Krize v Nikaragui zasáhla celou ekonomiku

Sociopolitická a ekonomická krize v Nikaragui trvá již devět měsíců a prozatím nic nenasvědčuje tomu, že by se situace obracela k lepšímu. Od začátku protestů, které propukly loni v dubnu v souvislosti s plánem vlády na penzijní reformu, ztratilo svou práci více než 347 000 lidí. Ekonomové varují, že nikaragujská ekonomika za rok 2018 nezaznamenala pozitivní růst, přestože zástupci Centrální banky Nikaraguy stále předpokládají „pozitivní nulu“, tedy stále nepatrný růst. Celková spotřeba se snížila v důsledku ztráty zaměstnání či úpadku drobného podnikání. Jedním z nejvíce zasažených odvětví je cestovní ruch, krize však zasáhla prakticky všechny sektory hospodářství. V současné situaci se nedoporučuje do země investovat či vyvážet produkty a služby.

Foto: Shutterstock

Před krizí vláda odhadovala, že hrubý domácí produkt (HDP) vzroste v roce 2018 o 4,9 %. Zástupce nikaragujské centrální banky prohlásil, že s přihlédnutím k sociopolitickému konfliktu, který Nikaragua v posledních měsících zažívá, HDP sice poroste, ale jen minimálně. Přestože vláda odhaduje současnou ekonomickou situaci v rámci možností za pozitivní, nepříznivě ji mohou ovlivnit nově schválené zákony – zákon proti praní špinavých peněz a zákon o financování terorismu. V momentě, kdy by investor nesouhlasil s vládou, mohly by být jeho investice kategorizovány jako terorismus nebo praní špinavých peněz. Z tohoto důvodu se nezávislí ekonomové shodují, že v nejbližší době nedojde k oživení přímých zahraničních investic v zemi. Nově vydané zákony již byly postoupeny k posouzení úřadu Vysokého komisaře pro lidská práva OSN (UNHCR), podle nějž jsou velmi vágní a umožňují široký výklad.  Podle nové normy by za „teroristu“ mohl být považován i investor uplatňující právo na svobodu slova.

Krize zasáhla také řadu turistických oblastí, mezi nimi i San Juan del Sur na pobřeží Tichého oceánu.

Úpadek v turismu i na burze

Nikaragujská nadace pro hospodářský a sociální rozvoj (FUNIDES) vydala zprávu, ve které uvádí, že od počátku krize přišla země o 347 000 pracovních míst. Za nejvíce zasažené odvětví je označován cestovní ruch, který je jeden z motorů nikaragujské ekonomiky a nyní přišel až o 60 tisíc pracovních míst. Nikaragujská Komora pro cestovní ruch uvádí, že zemi loni navštívilo až o 600 tisíc turistů méně. Ztráty v odvětví cestovního ruchu tak nyní přesahují 400 milionů amerických dolarů. Podle údajů turistické komory již 80 procent malých hoteliérů v Nikaragui muselo ukončit své podnikání a 83 procent firem v tomto sektoru snížilo svou činnost. Krize zasáhla rovněž burzu cenných papírů, která od začátku loňského roku poklesla o více než 70 %. Snížila se i hodnota obchodů – v září roku 2018 byl průměrný denní obrat burzy 1,201 milionu córdob (37 tisíc USD), kdežto ve stejném měsíci roku 2017 byl objem obchodů třikrát větší. Celkem 94,8 procent operací prováděl veřejný sektor, zbývající část sektor soukromý.

Na propad na akciovém trhu zareagovala i Centrální banka Nikaraguy, která koncem loňského roku přišla s veřejnou nabídkou investičních cenných papírů (dluhopisů). Minimální objem investic do dluhopisů je 10 tisíc USD nebo jejich ekvivalent v córdobas. Navzdory silné reklamě je však třeba upozornit, že se jedná o extrémně rizikovou investici.

Situace v Nikaragui je velmi nepředvídatelná a spíše se doporučuje zdržet se investic a exportu do země, dokud se poměry nenavrátí k normálu. Pokud však prezident Daniel Ortega bude pokračovat ve stávající politice a nepokusí se navrhnout řešení, nelze v blízké době očekávat pozitivní ekonomické změny. V okamžiku, kdy prezident Ortega s návrhy přijde, půjde o důležitý moment, který bude třeba využít.  Ať již půjde o pokračování vlády prezidenta Ortegy či jeho nástupce, nebo se vlády chopí opozice, země bude potřebovat dodávky prakticky všeho, přičemž zejména movitější část populace si své jmění zachová.

Velvyslanectví ČR v Mexiku bude dále situaci pečlivě monitorovat, aby mohlo zájemce o investici či vývoz do země včas upozornit na pozitivní obrat ve vývoji.

Daniela Sedláková, ekonomická specialistka, Velvyslanectví ČR v Mexiku

Petr Manoušek, ekonomický diplomat pro přiakreditované země, Velvyslanectví ČR v Mexiku

 

Zástupce náměstka Ivan Jančárek o exportních příležitostech v Argentině a Brazílii

Karel Wister z Komerční banky o exportu do Argentiny a Brazílie