Větší diverzifikace znamená nižší riziko

Světová populace podle Světové banky v loňském roce přesáhla 7,5 miliardy, přičemž v Evropské unii žilo 512 milionů obyvatel, tj. necelých 7 %. V nadcházejících letech se bude podíl Evropanů na světové populaci nadále snižovat a stejně tomu bude i v případě podílu Evropské unie na světovém globálním produktu. To jsou poměrně silné argumenty pro to, aby se český export vydal ve větším měřítku za hranice Evropské unie.

Zahraniční obchod hraje pro malou otevřenou ekonomiku, jakou je Česká republika, stěžejní roli. Pokud vyjdeme z nejpoužívanějšího ukazatele otevřenosti ekonomiky, podílu zahraničního obchodu na hrubém domácím produktu, tak se na základě údajů Světové banky tento podíl v posledních letech pohyboval mezi 150 až téměř 160 % a od roku 1990 až na výjimky trvale roste.

Česká republika se tak z tohoto pohledu řadí mezi nejvíce otevřené země nejen v Evropě, ale i na světě. Zahraniční obchod je také v podobě čistých exportů důležitým přispívatelem k růstu českého hrubého domácího produktu. Obecně platí, že to, jak se hospodářsky daří našim klíčovým obchodním partnerům, do značné míry předurčuje i ekonomický vývoj v České republice.

Posledních několik let lze z pohledu vývoje zahraničního obchodu označit jednoznačně za úspěšné. A to platí bezesporu i pro rok 2017, ve kterém export v nominálním korunovém vyjádření vzrostl o 5,8 %, a hodnota vyvezeného zboží se v absolutních číslech vyšplhala na historické maximum ve výši 3,49 biliónu korun při kladné obchodní bilanci ve výši téměř 149 miliard korun. Ještě rychlejšího meziročního růstu v loňském roce dosáhl import s 6,6 % s celkovou výší dovezeného zboží v hodnotě přesahující 3,41 biliónu korun.

Příliš silná koncentrace

Vývoj exportu v posledních letech byl však zároveň ve znamení zvyšující se koncentrace z pohledu zbožového a pokračující silné orientace na vývoz do zemí Evropské unie.

Pokud začneme u vývozu zboží, posledních deset let je ukázkou dalšího prohloubení významu exportu motorových vozidel, a to i na úkor tradičního českého odvětví, jakým je strojírenství. Při použití metodiky přeshraničního pojetí vývoz silničních vozidel v roce 2008 tvořil 15,8 % veškerého exportu, zatímco v loňském roce tento poměr činil již 21,3 %. Při použití tzv. národní metodiky (národní pojetí) se export motorových vozidel ve 4. čtvrtletí loňského roku podílel na celkovém exportu dokonce 27,6 %, tj. z více jak čtvrtiny, zatímco podíl strojů a zařízení na celkovém exportu představoval jen 11,3 %.

Vzhledem k tomu, že automobilový průmysl lze považovat za tzv. cyklické odvětví, představuje zvyšující se podíl exportu automobilů pro budoucnost nemalé riziko. Pokud dojde v Evropské unii k poklesu poptávky po nových automobilech, bude to mít velmi pravděpodobně negativní dopad jak na český vývoz, tak i na hrubý domácí produkt.

Nespoléhejme jen na EU

Rovněž z teritoriálního pohledu přetrvává v posledních deseti letech silná orientace českého exportu na Evropskou unii. V roce 2008 šlo plných 86,3 % exportu do zemí Evropské unie, když loni to bylo 83,9 %. Jedná se tedy jen o nepatrné snížení. Za posledních deset let nedošlo k žádné změně ve vztahu Německu, když se podíl exportu do Spolkové země dlouhodobě pohybuje kolem 32 % z celkového exportu.

Od roku 2008 sice došlo k mírnému navýšení podílu exportu do dvou největších světových ekonomik – USA a Číny z 1,7 %, respektive 0,5 % na 2,2 % a 1,2 % v roce 2017, což je však stále jen zlomek toho, jaký je podíl exportu do zemí Evropské unie. Větší teritoriální diverzifikace mimo země Evropské unie přitom přestavuje určité východisko pro případný pokles poptávky v Evropě. Zatímco podíl českého exportu do USA a Číny loni činil jen 3,4 % z celkového českého exportu, v případě Německa to bylo 15,5 % (8,7 % do USA a 6,7 % do Číny).

Samozřejmě, že tradiční námitka o silném exportním sousedovi a navázání zahraničního obchodu na Německo je logická a Německo bude vždy naším klíčovým obchodním partnerem. Zvýšení vývozu do oblastí mimo Evropskou unii by nejen z pohledu diverzifikace určitě prospělo, a to i s ohledem na hospodářský potenciál neevropských destinací.

MIROSLAV NOVÁK, analytik, Akcenta CZ

 

Diskuse s ekonomy během porady ekonomických diplomatů