díky kvalitě, doprovodnému servisu a také financování a pojištění, které jim poskytují Česká exportní banka (ČEB) a Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP).

Z polí se pomalu začíná přesouvat pozornost více ke zpracovatelskému a potravinářskému průmyslu, proto roste poptávka po zařízení pro mlékárny, masné provozy, zpracování obilí a olejnin a další potravinářské obory. To jsou perspektivní obory pro české exportéry.

Nestačí jednou přiletět

Ruský trh je obrovský a plný příležitostí, ale není pro každého. Pokud chce firma v Rusku uspět, nestačí jednou přiletět, poslat dokumenty a doufat v úspěch. Je to náročné teritorium, které je dobré poznat, a především důkladně pochopit. I když to může znít jako klišé, s ruskými partnery je potřeba kultivovat obchodní vztah podobně jako přátelství. Když budete mít na ruské straně partnera, se kterým bude fungovat vzájemná důvěra, pomůže vám překonat všechny těžkosti a překážky, které vás v Rusku bezpochyby potkají. Vstup na ruský trh vás může stát spoustu nervů a peněz, ale pokud věříte, že právě váš produkt má v Rusku potenciál uspět, může se vám toto rozhodnutí v budoucnu vyplatit.

NIKOLA HRUŠKOVÁ, zemědělská diplomatka, Velvyslanectví ČR v Moskvě

 

Martin Tlapa o vztazích a příležitostech v Austrálii a na Novém Zélandu