Vodní krize v JAR: šance pro české vodohospodáře

Jihoafrická republika se potýká s nebývalým suchem, které se s různou intenzitou opakuje již několik let po sobě. Celkový srážkový úhrn se v JAR pohybuje dlouhodobě pod celosvětovým průměrem. Nejinak je tomu i v regionu Západního Kapska.

Díky intenzivním kampaním tamní regionální vlády a také díky dlouho očekávaným dešťům se obyvatelům Kapského Města nakonec podařilo odvrátit takzvaný „den nula“, tedy okamžik, kdy by z kohoutků přestala téct voda. Město snížilo svou spotřebu o více než polovinu. Aby se však v budoucnu předešlo obdobným krizovým situacím, je i nadále potřeba používat efektivní technologie a inovativní řešení, což představuje příležitosti pro české vodohospodářské firmy.

Úbytek vody je patrný i na přehradě Theewaterskloof nedaleko Kapského Města. Foto MZV

Celková vodohospodářská situace v Západním Kapsku je špatná. Vzhledem k velmi malému srážkovému úhrnu a stále narůstající spotřebě vody v posledních letech se zásoby vody v šesti stěžejních přehradách v okolí Kapského Města snížily na pouhých 16 procent. Místní vláda tak byla nucena stanovit zmíněný „den nula“ („day zero“). Po přerušení dodávek pitné vody by místní obyvatelé byli odkázáni na velmi omezené množství pitné vody poskytované z mobilních cisteren.

Do správy Kapského Města přitom spadají asi 4 miliony obyvatel a ročně jej navštíví více jak dva miliony turistů. Přerušení dodávek vody by tak mělo dalekosáhlý a velmi negativní dopad na mnoha úrovních.

„Šetři jako místní“

Vláda Západního Kapska proto společně s radnicí Kapského Města zavedla celou řadu opatření, které podpořila masivní marketingovou kampaní, vyzývající obyvatele i turisty k šetrnému nakládání s vodou (kampaň „Save like a Local“, volně přeloženo „Šetři jako místní“).

Byly postaveny tři odsolovací stanice, povolená spotřeba vody byla omezena na pouhých 50 litrů na osobu a den (jihoafrický průměr je 233 litrů denně), opatření také zahrnovala instalaci suchých záchodů, speciálních úsporných kohoutků a dispenzorů s dezinfekcí, opravy vodního potrubí, aby se zamezilo zbytečným ztrátám, a řadu návodů, jak šetřit vodou a dlouhodobě tak snížit její spotřebu. Ta v letech 2015 a 2016 v Kapském městě dosahovala přibližně 1,2 miliardy litrů denně.

Vláda Západního Kapska s radnicí Kapského Města zavedla celou řadu opatření, jak spořit s vodou. Foto MZV

Spotřeba klesla na polovinu

Díky zmíněným opatřením klesla spotřeba na dnešních zhruba 536 milionů litrů vody. Celková spotřeba vody se tak během jednoho roku úctyhodně snížila o více než polovinu, což ve spojitosti s vydatnými a dlouho očekávanými srážkami krizi prozatím zažehnalo.

Přesto i nadále v Kapském Městě platí úsporná opatření 5. stupně, v rámci nichž je povoleno denně spotřebovat pouhých 70 litrů vody na osobu a vláda stále hledá řešení, která by v budoucnu podobným krizovým situacím zamezila.

Všechny tři odsolovací stanice v Kapském Městě (Strandfontein, V&A Waterfront a Monwabisi) jsou již v provozu a produkují asi osm milionů litrů vody denně. Vzhledem k celkové spotřebě vody ve městě to ale nepředstavuje dostatečné množství, a je proto stále potřeba kapacitu navyšovat a současně hledat i jiná nízkoenergetická řešení.

Jihoafrická republika, zejména Západní Kapsko, tak představuje řadu příležitostí pro české firmy z oblasti vodohospodářství, které mohou poskytnout inovativní řešení a potřebné know-how. Konkrétněji lze zmínit vše, co souvisí s nízkoenergetickými odsolovacími technologiemi, alternativními zdroji získávání pitné vody a opětovného používání odpadní vody. Dále jsou vítaná řešení, která obecně přispívají ke snížení spotřeby vody, například bezvodé toaletní a jiné systémy. Uplatnění naleznou také výrobní, pěstitelské a jiné spotřební postupy a technologie, které jsou nenáročné na spotřebu vody, nebo know-how, jak zefektivnit současné rozvody vody. Ve většině případů se jedná o celá komplexní řešení a subdodávky z drtivé většiny provádí místní partner.

Veškeré vodohospodářské projekty mají formu veřejných zakázek a případné informace o nich jsou volně dostupné.

DAVID VAVERKA, ekonomický diplomat, ambasáda v Pretorii

 

Náměstek Martin Tlapa o Programu Záruka zahraniční rozvojové spolupráce