Přeshraniční e-shopy v Číně: šance pro české firmy

Přeshraniční elektronický obchod (Cross-border e-commerce) v Číně získává na významu. A to nejen díky sílící poptávce domácích spotřebitelů, ale i novým zvýhodněným podmínkám, jež vláda přijala na konci loňského roku. Otevírá tak cestu a příležitosti firmám, které na čínském trhu prozatím aktivně nepůsobí.

Ilustrační foto: Shutterstock

Přeshraniční elektronický obchod (Cross-border e-commerce) v Číně získává na významu. A to nejen díky sílící poptávce domácích spotřebitelů, ale i novým zvýhodněným podmínkám, jež vláda přijala na konci loňského roku. Otevírá tak cestu a příležitosti firmám, které na čínském trhu prozatím aktivně nepůsobí.

Přeshraniční nakupování na e-shopech se v Číně díky silné poptávce spotřebitelů po prémiových značkách a vysoce kvalitních zámořských produktech, jež na domácím trhu nelze nalézt, stále více rozrůstá a získává na významu. V roce 2018 cross-border e-commerce v Číně generoval tržby ve výši 7,6 bil. jüanů (1,1 bil. USD). Do roku 2020 se očekává, že zahraniční zboží prodávané prostřednictvím e-shopů bude nakupovat čtvrtina čínské populace. Nová vládou přijatá nařízení tomu ostatně nasvědčují.

Na konci listopadu loňského roku Státní rada ČLR přijala několik nových nařízení, která mají podpořit rozvoj přeshraničního elektronického obchodu.

Původní seznam zboží osvobozeného od cla byl rozšířen o dalších 63 kategorií výrobků včetně oblíbeného spotřebního zboží jako je elektronika, malé domácí spotřebiče, zdravotnické výrobky či potraviny. Nový seznam zboží osvobozeného od cla (naleznete jej zde) tak čítá celkově 1 321 položek. Seznam prozatím není dostupný v angličtině, nicméně lze v něm vyhledávat dle příslušných HS kódů. Obrátit se firmy mohou také na ekonomický úsek české ambasády či kancelář CzechTrade v Pekingu.

Změny zaznamenala také bezcelní kvóta pro jednotlivé transakce. Ta se zvýšila z původních 2 000 jüanů (cca 291,62 USD) na 5 tisíc jüanů (729,05 USD), tj. o 150 %. Těžit z toho budou zejména spotřebitelé, kteří nakupují výrobky s vysokou hodnotou. S růstem peněžní hodnoty pro jednotlivé transakce vzrostl také maximální roční objem transakcí na spotřebitele, a sice z původních 20 000 jüanů (2 916,20 USD) na 26 tisíc jüanů (3 791,06 USD). Lze očekávat, že se zvyšujícím se příjmem obyvatelstva se do budoucna bude navyšovat i tato kvóta.

Zvýšit se má i počet pilotních zón cross-border e-commerce, jejichž počet má vláda postupně rozšířit o dalších 22 měst (včetně Pekingu, Nanjingu a Shenyangu) na celkových 35 měst. Zahraniční firmy zasílající své zboží do Číny skrze elektronické obchody se tak mohou těšit na jednodušší celní postupy a další podpůrné politiky ve vícero městech.

Spousta českých firem, které jsou v Číně úspěšné, si už svou cestu na čínský e-commerce našla. Přeshraniční elektronický obchod však nyní otevírá cestu a příležitosti i těm firmám, které nejsou dostatečně silné na to, aby na čínském trhu mohly působit či zatím o čínském trhu jen uvažují. Patří sem například malé a střední podniky. Těm cross-border e-commerce nabízí vhodnou příležitost, jak si trh pro svůj produkt otestovat, přesvědčit se o zájmu o svůj produkt nebo poznat charakter a nákupní chování čínských spotřebitelů.

Cross Border e-Commerce navíc otevírá možnosti i některým specifickým výrobkům, jako jsou například zemědělské produkty. Export zahraničních zemědělských produktů do Číny je svázaný četnými pravidly čítající vývozní a dovozní povolení, zdravotní certifikáty a další. Tato nařízení nicméně nejsou relevantní pro vybrané zemědělské produkty, jako například zpracované potravinářské výrobky, jež jsou zasílány v omezeném množství prostřednictvím individuálních balíčků konkrétnímu spotřebiteli. Znamená to tak, že skrze cross-border e-commerce lze existující nařízení legálně obcházet, což také představuje příležitost pro české zemědělské produkty.

Do roku 2020 se očekává, že zahraniční zboží prodávané prostřednictvím e-shopů bude nakupovat čtvrtina čínské populace. Foto: Shutterstock

České pavilony

Ať už se jedná o cross-border e-commerce či e-commerce, ekonomický úsek české ambasády v Pekingu ve spolupráci s kancelářemi agentury CzechTrade v Číně pomáhá českým firmám otevírat tento další prodejní a zejména vstupní kanál na čínský trh. V posledních třech letech tak na čínských e-shopových platformách Alibaba/Juhuasuan, ICBC a Suning vytvořil dva české pavilony, jmenovitě ICBC Czech Mall (r. 2016) a Suning Czech Pavilion (r. 2017). Přidanou hodnotou těchto pavilonů je, že nabízí české zboží pod jednou střechou. České zboží a značky jsou tak pro čínského spotřebitele, který zatím příliš nerozumí českým značkám, snáze dohledatelné a pro české prodejce v některých případech i snáze prodejné.

Dalším krokem, který česká ambasáda společně s CzechTrade připravuje, je zřízení prodejních kanálů na vybraných čínských platformách pro přeshraniční elektronický obchod. Cílit bude projekt na ty nejvýznamnější, mezi něž v Číně patří Kaola.com, TMall Global, JD Worldwide či WeChat.

V rámci spolupráce Číny se zeměmi střední a východní Evropy, neboli 16+1, došlo již v loňském roce na popud Česka k otevření Central Eastern European Countries (CEEC) Pavilonu na platformě Kaola.com. Jedná se tak o konkrétní výsledek a přínos konference ministrů obchodu zemí 16+1 včetně návazného veletrhu China-CEEC Investment and Trade Expo.

Ekonomický úsek české ambasády v Pekingu společně se zahraniční kanceláří agentury CzechTrade v Pekingu připravuje projekt na podporu ekonomické diplomacie (PROPED), který má podpořit další prodej českých výrobků na cross-border e-commerce platformách. Přínosem projektu pro české firmy bude zejména skrze reálná data (získání přesných čísel o prodejích) zjistit, zda má značka/výrobek v Číně potenciál pro dlouhodobý prodej. Firmy, které mají zájem o účast v projektu či se obecně chtějí dozvědět více o možnostech prodeje skrze cross-border e-commerce, se tak mohou hlásit CzechTrade na adrese: katerina.durove@czechtrade.cz nebo ekonomickému úseku české ambasády v Pekingu na adrese: commerce_beijing@mzv.cz.

Barbora Mbuyi Kocourková, ekonomická diplomatka, Velvyslanectví ČR v Pekingu

 

Náměstek Martin Tlapa o Programu Záruka zahraniční rozvojové spolupráce