NOVÉ PŘÍLEŽITOSTI VE ZDRAVOTNICTVÍ V SAUDSKÉ ARÁBII

Saúdský zdravotnický sektor dosáhl v loňském roce hodnoty 40 miliard USD, je tak největší v regionu. Investiční náklady k dosažení cílů vládní strategie Vision 2030 byly vyčísleny na 66,7 mld. USD, a to zejména do výstavby zdravotnických zařízení, pořízení špičkové zdravotnické techniky a vzdělání. Výzvy v podobě prodlužující se střední délky dožití, civilizačních chorob, ale i postupné nahrazování zahraničních lékařů místními představují významnou příležitost pro zahraniční firmy včetně českých.

Foto: shutterstock

Trendy a výzvy pro saúdské zdravotnictví

Za posledních třicet let se střední délka dožití v Saúdské Arábii zvýšila ze 66 na 74 let. Počet obyvatel by měl dosáhnout 34,7 milionu do roku 2020, přičemž přibližně 18% by měla tvořit věková skupina nad 50 let. Věkový medián v roce 2018 činí 30,2 let, průběhem času tak budou výrazně stoupat náklady na zdravotní péči výrazně většího absolutního počtu osob, než dosud. V roce 2030 se předpokládá, že až 12,5 milionu občanů bude starších 50 let.

Saúdská Arábie očekává setrvalý nárůst poutníků do svatých měst, přičemž do roku 2030 se jich očekává až 30 milionů. Ve svatých městech Mekka a Medína se v současné době nachází 25 nemocnic a 158 klinik. V Medíně pak vzniká nemocnice King Abdulaziz Specialist Hospital přímo pro potřeby poutníků. Tento projekt dosahuje hodnoty 400 milionů dolarů.

Ekonomická prosperita země vedla také k rozšíření nezdravého životního stylu. Saúdská Arábie se ve výskytu diabetu zařadila na 13. příčku na světě a na 14. v oblasti obezity. Dle Světové zdravotnické organizace stojí za až 71% úmrtí nepřenosné choroby v čele s kardiovaskulárními poruchami. Náklady na prevenci, nutnost zvýšené frekvence návštěv lékařů či zvýšené užívání specializované medikace výrazně zvyšuje náklady na zdravotnictví, které je jinak možné snížit nemedicínskými preventivními kroky (propagace sportu, racionálního stravování, atd.). V současné podobě se však jedná ve všech výše uvedených oblastech o rostoucí trh.

Značná část poptávky po lékařském personálu je v současné době pokryta zahraničními pracovníky. Součástí vize 2030 je i postupné nahrazení těchto pracovníků místními silami v řadě sektorů, včetně zdravotnictví. Vize 2030 si klade za cíl navýšit počet rezidentních doktorů v programech dalšího vzdělání z 3200 na 4000 a zvýšit podíl kvalifikovaných místních pracovníků mezi podpůrným zdravotním personálem ze 70,2 / 100 000 obyvatel na 150 / 100 000 obyvatel do roku 2020. Tento trend si vyžádá vysoké investice do vzdělání, včetně programů studia v zahraničí, z čehož by mohly těžit také české studijní programy, které v teritoriu mají dobré jméno, zejména v oblasti rehabilitace.

Vládní plány a strategie pro rozvoj zdravotnictví  

Vzrůstající poptávka po zdravotních službách daná jak růstem počtu obyvatelstva, tak výzvami spojenými s nárůstem střední délky dožití, počtu civilizačních chorob či zvyšujícím se povědomím obyvatelstva o péči o zdraví, pak nutně přináší nemalé náklady, na kterých se Ministerstvo zdravotnictví podílí z cca 50%, ostatní vládní a polovládní instituce z 20% a soukromý sektor taktéž z 20%. Vzhledem tendenci růstu nákladů na zdravotnictví vláda usiluje o zvyšování podílu soukromého sektoru.

Hlavní střednědobou strategií Saúdské Arábie je Vize 2030, která pro sektor zdravotnictví vypočítává hlavní trendy a cíle, ke kterým budou vládní opatření směřovat. V první řadě tak bude velká pozornost věnována optimalizaci využití existujících zdravotnických zařízení, a zároveň posílení služeb preventivní a následné péče. Tyto služby by také měly být úžeji propojeny se sociálními službami. Také role vlády a vládních institucí by se postupně měla přesouvat od hlavního plátce spíše k zaměření na plánování, dozor a regulaci.

Jedním z deklarovaných cílů Vize 2030 je také postupná privatizace veřejného zdravotnictví, přičemž prvním krokem bude „korporatizace zdravotnictví“, kdy bude převedena odpovědnost za poskytování zdravotní péče na státní podniky, které si budou vzájemně konkurovat. Větší flexibilita ve volbě poskytovatele zdravotní péče by pak měla být klíčovým faktorem ve zvyšování efektivity těchto zdravotnických zařízení.

Strategie Vize 2030 zahrnuje dílčí plány pro kratší časový horizont. Jedním z nich je Národní transformační program (NTP), který stanoví cíle do roku 2020. V sektoru zdravotnictví jsou hlavními cíli zvýšení podílu soukromého sektoru na financování z 25% na 35%, přičemž se očekává zvýšení počtu licencovaných soukromých zdravotnických zařízení ze 40 na 100. Vláda plánuje privatizovat 295 nemocnic a 2259 zdravotnických středisek. Tento krok představuje zajímavou investiční příležitost

Ve státním sektoru se do roku 2020 plánuje výstavba až 38 zdravotních středisek o úhrnné kapacitě 9100 lůžek. V přípravě či různé fázi realizace pak jsou projekty několika velkých nemocnic, tzv. „zdravotních měst“ předně se jedná o King Abdullah Medical City v provincii Mekka, nemocnice s kapacitou 1500 lůžek, King Khaled Medical City v Dammámu s celkovou hodnotou projektu 1,2 mld. USD, nemocniční komplex King Faisal Medical City v Abhá, který bude zahrnovat i pět specializovaných pracovišť o úhrnné kapacitě 1850 lůžek a největší projekt svého druhu v reionu, vojenské nemocnice King Abdullah bin Abdilaziz Security Forces Medical Complex v Džiddě a Rijádu o úhrnné hodnotě 6,7 mld. USD.

Z dalších kvalitativních opatření a cílů do roku 2020 lze jmenovat zavedení jednotné digitální zdravotní karty pro 70% obyvatelstva a zavedení pravidelných hlášení o kvalitě a odvedených výkonech od všech zdravotnických zařízení (v roce 2016 činil podíl zdravotnických zařízení podávajících tato hlášení 10%). 50 % zdravotnických zařízení by také mělo dosáhnout mediánu v amerických standardech pro bezpečnost pacientů (aktuálně 10%) a radikálně by se také měl zvýšit podíl pacientů, kterým se dostane akutní péče včetně rozhodnutí o postupu léčby do čtyř hodin od přijetí.

Zajímavou příležitostí pro dodavatele z řad zahraničních firem mohou být také cíle dané dalším resortům. Ministerstvu průmyslu a obchodu ukládá vize 2030 úspěšně v zemi rozvinout šest subsektorů farmaceutického průmyslu, a to včetně kritéria finanční udržitelnosti. Státní agentura pro otázky léčiv a potravinové bezpečnosti SFDA pak dostala za úkol implementovat ve své gesci komplexní systém sledování (track & trace), dále pak centrum pro certifikaci „halál“ a úřad pro tvorbu a dozor nad standardy zdravotnických prostředků, přičemž všechny tyto instituce by měly využívat jednotné elektronické řešení.

Foto: shutterstock

Perspektivní produkty a služby

Saúdské zdravotnictví je bouřlivě se rozvíjejícím se sektorem reagujícím na shora uvedené demografické, ale také ekonomické výzvy v podobě rapidně se zvyšujících nákladů na vybavení, ale také personál. Tento sektor je také dlouhodobě závislý na přísunu zahraniční kvalifikované síly, jejíž počty však budou v souladu s vládními strategiemi klesat ve prospěch místních pracovníků. Česká stopa v Saúdském zdravotnictví je výrazná v podobě vysokého počtu českého zdravotnického personálu v teritoriu. Tendence k nákupu špičkového vybavení pro zdravotnická zařízení pak nahrává vysoce inovativním řešením, avšak toto je nutné spojit i s důkladným proškolením obslužného personálu, aby byl jejich potenciál plně využit.

Na základě výše uvedeného je možné jako perspektivní identifikovat tyto produkty a služby:

  • Zdravotnické vzdělávání a školení personálu
  • Zdravotnické prostředky pro rehabilitaci a léčení úrazů pohybového ústrojí
  • Zdravotnické prostředky s vysokou přidanou hodnotou a inovativními vlastnostmi (nanotechnologie, biotechnologie)
  • Prostředky a nástroje pro telemedicínu a přidružené dálkové konzultační služby
  • Přístroje pro domácí diagnostiku a monitoring
  • IoT řešení pro zdravotnická zařízení
  • Zdravotnické prostředky a řešení automatizující léčebný proces (využití robotizace a umělé inteligence)
  • Generická léčiva splňující vysoké kvalitativní standardy

Základní údaje o zdravotnictví v Saúdské Arábii

Saúdské zdravotnictví ušlo zejména v posledním desetiletí díky vysokým státním investicím dlouhou cestu, která mu umožňuje reagovat na zvyšující se poptávku po zdravotnických službách. Rozpočet Ministerstva zdravotnictví činil v roce 2017 18 mld. USD, což představuje 7,61% celkových rozpočtových výdajů. V zemi s populací ve výši 32 milionů připadalo v roce 2017 na 10 000 obyvatel celkem 22,4 nemocničních lůžek a 30,1 lékařů (Průměr OECD: 48 lůžek / 10 000 obyvatel, 35 lékařů / 10 000 obyvatel ČR: 65 lůžek / 10 000 obyvatel, 45 lékařů / 10 000 obyvatel).

Dle údajů ministerstva zdravotnictví se v roce 2017 nacházelo v zemi 487 nemocnic (z toho 282 státních nemocnic), což představuje meziroční nárůst o 17 zdravotnických zařízení. Při pohledu na kapacitu pak státní zdravotnická zařízení představují 59,1% všech nemocničních lůžek v zemi.

Z celkového počtu 46 605 lékařů (včetně dentistů) je pouze 16 760 (35,96%) saúdského občanství. U ostatního zdravotnického personálu je vyváženější, kdy z celkového počtu 103990 zdravotních sester a bratrů tvoří saúdský personál 57,93%, v případě lékárníků a dalšího přidruženého zdravotnického personálu tvoří Saúdi dokonce 93%. Zahraniční zdravotní personál se rekrutuje z Filipín, Indie, Malajsie, ale nezanedbatelnou stopu zde zanechává také český zdravotnický personál, který je ceněný pro svou vysokou kvalifikaci, spolehlivost a jazykovou vybavenost. Vzhledem ke zlepšující se situaci v oblasti zdravotnického vzdělávání a dlouhodobého tlaku na „Saúdizaci“ pracovního trhu, lze očekávat, že nepříznivý poměr místních lékařů a k zahraničnímu bude do budoucna klesat. Jen v roce 2016/2017 zakončilo medicínské studium na saúdských univerzitách 12 537 studentů, z nichž ženy představovaly 55,5%. Dále pak přes 114 000 Saúdů získává vzdělání v zahraničí, přičemž prestižní lékařské obory tvoří významnou část. U zdravotních sester a bratrů lze zaznamenat trend postupného nahrazování evropských a dalších nákladných pracovních sil pracovníky ze zemí Jihovýchodní Asie, kde jsou náklady nepoměrně nižší.

Velvyslanectví ČR v Rijádu zpracovalo k saúdskému zdravotnictví také obsáhlejší sektorovou informaci, která obsahuje také výčet významných místních firem, regulatorních orgánů, či příklady českých firem, které se již na trhu uplatnily.