Volný obchod:

AFRIKA VYKROČILA VE STOPÁCH EVROPSKÉ UNIE

Africká unie se ve svých integračních snahách netají hlavním zdrojem inspirace, kterou nachází v Evropě. Nedávný start Africké kontinentální zóny volného obchodu (AfCFTA) je pravděpodobně nejvýznamnějším krokem v africkém integračním projektu od založení Organizace africké jednoty, předchůdkyně dnešní Africké unie, v roce 1963.

Foto: Shutterstock

Afričtí lídři slavnostně zahájili spolupráci v rámci AfCFTA na začátku července na mimořádném summitu v Niamey, hlavním městě Nigeru. Plně funkční má být nová zóna volného obchodu od příštího roku. A protože i Afrika má ráda symboly, bude 7. červenec oslavován jako Den africké integrace.

Ambicí AfCFTA je vytvořit jednotný kontinentální trh se zbožím, službami a dosáhnout volného pohybu osob i investic, což povede ke zvýšení obchodu v rámci Afriky. Ten dnes představuje méně než 17 % celkové obchodní bilance kontinentu. Africké země více obchodují s Asií, a ještě více s Evropou, než samy se sebou. Cílem je, aby se na 90 % výrobků obchodovaných v rámci zóny volného obchodu vztahovala nulová cla. Některé optimistické odhady předpokládají až 60% nárůst vnitřního trhu. Při realizaci AfCFTA se otevře největší zóna volného obchodu na světě podle počtu obyvatel s více než 1,2 miliardy spotřebitelů.

AfCFTA vytvoří podmínky pro využití demografické dividendy Afriky tvorbou pracovních příležitostí zejména pro mládež, ale také pro hospodářskou diverzifikaci. V tomto případě jde o úkol pro jednotlivé africké národní vlády, které musí urychlit tvorbu domácího kapitálu a investovat do podpory vytváření a rozšiřování malých a středních podniků s účastí mladé generace.

Pokud bude AfCFTA plněna v souladu se svým záměrem, výrazně sníží náklady na podnikání v rámci Afriky. Má totiž potenciál sjednotit velmi roztříštěný africký trh. Otázkou však je, zda je kontinent odhodlán zabývat se vážně necelními překážkami, chybějící infrastrukturou, všudypřítomnou korupcí (tedy i na hranicích) či byrokracií. A zcela zásadní otázkou je, zda je na kontinentu skutečně dostatek zboží k obchodování uvnitř kontinentu, který je historicky nastaven především na export surovin mimo kontinent. Implementace AfCFTA tedy bude vyžadovat masívní investice do industrializace, přičemž se, alespoň pro začátek, nabízí agroindustrializace.

Šance pro české firmy

Na první pohled by se mohlo zdát, že AfCFTA se týká pouze vnitřního trhu na africkém kontinentu. Příležitosti k podnikání, investicím a obchodu se zde však budou otevírat i pro firmy stojící mimo Afriku, včetně České republiky. Jaké? Můžeme je rozdělit do dvou časových etap.

V krátkodobém horizontu nabere ještě více na intenzitě „závod o konkurenceschopnost“, který přichází v okamžiku, kdy nadšení z čínských investorů již zdaleka není takové, jaké bývalo. Aby bylo co obchodovat, je to potřeba nejprve vyrobit či vypěstovat. Investice a technologie pro industrializaci se zaměřením na zemědělství a zpracovatelský průmysl budou velmi žádané. Současně bude důraz kladen i na infrastrukturní projekty zaměřené na budování, modernizaci a konektivitu výrobních a distribučních center s obchodními křižovatkami. A zde všude mají české firmy co nabídnout.

V dlouhodobém horizontu přinese implementace AfCFTA prosperitu a vyšší životní úroveň napříč Afrikou, ekonomicky silnější státy i firmy. Ekonomická stabilita s sebou ponese další pozitivní efekty. Vyšší konkurenceschopnost Afriky však bude stále více otevírat dveře těm podnikatelům a investorům, kteří nejsou vedeni na kontinent jen vidinou snadného zisku, ale mají dlouhodobou vizi.

KAREL HEJČ, Ministerstvo zahraničních věcí ČR

 

Sektorové rozvojove platformy