MŮŽEME SE TRVALEJI USADIT NA ZAHRANIČNÍCH TRZÍCH?

Kdo příliš dá na vítr, nebude sít. Kdo příliš hledí na mraky, nebude sklízet. Říká se v Kazateli. Navzdory stále pozitivním číslům naší ekonomiky obchází Českou republiku strach z nové recese.

Foto: MZV ČR

Máme řadu důvodů se strašit: obchodní války, brexit a obava z poklesu poptávky německé ekonomiky vytvářejí dohromady hořký koktejl dostatečně silný na to, abychom této skepsi podlehli. Není to nic nového, máme zřejmě v genech, že se spíše bojíme toho, co přijde, než abychom se na nové těšili. Každá změna je spíše starost, tvrzení, že nejhezčí chvíle jsou ty, které jsou před námi, se hodí jen do naivních textů idealistických snílků.

S českými firmami jsme společně za poslední roky ušli dlouhou cestu a naše role, role moderní ekonomické diplomacie, se zaměřila především na podporu vstupu na trh, získávání kontaktů a navazování obchodních partnerství. A samozřejmě na hledání a „třídění“ příležitostí.

Gratulace našim firmám

Našim firmám musím pogratulovat. Přestože je Německo nesrovnatelně větší ekonomika, vývoz v přepočtu na obyvatele máme vcelku srovnatelný, u nás za rok dosahuje 416 tisíc korun, v Německu 408 tisíc.

Jak ale tyto získané trhy udržet a rozvíjet? A jak vstupovat a pracovat se zahraničními trhy, kam přímý export neumožňují bariéry nebo vzdálenost spojená s dopravními náklady? To je téma, o kterém se nyní bavíme na Ministerstvu zahraničních věcí, když se zamýšlíme, jak ještě lépe sloužit českým firmám v zahraničí.

Když se díváme, co k tomuto najdeme u jiných globálně úspěšných zemí, zaujmou nás dvě věci. Tou první je snaha vlád podporovat dlouhodobější působení firem na zahraničních trzích, koneckonců průzkum německé rozvojové banky KfW ukazuje, že firmy s trvalými vazbami na zahraniční trhy rostou v Německu dvakrát rychleji. A druhou inspirací je viditelná posedlost povzbuzovat a dávat dohromady širší řešení – sdružení, konsorcia, integrátory vedené týmy firem a lidí, kteří nabízejí komplexnější přístup. Být blízko klientům v zahraničí a kombinovat vývoz se službami a investicemi. Rozvojové a obchodní projekty se tedy zdají být zajímavým mixem trendů inspirativních i pro Českou republiku.

Inspirace z Německa i Česka

Zkušenosti z Německa nejsou od věci. Proto je zajímavé, že dvě třetiny německých firem, které se různými formami usazují v zahraničí, očekávají zvýšení obratu, zatímco u “pouhých” exportérů navýšení předpokládá necelá jedna třetina.

Naši národní inspiraci nabízí v tomto smyslu také řada firem. Společnost LINET nedávno otevřela v zahraničí devatenáctou pobočku až v daleké Austrálii. A hlavní důvody? Musí být co nejblíže zákazníkovi. Čím složitější trh, tím větší potřeba speciální péče, která zajistí servis, propagaci a každodenní lobbování.

Další firmy vsadily na investice a v řadě případů tak překonávají různorodé překážky, celní i geografické. Jen v USA české firmy vytvořily investicemi 6800 pracovních míst a náš zastupitelský úřad avizuje další růst k hranici 9000. Výrobce optiky Meopta, zemědělské techniky Farmet i softwarová společnost Avast dokládají příklad různorodých sektorů, které tímto způsobem přibližují vlastní produkty svým klientům.

A co z této debaty vyplynulo pro naši ekonomickou diplomacii? Jsou jimi dva nové směry. Prvním je program Záruka zahraniční rozvojové spolupráce, který ve spolupráci s Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou nabízí zajištění za komerční úvěry zejména do více rizikových zemí. Druhým je možnost využít spolupráci zastupitelských úřadů s místními specializovanými a ověřenými firmami, které pomohou přímo v zahraničí vyřídit administraci, získání licence, zastupování či samotnou podporu zahájení výroby na místě. Tyto kroky jdou daleko za rámec toho, co dnes může nabízet zastoupení státu a česká diplomacie v zahraničí. Vycházíme ale z toho, co nabízejí jiné státy svým firmám, a zejména z toho, po čem řada českých firem volá. Pilotní projekty se úspěšně rozbíhají v Japonsku, Mongolsku, Indonésii a Maroku. Trochu odvážněji řečeno mysliveckým přirovnáním: když nalezneš v lese pelech, můžeš doufat, že blízko je i zvěř.

MARTIN TLAPA, náměstek ministra zahraničních věcí

 

Vstup na chorvatský trh