Turci vydali manuál pro energetické investory

Turecko představuje šestý největší evropský trh s elektrickou energií a je jejím pátým největším spotřebitelem v Evropě (celosvětově 18. místo). Od roku 2002 roste spotřeba v průměru o 5 % a během deseti let se očekává její navýšení o dalších 50 %. Vzhledem k nutnosti stavby nových energetických celků, zvláště s využitím obnovitelných zdrojů, připravilo turecké ministerstvo energetiky a přírodních zdrojů investiční manuál pro energetický sektor – zaměřený zejména na zahraniční investory.

Turecko se hodlá do budoucna více zaměřit na investice do obnovitelných zdrojů. Foto: Shutterstock

Celkový instalovaný výkon tureckých elektráren překročil ke konci loňského srpna 87 gigawattů. Jen za rok 2017 zaznamenalo Turecko zvýšení spotřeby energie o 6700 MW. Podíl soukromého sektoru na výrobě elektřiny dosáhl k loňskému srpnu 85,2 % (pro srovnání – v roce 2002 to bylo 40 %).

Obnovitelné zdroje

Turecko si klade za cíl zvýšit do roku 2023 podíl domácí obnovitelné energie na výrobě elektřiny na dvě třetiny. Investiční manuál představuje obnovitelné zdroje jako jeden z hlavních směrů budoucích investic. Právě zde je možné hledat zajímavý potenciál i pro české firmy.

Turecký mechanismus podpory obnovitelných zdrojů YEKDEM – RER vychází z předpokladu navýšení kapacity výroby v oblasti solární a větrné energie o dalších 10 GW do roku 2026.

Turecko má velmi příznivé podmínky v oblasti solární energie – 7,5 hodin slunečního záření denně, což představuje záření na úrovni 1,527 kWh/m2 ročně.  Turecký potenciál tak výrazně přesahuje využitelnou kapacitu většiny evropských zemí. Přesto je v Turecku momentálně instalováno jen pět „solárních“ gigawattů.

Instalovaný výkon tureckých větrných elektráren v současnosti dosahuje 7 GW a další větrné elektrárny o kapacitě více než 3 GW jsou ve výstavbě. Ani turecký potenciál v sektoru větrné energie není zdaleka naplněn, odborné studie odhadují možnosti na 37 GW pro pobřežní regiony a 11 GW pro další oblasti země.

Plyn i jádro

V roce 2018 objednalo Turecko dva plovoucí terminály pro zkapalněný zemní plyn (FSRU). Cílem je do roku 2023 zvýšit skladovací kapacitu podzemních zásobníků zemního plynu na 11 miliard m3.

Turecko dále ve spolupráci s ruskou korporací Rosatom pokračuje ve výstavbě jaderné elektrárny Akkuyu, která by se společně s druhou a případně třetí plánovanou jadernou elektrárnou měla podílet na zhruba 10 procentech výroby jaderné energie ve střednědobém horizontu.

Solární a větrné tendry

V roce 2017 vypsalo Turecko dva tendry na solární a větrné elektrárny o výkonu 1 GW. Loni pak byla zveřejněna nová nabídka na projekt offshorového větrného parku o výkonu 1,2 GW, který by se mohl stát největším na světě. V letošním roce plánuje Turecko další fotovoltaický a větrný tendr s cílovou kapacitou 1 GW.

Plánované turecké investice budou znamenat rostoucí poptávku po výrobcích energetického strojírenství včetně turbín nebo dodávkách fotovoltaických zdrojů. Čeští investoři se případně mohou zúčastnit tendrů na větrné či solární parky.

Jan Ondřejka, ekonomický diplomat, Generální konzulát ČR v Istanbulu

 

Ekonomický diplomat ze zastupitelského úřadu ČR v Tbilisi o možnostech exportu do Gruzie