Katar se otevírá zahraničním investorům

Letošní rok se v Kataru nese ve znamení řady významných legislativních změn. Katařané novelizují zákon o zahraničních investicích a poprvé umožňují cizincům vlastnit nemovitostí v Kataru. V souvislosti s nadcházejícím mistrovstvím světa v kopané v roce 2022 to vytváří prostředí pro zajímavé investiční a obchodní příležitosti.  V této malé a bohaté zemi Perského zálivu neprobíhá sice palácový převrat, převratnými by se změny zaváděné v oblasti investičního, korporátního, obchodního a vlastnického práva přesto nazvat daly.

Ilustrační foto: Shutterstock

Počátkem letošního ledna vyhlásil katarský emír šejch Tamím bin Hamad al-Sání nový zákon o zahraničních investicích. Řada pozorovatelů si od něj slibuje skutečně zásadní změny. Nový investiční zákon zavádí princip, že zahraniční („non-Qatari“) investoři mohou nově vlastnit až 100 % katarských obchodních společností obecně ve všech oblastech a sektorech národního hospodářství, s výjimkou těch, které jsou z rozsahu působnosti zákona vyňaty. To je velká změna oproti stávajícímu zákonu z roku 2000, který stanovuje okruh (tzv. „positive list“) hospodářských sektorů, ve kterých se po schválení ministrem hospodářství povoluje 100% majetkový vstup zahraničního investora. K těmto oblastem patří zemědělství, turismus, zdravotnictví, vzdělávání, průmysl, energetika, či těžební průmysl. To vše za předpokladu, že je majetkový transfer v souladu s katarským rozvojovým plánem a národními zájmy Kataru, které jsou definovány jako optimální využití a rozvoj nerostných zdrojů, hospodářský růst země, transfer know-how do země a vytváření pracovních příležitostí s vysokou přidanou hodnotou.

Vyňaté z působnosti nové normy jsou sektory bankovnictví, pojišťovnictví a zprostředkovatelské agentury. Rozsah působnosti investičního zákona je dále omezen rozhodnutím rady ministrů, která může na negativní seznam přidat další sektory. Dá se očekávat, že katarská vláda nebude mít příliš chuť pouštět zahraniční investory do strategicky důležitých sektorů obranného průmyslu, těžby ropy a zemního plynu, ani do extrémně ziskových sektorů stavebnictví a dopravy. Naopak v zemědělství, strojírenství, rybolovu, turismu, konzultačních a poradenských službách se očekává větší míra benevolentnosti a možnost až 100 % majetkového vstupu zahraničního kapitálu. Konkrétní ustanovení by měly obsahovat prováděcí předpisy.

Národní vize 2030

Zákon spadá do „Katarské národní vize 2030“, což je široce založený strategický modernizační plán emíra Sáního. Liberalizace a otevírání Kataru zahraničí se výrazně urychlilo po červnu 2017, kdy na něj koalice sousedních arabských států uvalila obchodní embargo a pozemní, vzdušnou a námořní blokádu. Katar si v této situaci musel rychle najít nové cesty a partnery pro dodávky kritických komodit, např. vody, potravin a dalšího zboží. Během několika měsíců se mu podařilo z větší části nahradit bývalé dodavatele novými, stále je však pod značným tlakem hledat si nové obchodní partnery a prezentovat se jako země s moderním a liberálním obchodně-investičním prostředím.

V katarském hlavním městě Dauhá smějí podle nového zákona nemovitosti vlastnit i cizinci. Ilustrační foto: Shutterstock

Tomu by mohla napomoci i další legislativní změna, která umožňuje cizincům v Kataru vlastnit nemovitosti ve vymezených oblastech hlavního města Dauhá a jeho okolí. Prováděcí předpis příslušného zákona, který byl schválen počátkem března tohoto roku, povoluje vlastnictví katarských pozemků a nemovitostí jak pro soukromé, tak komerční účely (vlastníkem se mohou stát i zahraniční obchodní společnosti či investičními fondy). Nový „pozemkový“ zákon tak otevírá cestu zahraničním realitním společnostem a fondům na katarský trh. Prováděcí předpis určil 10 oblastí, kde mohou cizinci vlastnit nemovitosti bez omezení a dalších 16 oblastí s vlastnictvím omezeným na 99 let. Další výhodou zákona je i to, že po dobu vlastnictví nemovitosti bude jejímu zahraničnímu majiteli v Kataru přiznán trvalý pobyt. I to by mohl být jeden z důvodů, proč si nemovitost v Kataru nově pořídit a užívat si mnohé z nesporných výhod této extrémně bezpečné a komfortní země, které movitým cizincům nabízí.

Fotbal spustil stavební boom

Ačkoliv je zapotřebí počítat s určitým zpožděním, potenciální obchodní a investiční příležitosti budou pro zahraniční firmy zřejmě dostatečně lákavé pro podstoupení určitého rizika, zejména pokud by došlo k liberalizaci lukrativních sektorů jako je např. stavebnictví či doprava, které v souvislosti s přípravou na MS v kopané v roce 2022 zažívají v Kataru obrovský boom. I sektory zemědělství, potravinářského průmyslu, turismu, strojírenského průmyslu či služeb však mohou být pro mnohé zahraniční – a i české – společnosti velmi lákavé, a to i pro segment malých a středních podniků.

Přístup na katarský trh rozhodně pro české podnikatele a firmy nebyl nikdy jednodušší, a to i například díky přímému leteckému spojení Praha-Dauhá (v současnosti se jedná již o dva pravidelné lety denně), či díky zavedení bezvízového vstupu do země v létě 2017. Velvyslanectví ČR v Kuvajtu, do jehož působnosti Katar spadá, se proto problematikou zavádění reforem v Kuvajtu bude dále zabývat a o aktuálním vývoji bude české podnikatele informovat.

Jakub Jaroš, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Kuvajtu

 

 

Ekonomický diplomat z ambasády v Kuvajtu Jakub Jaroš o exportních příležitostech v Kuvajtu a Kataru

Náměstek Tlapa o exportních příležitostech v Saudské Arábii, Ománu, Kuvajtu a Kataru