Těžaři v Jižní Africe chytají nový dech

Bohatá historie těžebního průmyslu v Jižní Africe má své počátky ve druhé polovině 19. století a zejména díky ní se Jihoafrická republika stala nejvyspělejší ekonomikou na černém kontinentu. Navzdory významným změnám v posledních desetiletích zůstává tato země i dnes těžební velmocí. Pokud chystané reformy znovu posílí zájem investorů o tradiční těžařské odvětví, řady nových příležitostí se budou moci chopit také české firmy.

Díky těžebnímu průmyslu se Jižní Afrika stala nejsilnější ekonomikou černého kontinentu. V posledních dekádách toto odvětví upadalo, ale může chytit nový dech. Foto: Shutterstock

Těžební průmysl byl až do 90. let minulého století hlavní hybnou silou ekonomiky a zasloužil se také o její značnou diverzifikaci – největší v celé Africe. V posledních dvou dekádách zaznamenávala těžba nerostných surovin úpadek, ale JAR stále disponuje více než 1700 činnými doly.

V Jižní Africe převládá hlubinná těžba, nachází se zde osm z deseti nejhlubších dolů na světě. Těžební průmysl je v současné době na rozcestí. Není pochyb o tom, že potřebuje řadu reformních a revitalizačních opatření. Dobrou zprávou bylo pro těžaře zvolení prezidenta Cyrila Ramphosy a jmenování ministra nerostných zdrojů Gwedeho Mantasheho. Oba tito politici mají letité zkušenosti z tohoto odvětví.

Na počátku byly diamanty

Za počátek těžební éry v JAR lze považovat nálezy diamantů v oblasti Orange River ve druhé polovině 19. Století, následné nálezy zlata ve městech Pilgrim’s Rest, Barberton a později pak v oblasti Witwatersrand, kde byla nalezena největší zlatá žíla na světě. Právě zde se postupem času rozvíjela jedna z nejvýznamnějších ekonomických metropolí Afriky – Johannesburg. Tedy město, které v období „zlaté horečky“ doslova vyrostlo na zlatě.

Více než dvě desetiletí vlády Afrického národního kongresu od poloviny devadesátých let minulého století se ale na těžebním průmyslu podepsaly velmi negativně. Toto klíčové odvětví zaměstnávalo v osmdesátých letech více než 750 tisíc Jihoafričanů a mělo zhruba pětinový podíl na hrubém domácím produktu. Dnes zaměstnává zhruba 460 tisíc lidí a podíl na HDP klesl na necelých osm procent.

I dnes ale Jižní Afrika těží více než 50 různých nerostů a je nadále největším producentem platiny, chromu, manganu, vanadu a vermikulitu. JAR je také sedmým největším těžařem zlata a uhlí na světě, v produkci diamantů zaujímá páté místo.

Prezident Cyril Ramphosa díky svým zkušenostem z těžebního průmyslu přináší naději na další rozvoj tohoto odvětví. Foto: Ambasáda v Pretorii

Potřeba inovací

Navzdory obrovským nerostným rezervám se těžba stává stále nákladnější – do značné míry právě proto, že jde převážně o těžbu hlubinnou. Dalším velkým úskalím zůstávají mnohdy nedostatečné pracovní podmínky zaměstnanců, které neodpovídají požadovaným bezpečnostním předpisům. Jižní Afrika také potřebuje celkovou inovaci těžebních technologií.

Na současném stavu se dále podepsal pokles ceny těžených komodit a vysoká cena elektřiny, která je po výdajích na zaměstnance druhým největším nákladem těžebních společností – dosahuje zhruba 20 % veškerých nákladů těžby. Velký problém pak představuje nelegální těžba, do níž se pouštějí bývalí horníci, kteří přišli o práci.

Nástup nového prezidenta Cyrila Ramaphosy, zakladatele Národní hornické unie (National Union of Mineworkers), nicméně povzbudil řadu diskuzí a iniciativ, které mají vést ke zlepšení celkového prostředí v těžařském průmyslu. Toto odvětví tedy podle všeho směřuje k významným inovacím, pevnějšímu institucionálnímu rámci a celkovému navrácení důvěry zahraničních i místních investorů.

Šance pro české firmy

Pod vedením ministra Gwedeho Mantasheho byla po dlouhých vyjednáváních odsouhlasena Nová těžební charta (New Mining Charter). Ta je sice právně nezávazná, ale upravuje a vyjasňuje řadu otázek týkajících se zejména zapojení místních černých obyvatel do vlastnických a řídících struktur těžebních společnosti. Právě tato charta by společně s chystanou úpravou legislativy měla opět posílit důvěru investorů.

Pokud se pozitivní očekávání potvrdí, je možné předpokládat, že těžební společnosti začnou znovu více investovat do rozvoje těžby. Může se tak objevit řada nových příležitostí pro české společnosti – zvýšená poptávka se pravděpodobně bude týkat technologií zejména hlubinné, ale i povrchové těžby, nebo nízkoenergetických technologií zpracování nerostných surovin. Tuzemské firmy mohou najít uplatnění při revitalizaci zastaralých důlních zařízení, zvyšování bezpečnosti v dolech a také v geologickém průzkumu.

DAVID VAVERKA, ekonomický diplomat, ambasáda v Pretorii

 

Náměstek Martin Tlapa o exportu do Afriky