I zpomalující čínská ekonomika nabízí nové příležitosti

 Zpomalením čínské ekonomiky se čeští exportéři nesmí nechat odradit. V roce 2018 druhé největší hospodářství světa rostlo „pouze“ o 6,6 %. Českým firmám se ale stále otevírají velmi zajímavé příležitosti, jak proniknout na čínský trh a etablovat se na něm.

Číňané věří, že ekonomický boom bude pokračovat i díky vhodným vládním opatřením. Na snímku hlavní město Peking. Foto: Shutterstock

Loňský růst byl nejnižším za posledních 28 let. V letošním roce se očekává růst hrubého domácího produktu kolem 6 %. Navzdory tomu – a navzdory specifickým problémům čínské ekonomiky – zůstává budoucí výhled v mezinárodním srovnání ambiciózní. Pro české společnosti se nabízí příležitosti především v následujících oblastech: zemědělství, potravinářství, strojírenství, zdravotnictví a farmacie, IT a telekomunikace, civilní letectví, energetika.

Kondice čínské ekonomiky je mezi ekonomy stále častěji skloňovaným tématem, přestože zpomalení růstu loni dosáhlo oproti roku 2017 pouze 0,3 procentního bodu. Pokud bychom ale tato čísla srovnávali s hodnotami let 2012 a 2013, kdy růst HDP dosahoval 7,7 %, jedná se již o pokles o více než jeden procentní bod. Řada analytiků navíc uvádí, že situace by ve skutečnosti mohla být ještě nepříznivější, než uvádějí oficiální statistiky. Čínští představitelé se snaží tyto pochyby svou rétorikou a činy vyvrátit.

Peking: Není důvod k panice

Například na konci ledna 2019 viceprezident Wang Qishan při svém vystoupení na Světovém ekonomickém fóru v Davosu naléhal na investory, aby nepanikařili, jelikož zpomalení čínské ekonomiky je zveličováno. „V roce 2019 bude mnoho nejistot, ale jisté je, že růst Číny bude pokračovat a bude udržitelný“, prohlásil Wang Qishan. Čína se snaží podpořit ekonomiku opatřeními typu snižování daní, většími výdaji na infrastrukturu a volnější měnovou politikou. Pro Čínu je také podstatné, aby se jí podařilo vyřešit obchodní válku s USA, což by zemi mělo zajistit stabilnější růst ekonomiky.

Čínská inflace se v roce 2018 zvýšila o půl procentního bodu na hodnotu 2 %, což představuje nižší míru než v předchozích letech 2012-2014 nebo 2016. Naopak čínská nezaměstnanost se stabilně pohybuje kolem čtyř procent a od roku 2017 se drží na hodnotě 3,9 %. Důležitým ekonomickým parametrem je také chování obyvatel. Podle oficiálních zdrojů čínští zákazníci v loňském roce zvýšili své výdaje o téměř 10 %. Na druhou stranu se tržby v některých segmentech ekonomiky snížily, například prodej automobilů poprvé po dvaceti letech klesl.

Oblasti, ve kterých mohou čeští exportéři najít uplatnění, je v Číně stále celá řada. V zemědělském a potravinářském průmyslu patří mezi nejperspektivnější vývozní artikly především český chmel, slad, sušené mléko, hroznový olej či krmiva pro psy a kočky.

 Modernizace, inovace

Potenciál ve strojírenském průmyslu se pro české exportéry rýsuje v oblastech, které navazují na letecký, automobilový, těžební průmysl či na energetiku a zdravotnictví. V poslední době se z Česka do Číny vyvážely protahovací stroje nebo obráběcí stroje pro broušení, lapování a leštění.

Čína se v současně době silně zaměřuje na modernizaci strojírenství. Možnou spolupráci mezi oběma zeměmi je tedy možné hledat i ve vědě a technologických inovacích, nebo ve výrobní kooperaci.

V rámci energetického průmyslu lze najít několik oblastí pro české energetické firmy – včetně společností z oboru jaderného strojírenství, ve kterých by bylo možné spolupracovat či dodávat technologie. Kromě zkušeností s ruskou technologií jaderných reaktorů VVER a subdodávek do těchto reaktorů mají české firmy zkušenosti také v oblasti jaderné bezpečnosti.

V oblasti zdravotnictví a farmaceutického průmyslu spočívá potenciál pro zahraniční firmy hlavně v oborech, které kladou důraz na inovace a nové technologie. Příkladem mohou být společné podniky pro výzkum a léčbu nádorových onemocnění či vakcín, potenciál má také segment screeningových pracovišť, poradny zdravého životního stylu a pojišťovnické služby či pomůcky domácí péče. Dováženy jsou dále nejrůznější diagnostické přístroje a vybavení.

Informační a komunikační průmysl je v posledních letech výrazně podporován na úrovni centrální i regionálních vlád. Pro zahraniční společnosti představuje příležitosti především trénink, expertíza a konzultace v high-tech oblastech, či spolupráce na vývoji. V oblastech e-commerce a IT outsourcing se českým firmám také otvírají možnosti, jak působit na čínském trhu.

oblasti letectví představuje Čína jeden z nejrychleji rostoucích trhů na světě. Do roku 2030 je plánováno vybudovat až 1600 nových letišť. Zároveň se během následujících 20 letech očekává poptávka po více než 5000 malých a středních letadel. Čína se chce stát v civilním letectví světovou jedničkou. Proto lze vnímat značný potenciál jak ve výstavbě a rekonstrukci letišť, tak ve všech dalších oblastech všeobecného letectví.

Nástup digitální reklamy

Pro společnosti, které na čínském trhu již působí, je velmi důležitá cílená reklama svých produktů. Velký boom zažívá především internetová reklama.  Ta tvoří největší podíl, jde na ni kolem 57 % veškerých výdajů na reklamu. Naproti tomu výdaje na televizní reklamu jsou kolem 31 % a každoročně klesají. Hlavním motorem růstu digitální reklamy jsou chytré telefony. 95 % čínských uživatelů internetu se k němu připojuje pomocí mobilních zařízení. Na konci roku 2016 bylo v Číně 731 milionů uživatelů internetu. Dalším trendem je cílená reklama prostřednictvím mobilní aplikace WeChat, kterou používá drtivá většina Číňanů. V roce 2017 aplikaci užívalo denně průměrně 570 milionů uživatelů, měsíčně pak aplikaci použilo až kolem 670 milionů uživatelů.

Velvyslanectví ČR v Pekingu a kanceláře agentury CzechTrade (Peking, Šanghaj, Kanton, Chengdu) rády pomohou a poskytnou podporu všem českým exportérům s prezentací i samotným etablováním na čínském trhu. Pro podrobnější informace a aktuální příležitosti doporučujeme pravidelně sledovat stránky Velvyslanectví ČR v Pekingu a portálu pro podnikání a export, či nás osobně kontaktovat.

Jakub Hornek, stážista Velvyslanectví ČR v Pekingu

 

Náměstek Martin Tlapa o Programu Záruka zahraniční rozvojové spolupráce