Obchodní řetězce v USA nabízejí registraci produktů

Americké obchodní řetězce nabízejí malým a středně velkým firmám možnost registrovat své produkty prostřednictvím webových stránek. Společnostem z Česka, které si často z důvodu limitovaných finančních zdrojů nemohou dovolit nákladnou prezentaci svých výrobků na veletrzích či výstavách, se tak nabízí možnost zkusit vstoupit na americký trh touto cestou.

Foto: Shutterstock

Registrací produktů se jim otevírá prostor k dalším obchodním vazbám. Již jen přítomnost produktů v těchto řetězcích vysílá jasný signál zákazníkům a obchodníkům, že se jedná o výrobky úspěšné firmy.

Požadavky na registraci se u jednotlivých řetězců liší, nicméně u všech je registrační proces náročný nejen z časově, ale i z finančně. S ohledem na budoucí charakter prodeje je tato registrace mnohem komplikovanější než obdobný proces při prodeji zboží prostřednictvím například platformy Amazon, kterou již několik českých firem na americké trhu využívá.

Mezi základní požadavky na registraci patří pojištění nabízeného produktu (product liability insurance), povinnost poskytnout finanční informace o firmě prostřednictvím databáze Dun & Bradstreet a produktový kód (Universal Product Code Identification Number) nabízeného zboží. Samozřejmostí je, že nabízený produkt musí splňovat bezpečnostní požadavky. Ze strany řetězce může být požadována i kontrola výrobního závodu. Některé z řetězců také požadují prokázání relevantní historie prodeje. Zde by snad šlo využít prokazatelnou historii dodávek některému ze zavedených řetězců v EU, nicméně každý z řetězců bude v této záležitosti postupovat individuálně.

Aby firmy své šance zvýšily, musí nabídnout jedinečný výrobek odlišující se od ostatních produktů nabízených v dané kategorii. Optimálně pak celou produktovou řadu, protože takový dodavatel je americkými řetězci preferován. Firma také musí prokázat, že je schopna v požadovaném množství a kvalitě zboží skutečně dodat (production patterns). Některé řetězce pak dokonce požadují schopnost prokázat dodání zboží do 24 hodin, což způsobilo, že řada firem dodávajících své zboží obchodům Walmart, přesídlila do státu Arkansas, kde má Walmart své sídlo.

Foto: Shutterstock

Řada obchodních řetězců umožňuje registraci i společnostem se sídlem mimo území USA, ke které není potřeba disponovat federálním daňovým číslem (Federal Tax ID number). Toto číslo přiděluje federální daňový úřad IRS (Internal Revenue Service) každé nové společnosti, která se zaregistruje k podnikání ve Spojených státech. Nicméně některé řetězce požadují Dun&Bradstreet číslo (D-U-N-S číslo). D-U-N-S je jedinečné devítimístné identifikační číslo, která se stalo globálním standardem při identifikaci firmy a je uznáváno, doporučováno či vyžadováno organizacemi po celém světě kvůli zjištění bonity společnosti.

S ohledem na tyto požadavky je pro české firmy reálné být v první fázi spíš subdodavatelem než přímým dodavatelem řetězců. Přesto se domníváme, že proces registrace produktu se vyplatí absolvovat minimálně těm firmám, které vážně uvažují o prodeji svých produktů na trhu USA.

 

Přehled řetězců, které registraci nabízejí:

Stavba a zahrada – Home Depot, Menards;

Potraviny, spotřební a drogistické zboží – Whole Foods, Trader´s Joe;

Potravinové a nepotravinové řetězce – Target, Walmart;

Oblečení a obuv, výrobky do domácnosti, klenoty – Kohls, TJ Maxx, Macys;

Elektronika – Best Buy

 

Registrace přichází v době, kdy spotřebitelská poptávka dosahuje rekordů. Podle informací americké Národní federace maloobchodu (NRF) vzrostly celkové prodeje ve Spojených státech loni díky pozitivnímu ekonomickému vývoji a daňové reformě meziročně o 4,5 %. Růst prodeje maloobchodního zboží tak pokračuje nepřetržitě již od roku 2010.

Pozitivní vliv má nejen růst mezd, ale především nízká míra nezaměstnanosti. Výhled maloobchodních prodejů v roce 2019 je nicméně nejasný z důvodu nejistoty ohledně možné eskalace čínsko-amerických obchodních vztahů. Ve hře je stále především druhý balík celních opatření na dovážené zboží z Číny v hodnotě 200 mld. USD. Doposud uvalená cla ve výši 25 % na čínské zboží měla zatím jen nepatrný efekt vzhledem k tomu, že se jednalo o velmi omezené množství výrobků. Případné zavedení celních tarifů ve výši 25 % na další zboží z Číny by tak mohlo paradoxně otevřít prostor ostatním vývozcům včetně těch českých.

Tomáš Trnka, ekonomický diplomat, Generální konzulát v Chicagu

 

Náměstek Martin Tlapa o exportních příležitostech v USA

Ekonomický diplomat z české ambasády ve Washingtonu o exportních příležitostech v USA