Rusko: Ekonomický výhled 2010-2012: mírně optimistická očekávání ruské vlády
Zdroj: Zastupitelský úřad České republiky v Moskvě
Dne 15. 7. 2009 Ministerstvo ekonomického rozvoje Ruské federace (MER) zveřejnilo na svých stránkách "Scénář fungování ekonomiky RF, základní parametry sociálně-ekonomického rozvoje RF v roce 2010 a letech 2011 a 2012". Ekonomové MER sestavili tři pravděpodobné varianty scénáře makroekonomického vývoje RF v roce 2010 a v letech 2011 a 2012.
Prognóza vychází z předpokladu, že v roce 2009 dojde k poklesu světové ekonomiky o 2,7 % s tím, že v roce 2010 bude obnoven její růst a to o 0,6–2,7 %.
Variantu, kterou vláda vybrala jako základ pro zpracování tříletého rozpočtu na období 2010–2012, je možné nazvat „mírně optimistickou“. K oživení ekonomiky má dojít díky pokračování investičních programů přirozených monopolů a státní podpory vnitřní poptávky. V takovém případě se předpokládá růst HDP v roce 2010 o 1 %, v roce 2011 o 2,6 % a v roce 2012 o 3,8 %, při deficitu státního rozpočtu na úrovni 6,5 % HDP v roce 2010 a 4 %, resp. 3 % v letech následujících. Zvýšení státní poptávky a rozšíření poskytování bankovních úvěrů mají podporovat růst soukromé investiční a spotřební poptávky.
Druhou variantou je varianta „konzervativní“, která předpokládá stagnaci ekonomiky následkem pokračujícího poklesu investiční poptávky, včetně státních investic při mírném růstu spotřebitelské poptávky a zásob. Předpokládaný růst HDP ve výši 100,1 % v roce 2010, 101,5 % v roce 2011 a 103,5 % v roce 2012. V této variantě v podmínkách pevně stanoveného deficitu státního rozpočtu na úrovni 5,5 % HDP v roce 2010, resp. 3 % a 2 % v letech následujících, v ekonomice dochází k prudkému poklesu státní poptávky a hlavně státních investic.
Současně byla zpracována doplňující „ropná varianta“, která je založena na předpokladu růstu cen ropy (cena ropy Urals v roce 2010: 60 USD/barel, v r. 2011: 70 USD/barel a v roce 2012: 77 USD/barel) a intenzivnějším oživení světové ekonomiky.
Varianta „mírně optimistická“ a „konzervativní“ se od sebe liší v podstatě pouze předpokládanou mírou státní podpory prioritních odvětví, vyjádřených výší deficitu státního rozpočtu a také odezvou podnikatelského sektoru na krizi.
Ministerští ekonomové míní, že ekonomiku může z krize vyvést růst cen ropy nebo protikrizová opatření vlády v případě, že budou rychlá a účinná. Růst cen ropy typu Urals v letech 2010–2012 na úroveň 60–77 USD za barel má zvýšit tempa růstu HDP o 0,8–1,5 procentních bodů, zvýšení deficitu státního rozpočtu o 1–1,5 procentních bodů zrychlí ekonomiku o 1–2 procentní body. S růstem cen ropy ministerstvo zřejmě nepočítá, protože má ve své prognóze založenu cenu ropy v letech 2010–2012 na úrovni 55–57 USD (mírně optimistická a konzervativní varianta), ačkoliv většina analytiků předpokládá růst cen ropy ve výši 65–70 USD za barel (ropná varianta). Těžba a export ropy budou klesat, s růstem exportu ropných produktů se počítá až v roce 2012. K růstu těžby a exportu plynu má dojít pouze v případě, že poroste poptávka v Evropě po této surovině. Ministerstvo konstatuje, že je třeba spoléhat se hlavně na své vlastní síly.
Druhou podmínkou nastartování ekonomického růstu je rozšíření bankovního úvěrování a snížení úvěrových sazeb. Nehledě na to, že Centrální banka (CB) Ruské federace postupně snižuje refinanční sazbu (od dubna 2009 jí snížila čtyřikrát, vždy o 0,5 procentního bodu na současných 11 % p.a.) objemy úvěrů se stále snižují a to v červenci o 0,8 % nefinanční sféře a o 1,1 % obyvatelstvu. Peněžními zdroji na úvěrovaní banky zřejmě disponují, ale pravděpodobně se bojí následné neschopnosti splácet (nebonitních dlužníků) a úvěry tak hodnotí jako nadmíru rizikové. Není zcela předvídatelný ani makroekonomický vývoj a tedy není jasné, zda se ekonomická situace nezhorší. Na druhou stranu banky investovaly v červnu o 15,8 % více prostředků do nákupu obligací především ruských společností, což je svým způsobem též forma úvěrování reálného sektoru.
Pro rok 2009 ministerstvo v podstatě nepočítá s růstem poskytnutých úvěrů – předpokládá růst pouze o 1,9 %. V letech následujících se má situace změnit – v roce 2011 je počítáno s růstem o 12 % a v roce 2012 již o 22–24 %. Počítá se i s růstem peněžní masy M2 v roce 2009 o 9–10 %, což by mělo mít pozitivní vliv na bankovní sektor. Pokles peněžní masy je minulostí – v současnosti roste, a od roku 2010 poroste o 19–22 %. Tento růst bude zajištěn hlavně růstem rezerv CB (proficitní běžný účet platební bilance, odliv kapitálu bude vystřídán přílivem) a čerpáním rezervního fondu na financování deficitu státního rozpočtu. Státní garance za poskytnuté úvěry by měly banky přimět k větší aktivitě na poli poskytování úvěrů a zbavit je pocitu nejistoty, který bezpochyby v současnosti v této oblasti panuje.
Co se týče inflace, vláda počítá s tím, že v roce 2010 nepřekročí 10 % (v roce 2009 by měla dle odhadů vládních ekonomů dosáhnout úrovně 11,6 %). V roce 2010 se počítá s jednocifernou inflací na úrovni 7–8 % a pro rok 2012 je plánována inflace ve výši 5–7 %.
Štědřejší rozpočtové výdaje ve formě investičních výdajů (2,3 % HDP oproti 2 % v pesimistické variantě) mají nastartovat celkový růst investic v ekonomice. Po odhadovaném poklesu o 21 % v tomto roce se předpokládá růst investic do základního kapitálu v letech 2011–2012 o 5,7 % a 9 %. V roce 2010 se počítá s růstem investic pouze o 0,4 % a to hlavně díky odvětvím, podporovaným ze státního rozpočtu; od roku 2011 se však počítá již s obnovením standardního úvěrování, které nastartuje investice do základních prostředků soukromým sektorem. Na tom je závislé i obnovení (nastartování) průmyslové výroby.
Konkurenční prostředí pro místní průmyslníky má být dle MER příznivé, spolehlivou překážkou dovozu bude nízká poptávka. K substituci importu budou potřeba nové kapacity a k modernizaci podniků úvěrové zdroje. V případě, že úvěrové zdroje nebudou k dispozici, nebude nahrazen import a nemusí dojít ani k ekonomickému růstu uvádí MER.
Životní úroveň obyvatelstva v post-krizovém období se bude obnovovat velice pomalu. Reálné příjmy v roce 2009 poklesnou o 4,1 % a v letech 2010–2012 porostou o 7,3 %, reálná mzda v roce 2009 poklesne o 4,6 %, a v letech 2010–2012 poroste o 4,4 %. Přibližně v roce 2011 by měly příjmy dosáhnout úrovně před krizí, ale mzdy nedosáhnou úrovně před krizí ani v roce 2012. Státním zaměstnancům budou mzdy dle tvrzení vlády indexovány (zvyšovány) o inflaci (10 %, 8 %, 7 % v letech 2010, 2011 a 2012). Důchody mají růst rychleji a ke konci roku 2012 se mají zvýšit dvojnásobně, v roce 2010 bude ze státního rozpočtu vyděleno 500 mld. rublů na zvýšení důchodů těm důchodcům, kteří odešli do důchodu v době existence SSSR. V roce 2010 by měl průměrný důchod dosáhnout úrovně 40 % průměrného výdělku (v současné době je to 27 %). Celkově sociální výdaje v roce 2010 budou činit dvě třetiny celkových rozpočtových výdajů. To je z jedné stranu dobře, ale nezakládá to žádné podněty a šance směrem k regeneraci a potřebné restrukturalizaci ekonomiky. Ovšem alternativa „sociálního nepoměru“ rozpočtu – nevyváženost příjmů obyvatelstva může být ještě nebezpečnější pro ekonomický růst než chybějící investice do infrastruktury nebo vysoce technologických odvětví.
Je třeba konstatovat, že MER zvolilo v podstatě realistický přístup k vypracování výše zmíněného výhledu. Beztak nepatrný ekonomický růst (nepočítá se s tím, že do konce roku 2012 bylo dosaženo předkrizové úrovně roku 2008) je však ohrožen možným poklesem cen ropy 30–40 USD za barel a nezbytnou následnou devalvací rublu a zrychlením inflace. Otázkou také zůstává, zda se podaří nahradit import, zda bude vláda disponovat dostatečnými zdroji na financování infrastrukturálních projektů a zda přistoupí k restrukturalizaci ekonomiky jako celku.
V podmínkách stlačení spotřebitelské poptávky, zhroucení investic a začínající druhé vlny devalvace pravděpodobně nelze počítat s ekonomickým růstem. Na druhou stranu, vzhledem k tomu, že hospodářské ukazatele a výkonnost ekonomiky v roce 2009 značně poklesla, a právě tyto ukazatele budou brány za základ pro srovnání s rokem 2010, je možný i jejich růst. Mnohé samozřejmě bude záviset na vývoji světové ekonomiky a rychlosti s jakou se jí podaří znovu nastartovat.
Originální znění dokumentu je k dispozici zde.