Případy platební neschopnosti firem budou stále častější

Dlouhé období, kdy případů platební neschopnosti firem na rozvinutých trzích ubývalo, je u konce. Ukazuje to analýza Atradius Economic Research z února 2019. Spolu se zpomalením růstu globálního HDP se předpokládá jednoprocentní nárůst případů platební neschopnosti – poprvé od roku 2009.

Rizika spojená s exportem do Německa představila na semináři v Ostravě generální ředitelka Atradius Markéta Stržínková. Foto: HATcom

Celkový nárůst počtu společností v úpadku „táhne“ západní Evropa (+2 %), přičemž situace je nejsložitější ve Velké Británii a Itálii. Stabilnější vyhlídky nabízí oblast Severní Ameriky (0 %) a asijsko-tichomořský region (+1 %), i zde se ale objevují rizika pramenící z nejistoty na poli mezinárodního obchodu. V roce 2019 se předpokládá nárůst případů platební neschopnosti, a to poprvé od celosvětové finanční krize. Tento vývoj přibližně kopíruje globální ekonomický cyklus, který vrcholil v loňském roce.

„Jakkoli globální ekonomika zažívá nejrychlejší expanzi od roku 2011, podnikatelské prostředí začalo oslabovat. V roce 2018 klesl počet insolvencí napříč vyspělými ekonomikami už jen o 2 % a situace se ještě zhoršila v posledních měsících. Předpověď růstu ekonomiky pro tento rok je na pouhých 2,7 % a spolu s tím předpokládáme zvýšení počtu případů platební neschopnosti napříč těmito trhy o 1 %,“ vysvětluje Markéta Stržínková, generální ředitelka pojišťovny Atradius, která se zabývá pojišťováním úvěrů a podnikatelských rizik.

Podle studie Atradius Economic Research z února letošního roku čeká výraznější nárůst (větší než 2 %) počtu insolvencí čtveřici zemí západní a severní Evropy: Velkou Británii, Itálii, Švýcarsko a Švédsko. Naopak další výrazný pokles podobných případů se očekává v Lucembursku (až o 10 %), ale také v Řecku (−8 %), Španělsku (−5 %), Dánsku a na Novém Zélandu (−3 %). S výjimkou Řecka a Španělska je důvodem vliv nízké srovnávací základny z roku 2018 a nikoli ekonomický růst. Většina zemí nicméně spadá do stabilní kategorie navzdory zpomalení růstu napříč téměř všemi vyspělými ekonomikami, a to hlavně díky umírněnějšímu postoji centrálních bank a „pauze“ ve zpřísňování měnové politiky.

„Nejistota ohledně dalšího vývoje obchodní politiky na většině trhů přetrvává a negativní vliv může mít také politická nejistota na národní – v případě Francie nebo Itálie – nebo regionální úrovni v případě Velké Británie a Brexitu. Pomalejší růst eurozóny není jen dočasný a ani letos by se HDP neměl zvýšit o více než 1,4 %. Důvěra podnikatelských subjektů klesá a nejistota bude mít vliv na investice zejména v sektorech orientovaných na export,“ dodává Markéta Stržínková.

 

 

Náměstek Martin Tlapa o Programu Záruka zahraniční rozvojové spolupráce